Moderní doba

POZOR, malý spoiler! Chaplinovo mistrovské dílo i přes nějaké ty drobné nedodělky (proč se ta dívka už potom absolutně nezajímá o své malé sestry?) je i dnes velmi koukatelným filmem, výborně se vypořádávajícím s obdobím krize. Jak už to tak bývá, spousta poznámek by byla uplatnitelná i na dnešní dobu. Maximální hodnocení ale dávám především za skutečně překrásnou Paulette Goddard, protože každou její minutu na plátně jsem si užíval. Těžko říct, jestli jsem kdy ve filmu viděl hezčí herečku. Takový už dneska nejsou... Suma sumárum, krásný film. (21.03.2011)

Díla, který vznikala na přelomu němé a zvukové éry jsou převážně podivnými, obtížně koukatelnými hybridy. Kvalita i takových snímků jako je Vrah mezi námi je podrývána mizernou prací se zvukovou stopou a rozdělením mluvených a nezvučených částí, které je ne nepodobné předpokládanému nasycení vesmíru hmotou. Moderní doba je vlastně podobným křížencem, ale díky tomu, že vznikla v době kdy se němé snímky už dávno netočily, je křížencem poučeným. Byť je na dialogy skoupá a většina se jich odehrává v mezititulcích, Chaplin pro ni zkomponoval vynikající doprovodnou zvukovou stopu, která se skládá z diegetických hluků a nediegetické hudby. Neméně podstatné je, že je nafutrovaná vynikajícími gagy (zfetovaný tulák v base, prezentace jídelního stroje...), které nepůsobí dojmem stokrát opakovaného. Velmi čitelný se jeví i sociální komentář, který se promítá i do nekonaného happy endu (byť se takový přímo nabízel). Z hlediska vyprávění obrazem se pak jedná o Chaplinovo opus magnum. Gejzír vizuálních nápadů v továrně na začátku filmu, mluví za vše. (23.09.2011)

Jedna z top Chaplinoviek. Síce dej je ... ako to povedať ... skromný, je to niekoľko skvelých, ba až nadčasových gagov (drogy, či Chaplinova kritika spoločnosti). I keď tu je pár pomalších pasáží, film nie je nudný - ale zišlo by sa prestrihať. V tomto filme sa Chaplinovi podarilo množstvo gagov, dokonca by som povedal, že čo sa týka gagov je to jeho najlepší a najucelenejší film (z tých čo som videl). Skvelé je aj herecké obsadenie - hlavne jeho sexy partnerka (s imho nadčasovým vzhľadom ;)). Stručne: veľmi dobrá komédia. (14.05.2006)

Kvalitná a stále zábavná vec. Ch. Chaplin bol veľkým priekopníkom a takmer všetko v čom hral sa zapísalo do dejín. Nie je to až tak dokonalé ako napr. Svetlá veľkomesta, ale stále ide o veľmi zábavnú grotesku. Najviac ma pobavilo doťahovanie matíc v továrni a podskakovanie v rytme doťahovania aj po šichte. To sú nežiadúce účinky pri pásovej obsluhe...80%. (20.09.2015)

Až do moderní doby patřil Tulák divákům. Pokud to jen šlo, dlouhodobějším závazkům se – oproti Busteru Keatonovi – vyhýbal. S dívkami koketoval, v nestřežený okamžik je i opatrně políbíl, ale k rodinnému životu alespoň navenek neinklinoval. Několik grotesek příznačně končilo jeho osamělou chůzí směrem od kamery, za dalším dobrodružstvím, nezávislém na tom právě prožitém. Teprve Moderní doba, Chaplinovo rozloučení s Tulákem a Tulákovo rozloučení s divákem, končí záběrem spokojeně kráčejícího páru. Tulák odchází, ale konečně není sám, o jeho budoucnost se nemusíme strachovat. Moderní doba však nebyla jen rozloučením s Tulákem, ale také s němým filmem a žánrem čisté grotesky (mj. kvůli finančnímu neúspěchu – kritici i diváci již byli uvyklí zvukově mnohem hutnějším filmům). Chaplin poprvé nápaditě využívá zvukových efektů, buďto k zesílení dramatického (výstřely) nebo komického efektu („krmící“ mašina). Navíc nechá Tuláka jakousi francouzsko-italskou hatmatilku zazpívat pár not. Nejen v této scéně hrdina připomíná porouchaný stroj, který po vykázání z továrny, kde mu příslušela jasná funkce, marně hledá jiné uplatnění. Chaplinův satirický portrét vykořisťovatelské kapitalistické společnosti, měnící člověka v soukolí obřího mechanismu (hádám, že zejména tato rovina Chaplinovy tvorby inspirovala Jacquese Tatiho), souzněl s obdobím hospodářské krize a oproti jiným komediím divákům nedovolil utéct do hezčího světa. Nezaměstnanost, chudoba, hlad, sociální nepokoje – vše sice humorně rámované, nicméně viditelně přítomné. Díky povýšení mechanizace lidské existence na hlavní téma filmu mohl Chaplin vytěžit jeden z hlavních rysů grotesek, jejichž gagy často spočívají v tom, že se lidé chovají jako neživé objekty. Příliš blízká příbuznost s předchozími filmy je zároveň slabinou Moderní doby. Zápletka se vinou střídání různých povolání, která si Chaplin ozkoušel ve svých krátkých groteskách, drolí do oddělených, třebaže s obdivuhodnou úsporností zrežírovaných epizod. Filmu tak chybí dramatická semknutost i emocionální působivost. Kvůli silnému příběhu tedy ne, ale kvůli gagům s kokainem nebo utahováním šroubů a kvůli neodolatelně nabroušené gamine Paulette Goddard se do Moderní doby dozajista vracet budu. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko (13.05.2014)