Moderní doba

Film původně končil nervovým zhroucením postavy, kterou hraje Charlie Chaplin. (Kulmon)

Tento film je jeden z těch, který rozpoutal řeči, že je Chaplin komunista, ten to však popíral. Žil tehdy ve Švýcarsku a sliboval, že do Ameriky se nikdy nevrátí. (Kulmon)

Film měl být původně plně zvukový. (Kulmon)

Charles Chaplin bol kvôli filmu Modern Times obvinený z plagiátorstva. Produkčná spoločnosť Tobis tvrdila, že nápady a scény prevzal z filmu À nous la liberté / Nech žije sloboda. Režisér filmu, René Clair, bol veľkým obdivovateľom Chaplina a preto odmietol vypovedať. (Diazbros)

78. nejlepší film všech dob podle Amerického filmového institutu (2007). (džanik)

Poslední velký americký film, který užil postupů charakteristických pro ”němou éru”, jako například kartiček s dialogy. (džanik)

Z konečného filmu chtěl Charles Chaplin původně vystřihnout ještě dalších asi 300 metrů. (džanik)

Poslední Chaplinova slova ve filmu můžeme odečíst z jeho rtů, v překladu: "Usmívejte se! Honem!" (džanik)

Paulette Goddard zasáhla významnou měrou do struktury děje. (džanik)

Podle Paulette Goddard trávil Charlie Chaplin celé dny v nahrávacím studiu psaním hudby a vycházel, jen když ho o to Paulette naléhavě prosila. (džanik)

Charlie zpívá píseň s textem, který ale nedává smysl. Došlo k tomu proto, že Charlie měl text písně, kterou měl zazpívat na parketu tančírny, napsaný na tvrdé manžetě. Při taneční kreaci, již svůj pěvecký výstup uváděl, mu však manžeta při prudkém pohybu ze zápěstí uletěl neznámo kam, a tak byl Charlie donucen z nouze impovizovat. (everlong)

Ve světě film vyvolal bouřlivou diskuzi a v nacistickém Německu a v Itálii byl dokonce zakázán. (everlong)

Nápad na natočení Moderní doby Chaplinovi vnukl rozhovor, který s ním vedl reportér z newyorských novin. Ten mu vyprávěl o pásové výrobě v detroitských továrnách a o mladých, zdravých lidech, kteří se po několika letech u běžícího pásu nervově zhroutí. (everlong)

7. listopadu 1999 byl film promítán při otevírání zrekonstruovaného Silent Movie Theatre (Němé kino) v Los Angeles. (HellFire)

Film provází zejména píseň "Smile", kterou složil Charlie Chaplin. Slova napsali až o téměř 20 let později John Turner a Geoffrey Parsons. Ve filmu zní tedy píseň bez hlasového doprovodu. Chaplin sám píseň nikdy nenahrál, ale nazpívaly jí desítky dalších interpretů. (KrystofD)

Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)