Snímek inspirovaný v Americe kdysi velmi populární básní Hugha Antonie d´Arcyho o malíři, který, když ho žena opustí s jiným, namaluje její portrét na podlahublíkého baru. Verše básně nahrazují v originální verzi podtitulky. Melancholický tón, který převažuje, dává filmu spíše charakter dramatu než veselohry. Postava nevěrné manželky se tu vynořuje ve zpětném ději. (formelin)
Dějově dost náročná chaplinovka - v době jejího promítání pravděpodobně rozdávali divákům báseň "Face on the Bar Room Floor" Hugha Antoine D'Arcyho. O tom jak malíř Charlie přišel kvůli bohatému zákazníku o "svoji" Madelaine a jak kvůli tomu truchlil. Film se odehrává snad i v retrospektivách a má "několik" časových rovin. Dost zajímavé a celkem komické.
Ani 1 (slovy - ani jedna) vtipná situace. Ani nevím, proč vlastně dávám tu jednu hvězdu. Nejspíš za hudbu, která mi tak nějak zpříjemňuje průměrné Chaplinovy kousky.
chudáka Charileho tentokráte opustí milovaná ženuška.....označení komedie tentokrát as není na místě, protože vtipných momentů je zde opravdu poskrovnu...za to aleChaplin dokazuje, že umí i něco víc než se jen chechtat a nakopávat kolemjdoucí do zadku...
