Pan Verdoux

Chaplin tentokrát laškoval s tématem obzvlášť ošemetným. Mně osobně to na satiru připadá přespříliš rozverné. Ale víc mi vadí jiná věc. Tohle je klasický příklad toho, jak humanističtí umělci 20. století soustavně pracovali na mravní relativizaci. Sériový vrah coby pouhý živnostník ve srovnání s kapitány politiky a průmyslu? Vraždy coby celkem racionální reakce na krutou hospodářskou krizi? --- Je zajímavé si připomenout, že mravní relativizaci nenáviděl například Hitler. Ten z té nenávisti ovšem nakonec vraždil ve velkém. Jenže relativizovat se dá i z opačného konce: kolika vražd je vlastně zapotřebí, aby šlo o absolutní zlo? --- Starozákonní "nezabiješ" si výmluvně vystačí bez čísel. Ovšem ohánět se touto absolutní etikou v dnešním relativním světě je jednou z mála věcí, která je absolutně o hubu. Tohle jste chtěl, Mr. Chaplin? (20.04.2015)

Nie je to klasická postava tuláka, s paličkou, s množstvom šialených situácii, ale na vážnejší tón, kde je dôvod zamyslieť sa... V pokročilom veku, vytvoril filmový počin, podľa nápadu ďalšieho velikána - Orsona Wellesa, tvorcu Citizen Kane. Príbeh sa situuje k pánovi Verdoux, ktorý má viacero manželiek, s viacerými identitami, pri svojej osobe, kde si zakladá zvláštnu živnosť, pričom na účet doplatia práve ony, až na jednu mladú, s ktorou má iné plány, ale okolnosti mu zmenia názor. Záverečný preslov dáva na zreteľ jeho zločiny, ako jedinca so zločinmi vo veľkom merítku, čo je horšie ? Snímok, ktorý mi dal chrobáka do hlavy. (21.12.2013)

Welles historku vyhrabal, Chaplin jí natočil a dovedu si živě představit, jak si roli hyperaktivního svůdníka/vraha užíval. Pan Verdoux je totiž absolutním protipólem normovaného chaplinovského hrdiny, kterého všichni pouze využívají a který je submisivním outsiderem a nadto váhavým střelcem. Verdoux, to je jiná káva: lstivá, nebezpečná a maryšovská. Bohužel se po první brilantní polovině plné černého humoru a podvratných detailů snímek láme do melodramatické bajky s otravným moralistním závěrem. (03.05.2008)

Charlie Chaplin byl a vždy bude velkou osobností světové kinematografie. Byl vskutku všestranný tvůrce, těžko říct, co mu šlo lépe, jestli herectví nebo režie. Velký člověk, který filmu přinesl obdivuhodné věci, a bez něhož by se možná dost dobře film nevyvinul do podoby, jak jej známe nyní. Kašlal na všechny, kašlal na dobu a taky na to, co bylo přípustné a na co už lidé začali remcat a kroutit hlavami. Tato komedie je přesně taková, jako její hlavní hrdina. Inteligentní, šarmantní, lstivá, osobitá, vtipná a sympatická. (19.12.2007)

„Business is a ruthless business“ Chaplin je skoro stejně odvážný jako o sedm let dříve s Diktátorem. Za vzor si opět bere skutečného vraha, ale tentokrát ho přetváří v milujícího manžela, jenž svými vražednými zálety sleduje dobrou věc. Nezachází tak daleko, aby obhajoval vraždu za určitých okolností (což by autor námětu Orson Welles možná udělal), ale i ta trocha rozporuplnosti, kterou do černobíle nazíraného tématu vnáší, potěší. Největší devízou je nepřekvapivě Chaplin sám. Rozkošně amorální kriminálník. Pro ležérnost, s jakou dvojsmyslné hlášky prokládal starým dobrým slapstickem jsem si provinile přál, aby měl stále koho vraždit. Svým přístupem „vraždy s úsměvem“ má Pan Verdoux něco společného s Jezinkami a bezinky, které jsou ale sevřenější a svižnější. Chaplin taky oproti Caprovi netočil jenom ztřeštěnou komedii. Proto je škoda, že stejnou péči jako zapojení společenského podtextu nevěnoval úloze rodiny (Verdouxova hlavní motivace), na kterou jaksi zapomíná. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko, the_weaver (16.01.2020)