Film vypráví o mladé ženě, která je frustrována smrtí otce a životem své matky alkoholičky. Dívka, přezdívaná svou matkou L.V. Little Voice má velmi uzavřenou povahu. Téměř nemluví ani nevychází z domu, s nikým se nestýká a jedinou útěchu nachází při poslechu gramofonových desek, které zdědila po svém otci, s nahrávkami slavných zpěvaček 50. let. Aniž si to L.V. uvědomuje, umí tento zpěv dokonale napodobit. Toho hodlá využít přítel její matky, který pracuje v showbusinessu a chce L.V. přemluvit k veřejnému vystupování. K jednomu vystoupení sice dojde, ale pod vlivem neočekávaných událostí se věci vyvíjejí jinak a navíc se ... (zobrazit celý text)
Co si počne žena, po které stáří sahá svou nemilosrdnou prackou, žena, jejíž make-up čím víc dá práce, tím míň efektivní je, žena, která už jen u slaboduchých kamarádek může být za hvězdu, žena, která je dost sobecká, líná a hloupá na to, aby se o svůj sen postarala sama? Použije jediný trumf, svou plachou dceru, která umí to, co nikdo jiný ne - úžasně napodobovat slavné zpěvačky zašlých let z gramodesek po zemřelém otci, a svěří ji do "péče" lokálního impresária, aby si ho získala. "Bílá vdova" Brenda Blethyn byla za svou odpornou matku nominovaná na Oscara, Jane Horrocks ne, přesto je její výkon v tomto kouzelném filmečku srovnatelný.
Nemůžu si pomoct, ale velkou část tohoto snímku "dělá" (při vší úctě k výkonům ostatních) Brenda Blethyn. Ta ženská je asi nejlepší herečkou starého kontinentu a skoro každý film, v němž vystupuje, se automaticky řadí mezi kvalitní snímky. Tichý hlas sice neohromí běžného komerčního diváka, ale zbývající publikum si tento film oblíbí, byť možná z jiných příčin, než já. Kromě Brendy Belthyn jsou zde k vidění totiž i další velmi dobré herecké (a pěvecké) výkony a tudíž film doporučím každému, kdo má rád inteligentní psychologicky laděné příběhy s trochou romantiky, ale i s humornými prvky.
Moc pěkný film se skvostným obsezením. Jane Horrocksová je neuvěřitelná, stejně jako fakt, že vše zpívá sama. Mimochodem snímek vznikl podle divadelní hry, kterou režíroval Sam Mendes.
Alespoň, že se Brenda Blethyn dostala k nominaci na Oscara. K tomuto filmu jsem se dostal náhodou a nevycházel jsem z údivu, především z jejího hereckého nasazení. Takovou odpudivou starou rachejtli snad ještě filmové plátno nevidělo. Uznání si zaslouží i Jane Horrocks, vzhledem k tomu, že si vše odzpívala sama. Nevím kde ji tvůrci vyhrabali a nechápu jakto, že není dnes slavná. Její role sice neskýtá takový potenciál, jako její matka, ale i tak se jedná o málokdy vídané herecké představení. Michael Cane a Ewan McGregor ač bezchybní zde svým ženským protějškům pouze sekundují. Vrcholem filmu jsou dvě vystoupení v křupanském baru pana Boo, to první je parádní show plná lesku se vším všudy a to druhé je takové fiasko, až i mě z toho bylo trapně. Dokazuje, že i Novoty nejsou ještě úplné dno.
56. Zlatý Glóbus za rok 1998 - cena (1) - *Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Michael Caine + nomnace (2) -
Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Jane Horrocks,
Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Brenda Blethyn
Velmi roztomilý film, který vypráví svůj příběh tak, jak napovídá jeho název - potichu a nenápadně. Při vší úctě k Blendě Blethyn, která hraje pouze to, co hraje, tedy ukřičené křoví, je největší devizou filmu sám "Tichý hlas" v podání Janne Horrocks. Ta jako by hrála sama sebe. Ona totiž Jane Horrocks není zase kdovíjaká herečka a k většině fillmů, pod kterými je podepsána, propůjčuje jen svůj hlas.
Svou utlumenou roli hraje natolik dokonale, že si jí ani nevšimli autoři těchro stránek. Kouzelní jsou i Michael Caine a Jim Broadbent v rolích protřelých avšak notně zvadlých showmakerů.
