Titanic

„Peníze jsou jediná hodnota, v kterou věřím.“ Tak tenhle film ji (propagandistickou podstatu) má jak z praku. Líčí Anglii jako tu nejzkaženější ze všech zemí a snaží se pošlapat její pověst jakožto královny moří (britští lodní experti svému řemeslu ani trochu nerozumí, námořníky zase „zdobí“ nespolehlivost a neschopnost). Briti (a v těsném závěsu Američani) jsou vychytralí, ziskuchtiví, sobečtí, zbabělí, uplácející a ovládá je jejich hluboce zarytá touha po penězích. Vyvracuje se pověst Britů-mužů jakožto gentlemanů, ve skutečnosti upřednostňují obchod před svými ženami a těm jde pro změnu jenom o luxus-šperky jakožto proměněné peníze. Nižší třídy také nezůstanou ušetřeny, jsou líčeny jako přízemní skupiny primitivů, které ovládají jejich pudy (souboj s noži, nemravný tanec). Aby se všechny „typicky“ britské špatné vlastnosti ještě zdůraznily, je proti nim postaven pravý německý důstojník. To je (nečekaně) prototyp všech ctností. Maximálně zodpovědný, dodržuje paragrafy a rozkazy od svých skutečných nadřízených (i ty špatné) a plní je okamžitě a bez váhání. Dokáže vést ostatní a jednat v krizi. Na druhou stranu je ochotný částečně ustoupit a snížit se i k rozhovoru s pochybnou ženou, pakliže to může vést k záchraně. Přitom ale má také srdce (tedy jenom pro ty ženy, které prozřou a chtějí se změnit) a samozřejmě hrdinství je jeho přívlastkem (naprosto samoúčelná scéna s uvězněnou holčičkou-zřejmě jediným dětským pasažérem zhmotnivším se odnikud). A s tím souvisí i romantika, poněvadž skutečnou lásku mohou přece prožívat jenom zrozenci vyvoleného národa („dojemný“ obyčejný německý pár, který se v okamžiku paniky zachová tak jak má a svorně ruku v ruce vyčkává). Příběh samotný je velmi nezáživný. Divákovi se stále vtlouká do hlavy, že britským pasažérům jde jenom o peníze a německému důstojníkovi o bezpečnost, na což je upozorňován pořád dokola. Samotný proces potápění je směšný. Zpočátku všechny zachvátí neuvěřitelná panika, přestože loď setrvává ve víceméně stejné poloze i stavu (pouze pár záběru na přívaly vody v podpalubí). Pak se ovšem najednou začne naklánět a potápět, jenže „trvání“ tohoto procesu se skoro ani nedá počítat na desítky sekund (naloďování do záchranných člunů je také odbyté-divákovi se v jednu chvíli tvrdí, že už všechny odpluly a po chvíli najednou vidí, jak se další z nich spouští do vody). A ke konci se ještě nezapomene připomenout, jak moc jsou britské soudnictví a námořní vyšetřovací komise prohnilé. Překvapilo mě pouze, že z rasového hlediska se držel film až podivuhodně při zemi. Nejbohatší a také nejsobečtější cestující je sice samozřejmě Žid, nejprodejnější britská žena zas až podezřele připomíná cikánku, ale to je vlastně vše. Tak či tak mi to vychází na 2*, za občasnou nechtěnou směšnost a vcelku zdařilou výpravu. "Smrt 1,500 lidí zůstává neodčiněna a je věčným odsouzením Anglie kvůli její honbě za ziskem." (14.05.2014)

Nacistická propaganda, řeknete si. Nicméně vypadá to, že Herbert Selpin do filmu vložil i částečnou kritiku 3 říše.Jestli to byl úmysl, nebo jen přirozený sled věcí se již nedozvíme. Ve filmu mě zaujala tajemná a pro všechny nedostupná postava Sigrid Olinské, samozřejmě postava Johna Jocoba Astrora (který dostal ze všech filmových verzí nejvíce prostoru právě zde) a naprosto neuvěřitelný Hans Nielsen. V porovnání z prvním důstojníkem Petersenem je Mirek Dušín nevychovaný fracek co po nocích vykrádá letní chatky a z nudy je podpaluje. (08.04.2015)

Tahle nazi verze Titanicu mi dlouho unikala, naštěstí to konečně nějaká dobrá duše nahrála na ulož to i když jsem to musel zkousnou v tý proklatý Němčině, takže jsem moc nezachytil. Spíš jsem se soustředil na technický detaily který nebyli nejhorší stejně jako obstojná výprava. Když sledujeme plující loď, tak je jasný, že to není žádnej parníček do vany. Samotný potopení pak v rámci doby vzniku solidně zmáknutý, víc se asi čekat nedalo. Hodnotím to jako celek lehce nadprůměrně, škoda že k tomu asi nikdo neudělá titulky.60% (01.07.2016)

Na dobu a okolnosti vzniku po technické stránce solidně natočený, ovšem nacistickou propagandou nechutně zprasený katastrofický film, jenž vykresluje Brity jako ziskuchtivé úplatkářské zlosyny, kteří jsou pro libru schopni jít přes mrtvoly. Samozřejmě jediným kladným hrdinou je skálopevný a spravedlivý německý důstojník, vybavený kamennou tváří a propagandistickými průpovídkami. Bohužel i když se člověk snaží oprostit od tohoto přesvědčování a jen sledovat příběh, děj snímku není postaven vůbec poutavě a polovinu scénáře se řeší akcie, dluhopisy, peníze a šperky, což diváka zrovna dvakrát nechytne - katastrofické události jako by se poté děly jen na pozadí jakéhosi finančního dramatu. Celkově pak tedy nacistický Titanic představuje spíše filmovou kuriozitu než skutečný divácký zážitek. (03.12.2018)

V poradí tretie filmové spracovanie o najznámejšej námornej katastrofe. Inak ako propagandou o nabubrelosti Britov, príp. posmievaním sa z chudobných Nemcov (v tomto prípade nemeckých vedcov) to v čase vrcholiacej 2. svetovej vojny od Nemcov ani dopadnúť nemohlo. Opak by asi Fuhrer neschválil. Hlavne v prvej polovici filmu je to badateľnejšie (spolu so záverečným epitafom), druhá sa už venuje nastupujúcej katastrofe a tak išiel prvotný plán filmu na druhú koľaj. Katastrofa je vzhľadom na rok zvládnutá ale dobre, modely i atmosféra sú celkom fajn, čakal som slabšie spracovanie. Samozrejme, o 10 rokov mladší americký kúsok o katastrofe Titaniku je po technickej stránke o level kvalitnejší. Herecky je to slabšie a o obsadení ženských úloh škaredými Nemkami ani nehovorím - až to pri pozeraní kriví ústa. Nemilo prekvapili aj niektoré nápisy v nemčine na (britskej) lodi. Na svoju dobu film ale ujde. (12.08.2020)