Režie:
Nicholas MeyerScénář:
Nicholas MeyerKamera:
Paul LohmannHudba:
Miklós RózsaHrají:
Malcolm McDowell, David Warner, Mary Steenburgen, Charles Cioffi, Patti D'Arbanville, Corey Feldman, Shelley Hack, Jim Haynie, Joseph Maher (více)Obsahy(1)
Americký sci-fi snímek natočil režisér Nicholas Meyer podle literární předlohy Karla Alexandera. H. G. Wells právě uvádí do provozu svůj geniální vynález, stroj času. Zároveň se dozvídá, že jeden z jeho známých je policií hledaný Jack Rozparovač. Pod jeho rukou právě skonala další prostitutka na ulici a pachatel musí neprodleně uprchnout. Využije k tomu nový stroj času a poskočí do roku 1970. Herbert se vydá za ním, aby napravil škody a prověřil možnosti vynálezu. U bankovní přepážky potkává velmi sympatickou "úřednici", která je dojata jeho staromódními způsoby a podivným šviháckým oblečením. Není však čas na lásku, neboť Jack Rozparovač touží po nové krvi... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (63)
Film sice začíná v Londýně roku 1893, ale když doktor Stevenson alias Jack Rozparovač prchne ve Wellsově stroji času, musí se vědec a spisovatel vydat za ním. Příběh tedy záhy pokračuje v roce 1979 v San Franciscu. Zatímco Wells postupně objevuje kouzlo a vymoženosti budoucnosti, Stevenson nelení a pokračuje ve vraždění. Wells se seznámí s bankovní úřednicí Amy, která se do něj na první pohled zamiluje. To ale ještě oba netuší, že Amy by se měla stát jednou z řady Jackových obětí. Umně skloubený příběh Wellsovy povídky s jeho autorem má napětí, spád, romantiku i cákance krve. Herecké trio odvádí výkon, na nějž se výborně dívá. Spokojenější ale budou příznivci starších filmů, současný divák asi tolik nadšený nebude. Příjemná oddechovka, která mimo jiné přichází s domněnkou, proč totožnost Jacka Rozparovače nebyla nikdy odhalena. ()
Znuděná emancipovaná bankovní úřednice potká ve městě plném gayů a leseb nemožného dědka, který je naštěstí hetero a je z něj tak nadšená, že ho na prvním rande znásilní. Bohužel se jedná o vynálezce stroje času, který honí v San Franciscu Jacka Rozparovače a tak unylou pomalou romanci často přerušuje jakýsi pokus o sci-fi drama. Dnes už je tento film opravdu pomalý a duševně trýznivý i na rychlost 1,25x a je úplně fuk, že tam vedle mizerné herečky hrají dva klasikové záporných rolí Malcolm McDowell a David Warner. Scénář - a charakter Wells je naprosto nenápaditý v tom, co by se všechno mohlo stát a jak budovat nějaké napětí, Jack Rozparovač to moc nerozjíždí a vůbec, tohle je s přehledem asi nejnudnější a nejhorší film o cestování v čase, co jsem kdy viděl. ()
Něco mezi "Highlanderem", "Návratem do budoucnosti" a "Univerzálním vojákem". O vykrádání těchto titulů zde nemůže být ani řeči, páč vznikly nejdříve za pět let. Stroj času je vděčné téma pro tvůrce všelijakých dobrodružných sci-fi příběhů, přičemž "Čas po čase" patří jistě mezi ty nejoriginálnější a nejpovedenější. O napětí není nouze, stejně jako o jemný humor a skvělou atmosféru, která postupem času temní a není nouze ani o trochu té společenské kritiky (televizní zprávy). Už jenom nápad vypustit Jacka Rozparovače do jiného časoprostoru stojí za to. A navíc se po jeho stopách vydává slavný spisovatel H.G. Wells. Malcolmu McDowellovi role uhlazeného a mírně roztržitého vědátora až nečekaně sedla. Nedoceněná hvězda drsných filmů 70. let David Warner si Jacka Rozparovače náležitě vychutnal (jde z něho opravdu strach) a jde možná o jeho nejlepší roli (aspoň podle mě). A v rozporu s jednou větou, kterou řekl tento slavný psychopat v závěru filmu, Mary Steenburgen je skutečně atraktivní! A navíc se jí to cestování v čase nějak zalíbilo, když si to o deset let později zopakovala v "Návratu do budoucnosti III." Jak jsem již řekl, "Čas po čase" je jeden z nejlepších filmů s problematikou cestování v čase. 85%. ()
Příjemně naivní a důvtipná cestovačka časem, v níž se největší vizionář a s ním i největší zrůda své doby přenesou do budoucnosti, kde jsou jejich rozdílné představy o ní konfrontovány s realitou. Zatímco Jack Rozparovač se v Zodiacově době a městě neztratí, idealistu H. G. Wellse čeká nemilé překvapení, ale také láska. Překvapivě kladný a sympatický Malcolm McDowell vs temný David Warner a mimořádně roztomilá Mary Steenburgen mezi nimi. ()
Time After Time je velice podařená parafráze na téma o Jacku Rozparovači. Ústřední postavou je spisovatel H.G.Wells, který sestrojil stroj času a pomocí něj se hodlá podívat do 20. století, které si představuje jako utopickou ideální dobu, kde není nepřátelství a násilí a kde všichni jsou si rovni. Z omylu ho vyvede nepříjemné odhalení, že jeho přítel, se kterým hrává šachy je známý postrach Jack Rozparovač. Ten, aby se vyhnul zatčení, uprchne před zákonem právě v onom stroji času a H.G.Wells, kterého bravůrně ztvárnil Malcolm McDowell, cítí za jeho útěk odpovědnost a snaží se Jacka pronásledovat v neznámé budoucnosti. Tam je konfrontován se svými naprosto mylnými představami a nebýt Amy Robbinsové (Mary Steenburgen), se kterou se velmi sblíží, byl by asi ztracen. Film je velice dobře zpracovaný, má spád a nechybí mu vtip. Ačkoli téma stroje času skýtá nepřeberné množství variací a občas v některých filmech svádí k bláznivým skečům, zde je to pojato velmi dobře a ani chvíli se film nesníží k trapnostem. Naopak. Jde o velmi podařený snímek, který v některých místech docela ostře ironizuje současnou dobu: "Před devadesáti lety jsem byl zrůda, tady jsem amatér" (Jack Rozparovač). Zkrátka Time After Time je film, který rozhodně stojí za pozornost. Btw.: M. McDowell nehraje často kladné role, ale tahle mu docela sedla. ()
Galerie (71)
Zajímavosti (16)
- Během natáčení se Malcolm McDowell a Mary Steenburgen seznámili a vytvořili pár. Dokonce se později i vzali. (Pavlínka9)
- Herečka Patti D'Arbanville si ve filmu zahrála dvě role: oběť Jacka Rozparovače (David Warner) na začátku filmu a také jeho třetí oběť zavražděnou v bytě ve scéně, kdy mu nabízí marihuanu. (Pavlínka9)
- H.G. Wells (Malcolm McDowell) ve filmu stále mluví pouze o stroji jako o stroji času, přestože je již při první scéně na stroj času vidět znatelný nápis Argo. Jedná se o nápis, který dal svému stroji Wells ve svém románu, který inspiroval film. (Pavlínka9)
Reklama