• sud
    ***

    O tomhle filmu jsem slyšel prvně před lety v "Úsměvech Miloše Nesvatby", kde se tento herec zmínil o česko - francouzské koprodukci s několika Francouzskými hvězdami. Čekal jsem že to bude horší, ale nebylo to vůbec špatné. Sice naivní a nedůvěryhodné jak řemen, ale výprava je krásná a herci charismatičtí. Nejvíce mě z filmu zaujaly (krom půvabů Mariny Vladyové) vodácké písně.(14.10.2007)

  • fragre
    ***

    Zápletka a děj nic moc, ale záběry z vodácké části filmu jsou pro mne natolik okouzlující, že to spolehlivě dorovnají na plné tři hvězdičky. Obávám se, že dnes již jsou ta místa zpoplatněna, zastavěna či zakázána.(8.5.2011)

  • vitekpe
    **

    Podivny fracouzsko cesky experiment. Marina je celkem pohledne devce, a zni tam moje oblibene pisnicky od Smětáka(?) a Rackove. Takze 2 hvezdy dam, ale dokoukal jsem to jen s nejvetsim vypetim. Zapletku jsem vubec nepochopil.(17.12.2015)

  • Karlos80
    **

    Technická poznámka: Jde o úplně první český širokoúhlý hranný barevný film..Tento barvitý film je však sám o sobě hodně slabý, zdlouhavý romantizující příběh, který až na vcelku zajímavé exteriéry, a hlavní postavy Roberta Hosseina tady viz. civilní foto a sexy Marinu Vlady skoro ničím nezaujme. Mno, ještě hudba celkem ušla (viz. Vodácký valčík) na které se podíleli Ludvík Podéšť, Josef Kainar (známý dramatik, básník, překladatel, ale také hudebník) nebo Vlastimil Pantůček či Karel Šiktanc.(14.10.2007)

  • igi B.
    ***

    Na svou dobu docela zajímavý koprodukční (a jednoznačně pro dobro věci dvojjazyčný) snímek, téměř >družební< romance ala sportovně-osvětové drama - jen přátelíme se zde projednou ne se soudruhy z SSSR, NDR či Mongolska, ale s mladými vodáky z kapitalistické Francie. Natočit tento film umožnilo zjevně mírné politické uvolnění po XX. sjezdu KSSS předchozího roku, kdy polevili i bedliví čeští kulturtrégři, samozřejmě >odcaď pocaď< a s pointou výhledově dobrého exportního produktu, ukazujícího krásy Československa a šťastný život mladé generace v lidovědemokratickém ráji. Vznikl tak ovšem po všech těch dobově-budovatelských agitkách docela sympatický - a hlavně apolitický (!) - film, s romantikou vodáckého sportu a písniček, krásami slovenské přírody i folklóru a zbylo i na Matičku Prahu s Vltavou - to vše obalené do umírněně přátelsko-mileneckých vztahů, chlapských férovek, dramatických chvil na vodě i na zemi a s děj osvěžujícím roztomilým prasátkem. Budoucí hvězdy f.f. R.H. a M.V. v hlavních rolích nevyjímaje... Za zmínku pak stojí i obraz a dění přesně podkreslující poetická i dramatická hudba Ludvíka Podésta, autora mmj. zcela odlišných >šlágrů< o pár let starší >muzikagitky< "Zítra se bude tančit všude"... A to vše 2,35:1 Agfacolor! ;-) - - - Každopádně - připadá mi proto opět trošku nefér to zbytečné podhodnocení filmu zde na čsfd. Tři hvězdičky jako >dobrý< film si zaslouží každopádně. I z pohledu dnešního diváka s ohledem na dobový kontext. Je totiž mimo jiné rovného půlstoletí starý...!(16.10.2007)

  • - Mnoho scén natáčelo ve dvou verzích, v československé pro českého diváka s jistým dobovým podtextem a francouzské pro francouzské publikum. Přestože zůstala základní dějová osnova stejná, oba filmy se značně liší. V české verzi nazývá Benoit (René Lefevre) Jeana (Robert Hossein) darebákem a ve francouzské verzi nerozumným chlapcem. Často se scény liší minimálně, například pouze v postavení kamery, nebo v detailech. V československé verzi například Eva (Marina Vlady) položí své ruce na paže Jeanovi, kdežto ve francouzské verzi na ramena. Nebo ve scéně trenéra s kuchařem trenér šťouchá prstem do tlustého kuchařova břicha, kdežto ve francouzské verzi na tlusté břicho jen ukáže talířem. Některé části filmu jsou ve francouzské verzi zrcadlově obráceny. Francouzská verze vypouští i texty z písní, např. z "Praha je zlatá loď" aj. Rozdílné jsou dále např. scény kdy, trenér Benoit ukazuje Jeanovi, jak má spávně masírovat. Ve francouzské verzi předvádí trenér masáž do půli těla svlečeném Jeanovi, a to na jeho zádech i hrudníku, kdežto československá verze dávkuje nahotu opatrněji a masáž hrudníku úplně vypouští. Druhým příkladem je scéna, ve které spolu na břehu řeky hovoří Eva s Karlem (Georges Nemetchek) a trenérem o Jeanovi. Ve francouzské verzi scéna končí konstatováním trenéra, že Jean je prostě individualista a snílek. Československá verze scény ještě pokračuje dále poznámkou Karla, že nemůžeme žít spokojeně pospolu bez kázně a disciplíny. Ve francouzské verzi dále například Jean v jedné ze scén řekne: "... a budeme se odsud dívat na všechny, co nejsou zamilovaní," zatímco v československé verzi je to "... a budeme se odsud dívat na všechny, co nás nemají rádi". Co se obrazů týká, ve francouzské verzi se např. kamera věnuje raději krásám Prahy, Tater, folklórním slavnostem a romantickým scénám s vodáky bez jakéhokoliv dobového podtextu. Naopak československá verze se naproti tomu věnuje záběrům na zdatné závodící vodáky, rozesmátou zpívající socialistickou mládež u táboráku apod. Ve francouzské verzi také např. úplně chybí scéna ze slovenské hospůdky, kde se zločinec Jean opijí a s cigaretou v ruce flirtuje s mladičkou hospodskou. Nenajdete v ní ani většinu scén s prasátkem "Romeo" a scény s vodáky u táboráku, kterak pějí písně o rudých jiskrách ohně. Naopak v československé verzi jsou některé záběry starého pražského nábřeží nahrazeny právě záběry na závodící vodáky. Z české verze je vystřižena i humorná část, kde se Jean a Eva ukryjí před bouřkou v chalupě u slovenské babičky a stráví tam noc - Jean s kozou na seně a Eva s babičkou v jedné posteli. (POMPADOURKA)

  • - První český širokoúhlý hraný barevný film. Zdroj: Český hraný film 1945-1960, NFA 2001. (NFA.cz)

  • - Jde o úplně první český širokoúhlý hraný barevný film. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace