Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (290)

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Skvělé gagy a scény (naprosto skvělé ježdění na kolečkových bruslích ve 3.patře obchodního domu, kde chybí zábradlí; nechtěný odchod z věznice, ...), samozřejmě nechybí sociální podtext, který mi ale bohužel místy do děje 100% neseděl. Ale i tak jde o skvělou pohodovou podívanou, u které se (alespoň já) zasměju několikanásobně víc, než u většiny komedií vznikajících v dnešní době. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Až do moderní doby patřil Tulák divákům. Pokud to jen šlo, dlouhodobějším závazkům se – oproti Busteru Keatonovi – vyhýbal. S dívkami koketoval, v nestřežený okamžik je i opatrně políbíl, ale k rodinnému životu alespoň navenek neinklinoval. Několik grotesek příznačně končilo jeho osamělou chůzí směrem od kamery, za dalším dobrodružstvím, nezávislém na tom právě prožitém. Teprve Moderní doba, Chaplinovo rozloučení s Tulákem a Tulákovo rozloučení s divákem, končí záběrem spokojeně kráčejícího páru. Tulák odchází, ale konečně není sám, o jeho budoucnost se nemusíme strachovat. Moderní doba však nebyla jen rozloučením s Tulákem, ale také s němým filmem a žánrem čisté grotesky (mj. kvůli finančnímu neúspěchu – kritici i diváci již byli uvyklí zvukově mnohem hutnějším filmům). Chaplin poprvé nápaditě využívá zvukových efektů, buďto k zesílení dramatického (výstřely) nebo komického efektu („krmící“ mašina). Navíc nechá Tuláka jakousi francouzsko-italskou hatmatilku zazpívat pár not. Nejen v této scéně hrdina připomíná porouchaný stroj, který po vykázání z továrny, kde mu příslušela jasná funkce, marně hledá jiné uplatnění. Chaplinův satirický portrét vykořisťovatelské kapitalistické společnosti, měnící člověka v soukolí obřího mechanismu (hádám, že zejména tato rovina Chaplinovy tvorby inspirovala Jacquese Tatiho), souzněl s obdobím hospodářské krize a oproti jiným komediím divákům nedovolil utéct do hezčího světa. Nezaměstnanost, chudoba, hlad, sociální nepokoje – vše sice humorně rámované, nicméně viditelně přítomné. Díky povýšení mechanizace lidské existence na hlavní téma filmu mohl Chaplin vytěžit jeden z hlavních rysů grotesek, jejichž gagy často spočívají v tom, že se lidé chovají jako neživé objekty. Příliš blízká příbuznost s předchozími filmy je zároveň slabinou Moderní doby. Zápletka se vinou střídání různých povolání, která si Chaplin ozkoušel ve svých krátkých groteskách, drolí do oddělených, třebaže s obdivuhodnou úsporností zrežírovaných epizod. Filmu tak chybí dramatická semknutost i emocionální působivost. Kvůli silnému příběhu tedy ne, ale kvůli gagům s kokainem nebo utahováním šroubů a kvůli neodolatelně nabroušené gamine Paulette Goddard se do Moderní doby dozajista vracet budu. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Tak buďto mám na humor příliš vysoké požadavky (nemyslím si), anebo ostatní hodnotí s přihlédnutím ke stáří filmu. Komedii, u které se nezasměju, nemůžu ohodnotit lépe. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Je neuvěřitelný jak i po tolika skoro 80 letech působí film dynamicky a úderně. Má v sobě sociální rozměr, satiru, kreativitu, vtipné nápady a ještě jako bonus krásnou Paulette Goddard . ()

T2 

všechny recenze uživatele

Charles Chaplin a jeho hlboká studnica prešpikovaných nápadov, ani dlhý čas od nakrútenia filmu nedokáže nič ubrať na jeho sile. Chaplin bez chyby zvláda svoje postavenie vo filme po všetkých stránkach, výborné mu sekunduje ale i skrášľuje okolie tvárička Paulette Goddard. ║Rozpočet$1,5milionovTržby USA $163,245(za rok 2004)║Tržby Celosvetovo $443,000 ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

POZOR, malý spoiler! Chaplinovo mistrovské dílo i přes nějaké ty drobné nedodělky (proč se ta dívka už potom absolutně nezajímá o své malé sestry?) je i dnes velmi koukatelným filmem, výborně se vypořádávajícím s obdobím krize. Jak už to tak bývá, spousta poznámek by byla uplatnitelná i na dnešní dobu. Maximální hodnocení ale dávám především za skutečně překrásnou Paulette Goddard, protože každou její minutu na plátně jsem si užíval. Těžko říct, jestli jsem kdy ve filmu viděl hezčí herečku. Takový už dneska nejsou... Suma sumárum, krásný film. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Moderní doba je velmi slavný a bezvýhradně chválený film, takový, u jakého se očekává, že jen splníte kvótu a bez řečí mu dáte plné hodnocení. To nemůžu udělat, protože je na můj vkus přeplácaná. Mnoho scén patří k ikonickým symbolům filmové historie, mnohé jsou nadto opravdu vtipné. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že víc než o obsah šlo tentokrát Chaplinovi o sdělení: "Říkáte, že nepřežiju nástup zvukového filmu? Tak koukejte, jak z toho vybruslím." a ve značně nesouvislé sérii lepších, horších i výtečných skečů to předvádí. Třeba jedna scéna je na pohled jako z němé éry, protože se v ní nemluví, zato v ní hraje důležitou roli zvukový efekt kručení v břiše. V neméně slavné scéně se ztracenými manžetami Charlie inovuje svou postavu zpěvem. Nebo jednoduše nechá mluvit jiné a sám (vzdorovitě?) mlčí. Umím si představit, že v době, kdy se film utrhl ze řetězu a bonus zvukové stopy ho přivedl k extrémní ukecanosti, Moderní doba dojala nejednoho pamětníka. A že její okázalou symboličnost budou ještě sto let ze všech stran ohlodávat nadšení kritici. Ale není dokonalá a vyrovnaná. 80% ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Geniální Chaplinův film, kde má jako obvykle velmi blízko obyčejným lidem. V Moderní době pozorujeme Charlieho jako přepracovaného dělníka utahujícího matice u pohyblivého pásu, vzbouřence, blázna, vězně, miláčka dozorců, nezaměstnaného, stavitele lodí, nočního hlídače, číšníka, zpěváka a samozřejmě vždy především smolaře a tuláka. Za všechny pamětihodné scény jmenuji stádo prasat mířící na porážku a stádo pracujících směřujících do práce, pak celou úžasnou tovární sekvenci - od utahování matic na zrychlujícím pohyblivém páse po průjezdy ozubeným soustrojím: http://www.youtube.com/watch?v=DfGs2Y5WJ14, staré grotesky zase připomene automatická krmička dělníků: http://www.youtube.com/watch?v=N4sjKJvUia0 a nový zvukový film již vstupuje skrze nádherný šanson zpívajícího číšníka Charlieho: http://www.youtube.com/watch?v=_UopgPw_BPU. Chaplin rulez! ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Satirický pohled na novou, moderní dobu, plnou nových vymožeností, ve které se ovšem odráží hospodářská krize a problémy obyčejných dělníků s ní spojených. Celým filmem se táhnou jako dlouhá nit neuvěřitelné a propracované gagy, k těm nejlepším patří úvodní část, kdy Charlie pracuje v továrně na pásu, k dalším jeho jízda na kolečkových bruslích ve třetím patře se zavázanýma očima, kdy mi lezl mráz po zádech. Naprosto nejlepší je však Charlieho pěvecké představení v závěru filmu, to je poprvé, kdy slyšíme Charlieho hlas, i když "jen" zpívaný. Film pochází z poloviny třicátých let, kdy již dávno existoval film zvukový, tento je však zcela bez dialogů, které nahrazují komentáře jako ve filmech němých. Chaplin tak signalizoval světu, že si poradí i v této - modernější době. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Chcete-li předstihnout konkurenci, nemůžete se obejít bez Bellowsovy autokrmičky." S tím by asi nesouhlasil jen rozený skeptik. A možná taky smolař Charlie, na kterém byl výrobek testován, ale spíše nikoli. Charlie se totiž s vrozenou samozřejmostí pohybuje u zběsile frčícího pásu, po vězeňských chodbách, na kolečkových bruslích i v šoubyznysu, ale mně to nějak nestačí. Asi je to tím, že za opravdu geniální etudy považuju pouze dvě - bruslení nad propastí a utahování šroubů s celotělovým tikem. Pro mě to bylo tak nějak málo zábavy, takže tu třetí hvězdu nakonec musel zachránit optimisticky odhodlaný úsměv uličnice Paulette, které jsem nedokázal odolat. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Přiznávám se, že jsem chaplinovský analfabet, a Moderní doba je první Charlieho film, který jsem viděl. Ale byl jsem okouzlen a uhranut a slibuji, že svou neznalost napravím. MD je legrační, dojímá a hlavně strašně moc baví. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Po druhém zhlédnutí zvyšují i tomuhle Chaplinovi. Vynikající rozloučení s groteskami shrnující snad všechny jejich klady. Film, který byl ve své době považován za zastaralý, ačkoliv je ve skutečnosti nadčasový. A že byl Chaplin socialista? Chce to uvažovat trochu v dobovém kontextu... ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) V poslední době se dívám na dost depresivních filmů o válce, společnosti a emocích, ale že jeden z nejdepresivnějších bude poslední Chaplinova velká groteska, tak to mě nenapadlo. Co se týče humoru, tak tam byl a vždy bude mým favoritem Buster Keaton, a i toho Harolda Lloyda mám raději než CHCH, ale Chaplin z nich ze všech nejvíc vynikal v jiných než komediálních a uměleckých aspektech filmu. Představa reality za jeho šaškováním je mrazivá, protože je nadčasová. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Poslední Chaplinův film, ve kterém ztělesňuje postavu tuláka. Všeobecně je za jeho první zvukový film považován Diktátor z roku 1940, nicméně už v tomto snímku se Chaplinova hlasu dočkáme. Film, ve kterém je celá řada geniálních gagů, nebyl zpočátku vůbec úspěšný. U publika propadl a uznání se mu dostálo až po nějaké době. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Osobnost Charlieho Chaplina pro mě nepředstavuje nezpochybnitelný symbol uměleckého mistrovství, jen málo jeho filmů mě oslovovalo v minulosti a ještě méně mě jich oslovuje dnes. Ty, které mi stojí za opětovné zhlédnutí, by se pohodlně daly spočítat na prstech jedné ruky, nicméně Moderní doba mezi ně patří. Spolu se Zlatým opojením jde zároveň o jediné snímky, kde akceptuji jeho životní postavu tuláka. V Moderní době se pokouší protloukat životem a opakovaně po karambolech začlenit do normálního života spořádaného občana. Neuspěje ale ani jako dělník u pásu, ani jako číšník. Dívka, se kterou posléze naváže vztah, je podobně nekonformní, takže nakonec oba uznávají, že do moderní doby s jejími pravidly, příkazy a povinnostmi se nehodí. Dávají se na ústup a společně kráčí vstříc osudu. Především tovární část tulákova příběhu mi přijde vtipná a chytře natočená, touha po maximalizaci produktivity vede až k šílenému motivu stroje na krmení zaměstnanců. Druhý vrchol snímku představuje scéna v baru, kde poprvé zazní Chaplinův hlas ve formě pěveckého čísla doplněného pantomimickou klauniádou. Moderní době se dá vyčítat, tak jako u jiných Chaplinových filmů, zastaralá poetika němého filmu první poloviny 20. let. Ale v tomhle případě mi to nevadí. Vnímám jeho film jako sociální kritiku systému v období hospodářské krize a zároveň kritiku fordovské masové společnosti založené na potlačení individuality. Je typické, že v Hitlerově Německu i Mussoliniho Itálii bylo promítání Moderní doby okamžitě zakázáno. Celkový dojem: 80 %. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Přelomový film v celé Chaplinově filmografii znamená jeho definitivní loučení s němou érou a otevření dveří k té druhé, řekněme zralé. Hrůzy hospodářské krize třicátých let dnes, sedmdesát let poté, mohou působit krajně nepravděpodobně. Je však jisté, že tato krize, první paralelní krize modrých i bílých pracovních plášťů, znamenala mimořádný hodnotový i sociální otřes, který byl nadto zvětšován postupným prosazováním mechanického taylorismu i do mimoautomobilových a vněindustriálních odvětví (poslední srovnatelný otřes byl zaznamenán o 80-100 let dříve nástupem prvních moderních strojů). U nás asi nejlépe tyto skutečnosti vyjadřují dva filmy osvobozených: PUDR a BENZÍN a zejména SVĚT PATŘÍ NÁM. Mechanizace-zvěcnění a odcizení člověka, které s tím souviselo, nemohlo nevyvolat adekvátní rezistenci, živenou desetimilionovými zástupy nezaměstnaných a současně i stejuně vehementní protest lidské tvořivosti. Humor i satira, které se v MODERNÍ DOBĚ prolínají, nejsou tedy levné a anachronické, ale současně dobové i nadčasové (s určitým posunem se tato doba dnes může vrátit rychleji, než jsme s to si sami připustit). Toto dílo rovněž nesporně patří k absolutním životním vrcholům nejen Chaplinovým, ale i filmového umění vůbec. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Skvelé zobrazenie americkej krízy z pohľadu obyčajného amerického robotníka s ľahkosťou, vtipom a nadsádzkou, ktorou bol Chaplin obdarený. Skvelý príbeh, nezabudnem na Charlieho pri strojovom páse!!! 95%. ()

Reklama

Reklama