Kwaidan
-
Kaidan
Horor / Romantický
Japonsko, 1964, 164 min
Režie:
Masaki KobayashiHudba:
Tôru TakemitsuPlakáty
Obsah
-
Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem Kwaidan Černé vlasy (Filmový přehled 16/1967), druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem Kwaidan Muž bez uší Kwaidan patří podobně jako Rašomon, k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. U Rašomonu je to dáno evropskou orientací autora literární předlohy Akuragawwy a samozřejmě i Kurosawovým tlumočením. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Byl řeckého původu a po rušném životě zakotvil v Japonsku, přišel tam v roce 1891 jako dopisovatel amerického časopisu Harper´sMagazine.Sžil se s novým prostředím, stal se profesorem anglické literatury na tokijské universitě a přijal japonské jméno Jakumo Koizumi. Z hlubokého proniknutí do japonské civilizace vznikl velký počet povídek, románů i esejí, jejichž seroózností vzdálenou jakékoliv laciné exotičnosti se Lafcadio Hearn brzo proslevil v Evropě i Americe (již v roce 1911 vydalo Ottovo nakladatelství český výbor z jeho díla pod názvem Průhledy v neznámý Japan). Masaki Kobajaši dotváří literární předlohu s citem a kázní, doplňuje ji o velmi zajímavou kompozici barev, jeho filmová řeč se vyznačuje zdrženlivostí. Režisér pracuje s nenápadnými efekty a jejich pomocí dává v souladu s Hearnovu spisovatelskou metodou tím působivěji vyniknout fantasknosti, v každé epizodě jinak laděné hrůzostrašnosti a prolínání reality se světem nadskutečna. Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (29)
-
Berenise
Keď to dopozerám do konca, pravdepodobne zmením hodnotenie ....(29.12.2008)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1966 - Nominácia na najlepší zahraničný film(1.2.2012)
-
Ninkaa
Nádherná barevnost a stylizace. Chvíli obraz, chvíli divadlo. Minimalistický hudební doprovod. Nadpozemský umělecký zážitek!(5.5.2012)
-
Czernozub
Dojem trochu rozpačitý, 3 a 1/2*.(10.1.2010)
-
York
Vizuálně to bylo nádherné, ale nemůžu si pomoct, některé staré filmy mě připadají poněkud nudné.(30.7.2006)
-
art
Čtyři výtečně zpracované hororové povídky. Barevná kamera povídkám prospěla, práce s barvami je velice precizní, hlavne v povídce Vlasy a Sněhová královna. Je zde využito velkého množství filmových triků a nutno říct, že na svou dobu hodně povedených. Kwaidan je skutečná pastva pro oči.(30.1.2006)
-
JimiH
Hlavně kvůli druhé povídce skvělý zážitek. Jinak celkově nadprůměrný film, ale moc hororových prvků nečekejte, spíš drsnější pohádky a legendy.(3.12.2008)
-
e.Xit
/Černé vlasy/: *** /Sněhová královna/: **** /Muž bez uší/ *** /Šálek/: *** /3,25/ Film s přenádhernou prostorovu kompozicí rozdělen na dva filmy vypráví čtyři pohádkové příběhy. První část filmu zahrnuje příběh Černé vlasy a Sněhovou královnu, která mi přišla ze všech asi jako ta nejlepší, nejbarevnější a nejpestřejší. Druhá část, která se mi zdála roztahaná, vypráví příběhy Muž bez uší a Šálek, kde Šálek svým příběhem duchů a pomstě se z druhé části zdá asi nejzajímavější. Film je velmi barevně pestrý s nádhernou prostorovou kompozicí.(17.3.2011)
-
Bezdík
Kwaidan aneb jeden z nejstarších japonských hororů vůbec mě bohužel nijak zvlášť nepotěšil. Ne že by to byl špatný film, ale na diváka zmlsaného moderními horory jako je Ring nebo Ju-on to opravdu moc nezapůsobí. V tomto dvou a půl hodinovém filmu budeme svědky čtyř lidových strašidelných povídek zvané jako Kaidan, které režisér převedl na filmové plátno. První příběh z názvem "černé vlasy" byl o samurajovy který musel díky chudobě opustit město Kyoto i svojí ženu a vydat se za lepším životem, ale poté si začíná uvědomovat že neučinil zrovna nejlépe. Mně se tento příběh nijak zvlášť nelíbil, protože byl zbytečně natahovaný a bohužel i nudný, ale na konci se dočkáme velice strašidelného momentu, který bych hodnotil jako nejstrašidelnější scénu filmu. Hodnotím za 2*. Druhý příběh z názvem "Sněhová žena" o mladíkovy, jež potkal při sněhové bouři záhadnou bledou dívku byl velice podobný tomu prvnímu čili nic moc. Jediné v čem se lišil bylo to že strašidelná scéna byla na začátku a ne na konci. Hodnotím též za 2*. Třetí povídka "Muž bez uší" vlastně ani strašidelná nebyla, ale rozhodně byla nejoriginálnější a po dějové stránce nejlepší. Je o slepém hráči na biwu, který chodil hrát po nocích mrtvým na hřbitov, ale jeho přátelé si toho všimli a začali pátrat co a proč ho vlastně přimělo chodit vždy v noci ven. Hodnotím za 4*. A máme tu poslední příběh z názvem "V Šálku čaje", který je podle mě asi nejhorší, ale hodně si to napravil vydařeným koncem, takže hodnotím za 2*. Bohužel jsem očekával něco jiného, ale co se dá dělat. Je jasné že lidi v 60.letech to vyděsilo, ale lidé z 21.století to asi těžko nějak vyleká. Jedná se opravdu o netradiční kousek, který bohužel už téměř zavály písky času, takže abych film pořádně ocenil musel bych se, asi narodit něco mezi padesátými až šedesátými léty.(8.10.2011)
79%
Hodnocení uživatelů
Související
- Druhý život (2010)
- Kaidan (2007)
- Odplata (2006)
- Převtělení (2005)
- Infekce (2004)
- Předtucha (2004)