Mach a Šebestová

Klasický dětský večerníčkový seriál. Co slovo, to klasický termín. I to mnohé naznačuje. Česká škola animovaného filmu ve svém televizním příspěvku přispěla do jejích dnes již nadčasových hodnot nemalou měrou. Pohádková féerie dvou spolužáků z prvního stupně dnes už zase devítileté školy zaujme nespoutatelnou hravou fantazií moderní pohádky, která pro svou současnost nerezignuje na elementární pohádkovost. Klasickým znakem české školy je i výtvarné pojetí animace, které se nikoliv náhodou snaží s převládajícím úspěchem přiblížit dětské kresbě adekvátního věku (tj. kolem 10 let). Mimořádně zdařilé namluvení Nárožným doplňuje dlouhou řadu skvělých českých herců, věnujících se na špičkové úrovni i této části filmové tvorby (Brodský, Höger, Bohdalová, Dvořák). Zhlédnuvše tento skvost, jsme i my znovu dětmi. A ani se do toho - bez ohledu na pohlaví a věk - nemusíme příliš nutit. Spíš naopak. (23.09.2007)

Mach a Šebestová patřili k mým nejoblíbenějším Večerníčkům v dětství. Kdo by nechtěl mít takové sluchátko, jež mu splní každé přání? Adolf Born společně s Josefem Ladou právem patřili k našim nejlepším kreslířům pro děti. Protože kreslili krásně, ale jednoduše. A v jednoduchosti je právě tak krása. Žádné abstraktní náročnosti, ale vše tak, aby to děti pochopili. Příběhy navíc byly docela zábavné, jako dítěti mi to tak samozřejmě připadalo. A Petr Nárožný tomu dodal tu úžasnost, která tomu chyběla. (30.04.2020)

My jsme žáci 3.B a já v té době, kdy to běželo fakt byl:) Co dodat? Večerníčková klasika klasik, která stojí a padá nejen na skvělé animaci, ale hlavně na úchvatném namluvení Petrem Nárožným. To, že je to i se soudružkou učitelkou furt špica,ví i naše čtyřleté slečny a ty hned tak něco nedostane:) Takže i za ně plný počet. (05.06.2012)

Hele, Machu, jseš praštěnej pavlačí? Kongeniální spojení Macourek - Born - Nárožný ve službách Večerníčka. Žáci 3.B rozhodně patří mezi 100 největších Čechů. Podle některých komentářů ale s "odbytou výtvarnou stránkou". Ach jo. Večerníček vždycky dbal na vkus, originalitu, osobitost. Jaký "lepší" výtvarný formát by podle vás měl dát Machovi a Šebestové? (22.04.2011)

Po létech jsem se mimoděk k tomuto hitu vrátil a přečetl jej za pár večerů dětem na dobrou noc - úspěch u této další generace vpravdě zaznamenání hodný (a to v ostré konkurenci kvanta novodobých sponge bobů či blesk mekqínů). Skóruje zde obyčejnost a naprostá analogie a blízkost/dostupnost dějového prostředí (každý z nás je de facto Mach nebo Šebestová a jsme zasazeni do analogického mikrosvěta jako oni), originální a fantazijní výtvarný rukopis, akční dějová stránka, (nejen) pohádkový smysl pro spravedlnost, lehce výsměšný humor a plkavý pitvořivý dabing. To je pěkná směsice.. Dabing samotný jinak považuju v tomto případě za zcela klíčovou součást celku díla jako takového, protože geniálně empaticky dobarvuje výtvarný obraz zvukem, čímž mu přidává další a již neoddělitelnou kvalitu (o podpoře a dynamizaci příběhu samotného samozřejmě ani nemluvě). No a když to pak nahlas čtete, ať chcete či ne, hrajete si na Nárožného..:) (07.09.2016)