Povolení zabíjet
-
Licence na vraždu
-
Licence to Kill
-
Povolenie zabíjať
Akční / Thriller
Velká Británie / USA, 1989, 133 min
Režie:
John GlenHudba:
Michael KamenHrají:
Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, David Hedison, Everett McGill, Wayne Newton, Benicio Del Toro, Desmond Llewelyn, Pedro Armendáriz Jr., Priscilla Barnes, Don Stroud, Grand L. Bush, Caroline Bliss, Cary-Hiroyuki Tagawa, Christopher Neame, Claudio Brook, Branscombe Richmond, Anthony ZerbeObsah
-
Brzy po svatbě je žena Felixe Leitera (David Hedison) zavražděna a Felix je znetvořen svým úhlavním nepřítelem, narkobaronem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond se vydává pomstít svého starého přítele a dokonce ignoruje příkaz od M, který mu odejímá "licenci na zabíjení". Za pomoci agentky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouští do boje proti Sanchezovi a jím korumpovaným vládám v Jižní Americe. (oficiální text distributora)
Brzy po svatbě je žena Felixe Leitera (David Hedison) zavražděna a Felix je znetvořen svým úhlavním nepřítelem, narkobaronem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond se vydává pomstít svého starého přítele a dokonce ignoruje příkaz od M, který mu odejímá "licenci na zabíjení". Za pomoci agentky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouští do boje proti Sanchezovi a jím korumpovaným vládám v Jižní Americe. Komentáře uživatelů k filmu (190)
-
bureman
Timothy Dalton je BOND!(19.4.2009)
-
TemnyRytir
Jedna z nejlepších bondovek s famózním Daltonem.(24.5.2009)
-
Woyczek
Jiná bondovka. Po Brosnanově Bondu - playboyovi je Daltonův Bond úplně jiný. Nesype hlášky, ale jde tvrdě za svým. Možná je tak daleko realističtější. I když když mluvíme o té realističnosti, tak dva kousky při závěrečné honičce byly až moc ujetý. Jo a určitě nesmím zapomenout na jeho holky, hlavně tu hezčí, kterou si na konci vybral.(8.2.2010)
-
Stinger78
Velmi povedená bondovka, byť je docela netradiční, když si jede akci tak trochu na vlastní pěst a ani nezachraňuje svět před nějakým šílencem. Jediným jeho utrpením po akci není jen povolený uzel na kravatě, ale ukazuje, že je normální smrtelník. Co ve filmu velmi potěší je "akční" Q a Cary-Hiroyuki Tagawa.(8.2.2010)
-
milatko81
slabsi hlavny predstavitel ale bond super ...(23.3.2010)
-
JUX
Bond 16 - jeden z mych nejoblibenejsich. Dneska by se o tom mluvilo v superlativech, tenkrat to bohuzel u kritiky moc nezabodovalo, tezce nedoceneny.(24.3.2010)
-
Godlieb
Značně kontroverzní reakce Bonda na soudobé problémy. Sovětský svaz se pod Gorbačovovýma rukama rozpadal, východní blok postupně kolaboval a najednou se mohl celý západní svět začít věnovat strmě rostoucímu fenoménu: drogovému pašeráctví. Předlohu k této bondovce (a nikdy nesfilmovanému pokračování Licence obnovena) napsal John Gardner, kritizovaný za přílišný tradicionalismus a neinvenci ve svých knihách, ovšem zde byla odvedena vynikající práce. Bond pracuje na vlastní triko, proti všem, a přitom se rozhodně nepodobá hrdinům pánů Stallona, Schwartzenegera nebo van Dammea, má pocity, slabiny, není nezranitelný a rozhodně všechno nezvládne sám. Titulní melodie mi přišla z bondovek nejslabší, je spíše diskotéková a rozhodně se moc nehodí k temnému kontextu příběhu. Bond už není takový bouřlivák v cool kožené bundě a jeansech jako minule, má drahý oblek, upravený účes a vůbec je superstylový, se svůdnou agentkou CIA po boku (ty krátké vlasy jí opravdu sluší) a s pomocí Q, který i ve svém vysokém věku ještě očividně nepatří do starého železa (i když se John Cleese Desmondu Llewelynovi vyrovnal, stejně je původní Q nepřekonatelný). Robert Davi je v roli bosse kartelu správně zákeřný a nevypočitatelný, mladý Benicio Del Toro od pohledu zabiják carterovského typu, Talisa Soto pak patří jednoznačně do kategorie femme fatale, není dlouho jistě ke komu vlastně nakonec chová sympatie. Pobavila mě scéna scéna kdy se Carey Lowell objevuje v bílé kutně aby zachránila Bondovi život a hraje k tomu takové chrámové téma, bylo to vtipné a zároveň výstižné (ta postava má skutečně takovou úlohu Bondova anděla strážného). Trochu se vylepšily triky, závěrečný náklaďákový souboj je pak vyložená lahůdka s minimem zadních projekcí a studiových montáží, konec má dokonce lehce romantický nádech (jako v Dechu života). Skutečný konec jedné epochy, Zlaté oko s Piercem Brosnanem pro mne bylo spíše šokem a zklamáním (007 přece nemůže mít BMW! Navíc tak pitomé, gayské, roztřesené, nekvalitní, americké, slabé...). Je škoda že tvůrci příliš dbali na kritiku (pravda, spíše to bylo zásluhou změny ve vedení MGM, ale vyjde to nastejno) a po tomto filmu už Daltonovi neprodloužili smlouvu na další díly. Takhle mě Remington Steele (proč rovnou neobsadili Hugha Granta?) akorát znechutil a přinutil zavrhnout bondovky jako definitivně mrtvé... Tedy, než přišlo Casino Royale.(29.1.2011)
-
route60
odpad!Bondovky s Timothy Daltonem jsou katastrofou celé série.(26.11.2011)
-
VictorMartel
V předdaltonovských bondovkách náš agent občas prohodil, že má tam nebo onde přítele, že se s tím nebo oním přátelí, otevřeně, jako bez utajení. Vždy to ale bylo v rámci sekce 00 či alespoň ne nad rámec organisace práce. Tady ho vybaví přílišným lidstvím a hned vidím, jak je jeho schopnost řešit své úkoly i vůbec rozumět svému poslání ochromena, když už není jenom představitel nějaké špionážní řehole, ale taky přelidský tím, že přes osobní pouto do cizích problémů snadno zatáhnutelný a vůbec takovými vztahy se znevýhodňující. Pro mě byl klasický Bond klasickým předně proto, že si uvědomoval jako svou profesní povinnost takovým svazkům unikat a vnímat vše hlavně jako hru (i ten jinak velmi morálně uvažující Mooreův to zvládal, jinak by ani pořádně nerozuměl svému nepříteli, jehož motivy dovedl vždy bez potíží analysovat, byť byly padouchovic prostředky sebenevídanější). Po bláznivém úletu s do manželství se umilovat nechavším pitomcem, jak ho představoval Lazenby, je tady mstitel z nějakého průměrného kriminálního thrilleru. A má i jeho aroganci (už v minulé episodě, jako by si v rozporu s předchozími vždy se službou královně a vlasti ještě chlubícími typy nevážil exklusivity toho, co dělá, řekl přece opovržlivě: „If he fires me, I'll thank him for it.“) - třebaže to v Daltonově podání nevynikne tak odpudivě jako v Lazenbyho. Bond pro mě není a nikdy nebude vzorem pro přecitlivělé a nabubřelé skety, jakým se můžeme rovnat my obyčejní lidé. Bond je pro mě mezi lidmi bůh i stroj, tak opatrný na svou moc, jak právě jen mocný. Celý historický smysl bondovského phainomena pro mě tkví právě v tom, že je nám jím představován hrdina velkých schopností, největších snad mezi hrdiny thrilleru, který přitom zůstává sluhou - hrozba svévolnosti vyloučena; od opačného případu nikdy není daleko ke zločinci, vlastně to stojí na velmi špatně předvídatelné vůli nebo dokonce jen pro ni těžké srozumitelnosti rozdílu mezi tím, co ve shodě se svým officiem má a naopak nemá považovat za správné. Že scénáristé při Daltonovi setrvali v malosti případu (předchozí episoda je původem ještě z nápadu Flemingova), to znamená, že režisér podcenil jeho výraz, když ho vybral právě jen pro tyhle dva příběhy a žádné jiné, bondovštější. Konkrétně o této fabuli platí, že je spíše známkou doby svého vzniku než další věrohodnou variantou k povaze typického bondovského scénáře. A snad tomu tak i do věku televizní akčností se uspávající luzy nás uvádějící druhá polovina 80. let chtěla, a byla to proto spíše touha výhodně reagovat na poptávku než poctivá snaha udělat agenta jen zajímavějším. To je ke konceptu. Mám rád Bonda-sluhu a Bond-pán, pokud tedy nejde jen o vládu nad ženami, mě nezajímá. Musel jsem se proto zaměřit na jiné věci a pokusit se vidět v tom i něco víc než uskutečnění tohoto mi v zásadě nevyhovujícího modelu. Výlety na americký kontinent - už jsem to podobně hodnotil u Live and let die - našemu evropskému hrdinovi moc nesluší; i kultura prostředí daného příběhu musí mít svou eleganci, aby byla hodna nějaké jeho delší stopy; nějací černotržní zbohatlíci to nezachrání; ne, že by nebyl zajímavý nápad konfrontovat tajného agenta se sortou tentokrát co do ohromnosti a promyšlenosti svých záměrů mnohem méně náročných, ale za to v přímém souboji tvrdších a si jistějších zločinců, ale tak je to hodnotitelné jen s ohledem na obtížnost jednotlivých situací a v důsledku toho snad na efekt, nikoli celek, kde ta malost prostě vadí a vždycky vadit bude. První hodina mě kromě k jejímu konci nastoupivší Pam Bouvier ničím nezaujala, až jsem se obával, že to snad ani déle nevydržím. Druhá už se rozjíždí pro mě jakoby v duchu kompensace té první. Bond jako falešný zájemce o práci na pohovoru, návštěva Q a jeho „Explosive alarm clock. Guaranteed never to wake up anybody who uses it.“, jednání s Japonci o dohodě ohledně obchodu s drogami, děsivě vyhlížející socha ryby s lidskou tváří při probuzení, Sanchezova zvláště ve scénách, kde trestá, se projevující až božská nemilosrdnost, moc hezké kousky s kamiony a záběry z těchto scén vůbec a nakonec velké finále s darovaným zapalovačem jako i symbolicky nejvhodnějším nástrojem pomsty za obdarovatele. Bonda bych nenechal zabíhat do nějakých náhodných případů, takových akčních hrdinů má Hollywood tuny. Přesto tomu pro celkový dojem z provedení nemohu dát nižší hodnocení než episodě předchozí.(17.2.2012)
-
kyLuke
Povedená bondovka která je sice drsnější než Dech života ale steně potěší.Opět je Timothy Dalton skvělý a přesný(a opět má dabingy Jiřího Štěpničky a Vladislava Beneše) a tentokrát předvedl další skvělý herecký výkon Robert Davi(kterého skvěle mluví Marcel Vašinka a Aleš Procházka),dále má film i skvělou akci a výpravu.Ale zklamán jsem byl.Vidím to tak na 70%.(3.4.2012)
