Arakure

Sociální melodrama s ženskou hrdinkou, rodinné problémy, střet tradičních hodnot s těmi moderními a snad i metafora k americké okupaci po II. světové válce. Všechny tyto atributy jsou zřetelné nejen v Arakure, ale z dostupných zdrojů je většina čitelná i v mnoha dalších Naruseho filmech. Více, i když poněkud abstraktně, ve druhém komentáři. Jinak o Naruseho tvorbě k přečtení např. zde: http://sensesofcinema.com/2003/great-directors/naruse-2/ (12.12.2015)

Je mělké ono dno, k němuž stahují ústřední hrdinku muži, ale bolest z toho klesání je strašlivá. Oshima, kterou v tomto výrazově úsporném snímku skvěle ztvárnila Hideko Takamine, je dlouhodobě konfrontována s marností vtělenou v mužský rod. Jeden muž ji bere jen jako služku, zatímco lásku hledá u nevěstky, další jen tyje z jejího úsilí a touhy. Její dávný milenec, ženatý muž, jí sice uchovává vnitřní věrnost, jakousi chvějivou víru v možné příští naplnění, a nikdy jí neodepře svou pomoc, ale i ten je jí nakonec odňat. Její vůle, dychtivost a nezkrotnost jí ale nedovolí nikdy klesnout trvale. Čistá oslava ženství pronesená střídmým a čistým filmovým jazykem. (13.12.2009)

NEZKROTNÁ. Silná hrdinka, přesvědčivá Hideko Takamine. Film má pro hrdinku nadějný, optimistický konec, což je u Naruseho ojedinělé (12.06.2016)