Pan Verdoux
-
Monsieur Verdoux
-
Monsieur Verdoux
Komedie / Drama
USA, 1947, 124 min
Režie:
Charles ChaplinHudba:
Charles ChaplinObsah
-
Orson Welles objevil v zápisech pařížské policejní kroniky zajímavý případ, kdy byl vážený občan Landru odhalen jako mnohonásobný vrah zámožných žen. Podle jeho námětu natočil Charles Chaplin komedii s prvky černého humoru. Elegantní sňatkový podvodník vystupuje jako bohatý muž v různých profesích a více či méně šikovně obelhává ženy.
Černá komedie o otci rodiny, jehož práce zahrnuje namlouvání bohatých starých panen, získávání jejich bankovních účtů a vraždění. Když byl tento atypický snímek uveden, svět ještě nebyl připraven dívat se do tváře smrti a přítom se smát. Dnes se Monsieur Verdoux počítá mezi Chaplinova nejlepší díla. (oficiální text distributora)
Orson Welles objevil v zápisech pařížské policejní kroniky zajímavý případ, kdy byl vážený občan Landru odhalen jako mnohonásobný vrah zámožných žen. Podle jeho námětu natočil Charles Chaplin komedii s prvky černého humoru. Elegantní sňatkový podvodník vystupuje jako bohatý muž v různých profesích a více či méně šikovně obelhává ženy.
Komentáře uživatelů k filmu (38)
-
sid90
Postava Monsieura Verdouxa zahraná Charlie Chaplinom je asi najrozkošnejší masový vrah v dejinách kinematografie, teda pre mňa určite. Čo sa týka filmu, naprosto brilantné, v niektorých momentoch sa dosť nasmial. Okrem toho, že je tento snímok veľmi zábavný nesie v sebe zaujímavú myšlienku a ten spoločenskokritický presah ho robí úplne dokonalým. P.S. trocha mi to pripomína Spalovača mŕtvol.(20.8.2010)
-
Elví
Charlie Chaplin jako elegantní vrah, který se žení s bohatými ženami, aby je posléze po svatbě odkrouhl a zmizel i s jejich penězi... Kam že to zmizel tulák? Nikam!!! Je to pořád ON, jen si toho nikdo nevšiml... jenom si převlékl šaty a "vydělává" trochu jiným způsobem... Další obžaloba společnosti, kterou tentokráte Amerika už nepřekousla...(21.5.2006)
-
mortak
Po Cirkusu druhý vrchol Chaplinovy tvorby. Ustupuje zde od sentimentální milostné komiky, aby rozehrál studii businessmana - seriového vraha. Určitou modelovost příběhu (invalidní manželka, zavěrečná slova) vynahrazuje práce s náznakem v obraze a hlavně černý humor, protože Chaplin nádherně rozvíjí možné situace v životě vraha - viz svatba.(4.11.2008)
-
senor
Pro tenhle film se Americe a poprvé i publiku Charlie znelíbil. Jak mohli popravit Trampa?!(28.2.2006)
-
Master19
Nějak mě to nechyto. Místy příliš rozvláčné a ukecané a ačkoliv Chaplin hraje výborně, po hodině jsem se začal nudit...(19.12.2007)
-
Přemek
Prosím neměnit název na Pan Verdoux! Oficiálním, v Čechách již přes šedesát let uznávaným názvem je stále Monsieur Verdoux!(30.9.2010)
-
sator
Snad se nebudu rouhat, když napíšu, že si myslím že Chaplin na tuto roli neměl,jinak řečeno mne nepřesvědčil.Dramaturgie je velmi nudná a nenápaditá.Na tenhle film sem se dlouho těšil a dlouho ho sháněl ale bohužel...(14.2.2010)
-
glamgirl
Výborná čierna komédia inšpirovaná príbehom francúzskeho sériového vraha Desiré Landru. Aj keď niektorí herci nie sú práve z najpresvedčivejších, Chaplin svoje vystúpenie zvláda na jednotku. Navyše po celý čas rozkošne špúli pery. Počas celého filmu som v pozadí cítila vplyv Orsona Wellesa – podľa mňa to, že mu Chaplin priznal len základnú myšlienku, je trochu málo, keďže sa podieľal aj na scenári. Veľkým plusom je pre mňa objav Marthy Raye ako skvelej komediálnej herečky, musím sa na ňu pozrieť bližšie; práve na scénach s ňou som sa smiala najviac.(27.5.2009)
-
hacho
Zatím nejlepší film, který jsem od Chaplina viděla. Oproti ostatním trochu méně komedie. Některé myšlenky, dnes stále tak aktuální, jsou tam úžasné.(25.4.2006)
-
tomtomtoma
Půvabně morbidně veselý příběh o vrahovi starších majetnějších opuštěných žen. Henri Verdoux (skvělý Charles Chaplin) je trochu cynickým produktem doby a stavu společnosti, která je tvrdě poznamenána hospodářskou krizí. Avšak touha po uživení rodiny, půvabné invalidní manželky Mons (Mady Correll) a synka Petera (Allison Rodden), a po určitém "nutném" životním standardu, ho přivede ke zvrhlému živobytí. Je okouzlující, výmluvný, přizpůsobivý, schopný rychlé improvizace a rychlé akce. Má celkem zdravý pohled na svět a na společnost, chová se stejně nelítostně, jako se společnost chová k obyčejným lidem. Ale kdyby se takto chovali všichni, byl by to opravdový boj o život se vším všudy, jehož výsledkem by bylo něco podobného, co se stejně utvořilo. Bude tomu tak stále, pokud hnacím motorem konzumní společnosti bude úspěch, bohatství a moc. Když spatří vhodnou oběť, za žádných okolností se nenechá odradit prvotním neúspěchem, ale postupně obkličuje svou vyhlédnutou kořist a čeká na vhodnou příležitost, až se dostane k podstatě a účelu svého počínaní. I když jedinou ženou, kterou vidíme a kterou se mu podaří zavraždit, je zapšklá Lydia Floray (Margaret Hoffman). Další ženy v tomto ohledu měli štěstí. Annabella Bonheur (Martha Raye) byla ženou štěstěny a vždy, když už se schylovalo k její fyzické likvidaci, stalo se něco, co to panu Verdouxovi, v tomto případě Bonheurovi, zhatilo. Ať už služka, či skupina jodlérů. Při získávání Marie Grosnay (Isabel Elsom) vyvinul velkou trpělivost, i když už si sám ani nepamatoval, jak přesně vypadá. Dokonce je schopen pomoci druhým, jako čerstvě propuštěné dívce (Marilyn Nash) z vězení, i když ji původně plánuje využít pro svůj nový ewperiment vraždění. Nakonec je semlet nesmlouvavou dobou, s její nestabilními jistotami a sám se vydává do rukou spravedlnosti. I když spravedlnost je zavádějící slovo, spíše jde o vymáhání práva daného okamžiku a pokřivené morálky dané společnosti, která jiné zločince vraždící v milionech mohutně oslavuje. Úchvatný film.(11.9.2010)
-
everlong
video můžete zhlédnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=tHf6aVlsgsk DÁLE HRAJÍ: Martha Raye (Annabella Bonheur) Isobel Elsom (Marie Grosnay) Marilyn Nash (The Girl) Robert Lewis (Monsieur Bottello) Mady Correl (Madame Verdoux) Allison Roddan (Peter Verdoux) Audrey Betz (Madame Bottello) Ada-May (Annette) Marjorie Bennett (Maid) Helen High (Yvonne) argaret Hoffman (Lydia Floray) Irving Bacon (Pierre Couvais) Edwin Mills (jean Couvais) Virginia Brissac (Carlotta Couvais) Almira Sessions (Lena Couvais) Eula Morgan (Phoebe Couvais) Bernard J. Nedell (Prefect) Charles Evans (Detective Morrow) Arthur Hohl (Estate Agent) John Harmon (Joe Darwin) Vera Marshe (Mrs Darwin) William Frawley (Jean La Salle) Fritz Lieber (Priest) Fred Karno Jr. (Mr Karma) Barry Norton (Guest) Pierre Watkin (Attorney) Cyril Delevanti (Postman) Charles Wagenheim (Friend) Addison Richards (M. Millet) James Craven (Friend) Franklin Farnum (Victim) Herb Vigran (Reporter) Boyd Irwin (Warder) Paul Newland (Guest) Joseph Crehan (Broker) Wheaton Chambers (Druggist) Frank Reicher (Doctor) Wheeler Dryden (Salesman) Thérèse Lyon (Jeannette) Lester Mathews (Prosecuting Attorney) Richard Abbot (Defence Attorney) Garnett Monks (Foreman of jury) Joseph Grartby (Court Clerk) Julius Cramer (Executioner) Art Miller (Guard) Albert Petit (Spectator) Barbara Slater (Flower Girl) Ella Ethridge (Woman in Street) Christine Ell (Maid) Lois Conklin (Flower Girl) Alicia Adams (Flower Girl) Elisabeth Dudgeon (Old Hag) John Harmon (Joe, friend of Annabella) Vera Marshe (Vicki, friend of Annabella) Daniel de Jonghe (Waiter) George Dees (Waiter) Carlo Schipa (Waiter) Albert D'Arno (Waiter) Bert le Baron (Doorman at Café Royal) Jean Bittner (Diner in Café Royal) Manuel Petroff (Diner in Café Royal) Tom Wilson Phillips Smalley(13.9.2009)
-
Dinsberg
První nekomediální film Charlieho Chaplina. Tragické ohlédnutí za osudem jednoho člověka i celého světa v dobách krizových a těsně předválečných. Vedle nich vypadám jako amatér. Chaplin se nebál vmést lidem do tváře holou pravdu, že člověk zabíjející desítky lidí, je odporný vrah, a zabíjející miliony je hrdina. Touto tezí je uzákoněn kontroverzní precedent, který legalizuje vraždu ve státním zájmu. Právě proto děsí prostřihy na tehdejší "hrdiny". Tento film, podobně jako další z Chaplinovy tvorby, důsledně kritizuje státní aparát, jeho moc a hlavně jeho neodpovědné zacházení s ní.(16.1.2011)
-
atlee
Monsieur Verdoux je film, ktorý predbehol svoju dobu. Nie vizuálnou stránkou, ale svojou nosnou myšlienkou, ktorá bola divákom predostretá zaujímavou formou. Touto vynikajúcou filmovou adaptáciou námetu Orsona Wellesa, ktorý odkiaľsi vyhrabal skutočný príbeh o francúzskom „modrofúzovi“ Landreauvovi, sa ale Chaplin ako režisér a zároveň hlavný predstaviteľ pohráva s ohňom. Odhadzuje masku tuláka a predstavuje sa v úplne novom svetle ako pán Verdoux, dômyselný, nekompromisný, no zrejme najsympatickejší vrah na svete. Už to nie je typický Chaplin s neposlušnými kučeravými vlasmi, ohybnou bambusovou paličkou a čiernym klobúkom. Je to úplne nový človek, ktorý núti spoločnosť k sebareflexii a to veľmi inteligentným spôsobom. Komickosť scény pri člnkovaní, vykreslenie charakteru v okamihu, kde pomáha mladému dievčaťu a cit pre detaily (šálky pri raňajkách...). Je tu ale oveľa viac vecí, pre ktoré si pozrieť tento film stojí za to. Sú dva druhy filozofie – jeden čerpá zo životných skúseností mysliacich ľudí a druhý z myšlienok ľudí bez životných skúseností. Chaplin je v tomto ohľade akýmsi „hybridom“ – už ako ostrieľaný kozák prichádza s novými vecami. Je zaujímavé, že s Wellesom ho okrem tohto filmu spája i osud. Obaja sa neskôr uchýlili do exilu v Európe.(27.2.2008)
-
Bigfuckman
Nádherně se zde snoubí drama s komedií a Charlie si odpustil (pro mě na škodu) své bezkonkurenční gagy. Scénka na loďce s uřvanou ženou byla libová jakož i zakončení celého filmu. Věta co od Charliho zazněla : Když usmrtím pár lidí jsem bestie a zrůda, když usmrtím pár stovek tisíc lidí jsem národní hrdina! je bohužel nechutně pravdivá a nejeden národ na to nerad vzpomíná.(21.6.2009)
-
Mikino00
Ne že by to nebylo dobré, ale tak nějak jsemčekal vtipnější a originálnější příběh, větší satiru než byla. Chaplin to považuje za svůj nejlepší film, já za jeho nejslabší.(10.8.2011)
-
Colour
Čo skôr vyzdvihnúť? Za scenár by som bez mihnutia oka dala aj 6*, za myšlienky 7*. Verdoux je trefný symbol doby, ktorá valcovala a ničila všetko, čo sa dalo, dobu, v ktorej odrazu peniaze začali hrať priveľkú rolu. Verdoux bol tak komplexnou postavou, plnou kladov a záporov (vrah kážuci o morálke?), že sa ho nedalo nenávidieť. Čierny humor sadol, no on ani zďaleka nehral prvé husle. Nemôžem nespomenúť vynikajúcu réžiu a silnú atmosféru, ktorá chytila a nepustila ani po dopozeraní. Azda jediným (a dosť veľkým) mínusom sú herci, ktorí nehrali dosť dobre. Sám Chaplin sa mi zdal nevhodným kandidátom, i keď svoju rolu pomerne dobre zvládol. Úchvatný nadčasový film, na ktorý sa nezabúda. 90% "Masoví vrahovia? Čože ich dnes svet nepodporuje? Nevyrábajú ničivé zbrane s jediným cieľom - masovo vraždiť? Nezabíjajú nič netušiace ženy a deti, netrhajú ich na kusy? Robia to priam vedecky. Ako masový vrah som v porovnaní s nimi len amatér."(10.11.2011)
-
Huguette
Velice by mě zajímalo, jak by tento příběh na plátno převedl právě Orson Welles. Charlie dle mého názoru příběh převedl do odlehčenější podoby, ale opět vkusně (narážím a dnešní snahy do původních dramat vecpat humor a naopak a celek pak působí rozháraně), závěr s řečí o masových vrazích byl opět velice působivý. Mám ráda, když mi Chaplin šahá na emoce, daří se mu to. Jen občas mě trošku rušilo jeho kulíškovství, kterého se ale nedovedl úplně zbavit (ani v Králi v New Yorku, kde mě to rušilo ještě trochu víc). Potěšila mě rolička Billa Frawleyho. Jsem ráda, že jsem se zbavila vzorce: Chaplin = praštěná groteska, naprosto mě okouzluje jeho citlivost pro film a příběh.(23.7.2011)
-
F.W.Colqhoun
Buranovo doznání: Od Charlese Chaplina jsem vyjma několika kratších grotesek a Moderní doby (zdravím Filmový klub Aula UJEP; ještě dnes mi po těch drahných letech na mail sem tam doputuje program) nikdy nic neviděl. Kdysi jsem koutkem oka zahlédl asi deset minut nějakého bijáku, ale výjev tradičně holywoodských exteriérových kulis mne spolehlivě odradil. I tahle vzpomínka mi bránila se k Charlesovi vrátit. Synopse Pana Verdouxe mě ale nahlodala. Vidina Amerického psycha a la černobílé frašky mě jednoho podvečera zmohla. Nelitoval jsem ani vteřinu a hádám, že by nelitoval nikdo. Verdoux je geniální, vrstevnatý a rafinovaný film. To co se na počátku jeví jako veselá mysogynní vyvražďovačka postupně morfuje do komedie, osobního dramatu a ústí do zajímavé marginále 20. století. Důvody, proč film skončil na řadu let v trezoru, byly asi (i) jiné, ale podvratná síla filmu je i dnes značná. Ve čtyřicátých letech jsem byl na houbách, ale umím si představit, že by takhle cynickej film s publikem nejspíš pěkně zamával, a že prosadit námět muselo být i pro hvězdu Chaplinova formátu peklo. Tíha filmu pochopitelne spočívá na Chaplinových bedrech. Postava Verdouxe, vraha pilného jako včelička, je ve své nejednoznačnosti fascinující i bez všeho kinematografického mumraje okolo. Vedle hlavního, ehm, „zaměstnání“ stíhá Verdoux obchodovat na burze, paralelně zpracovávat další nesympatické paničky, provádět vědecké experimenty, filosofovat, scházet se s nic netušícími přáteli, unikat policii a pečovat o rodinu. Nedokážu si představit, že by dokázal postavu takových kvalit obdařit věrohodností někdo jiný než Chaplin. (Oldřich Nový možná.) Kulervoucí děj je prokládán gagy, jako kdyby nešlo o to, která další fuchtle půjde do kopru. Postav jako na orloji, ale „já se v tom orientuju“. Drtivá většina filmu neopustí ateliér, ale Chaplin čas od času vyrazil se štábem i do ulic, takže kdo si na aťas stejně jako já nepotrpí (a je tak v jeho očích diskvalifikován značný díl hollywoodské produkce první poloviny 20, století), netrpí. Fim za celé dvě hodiny nedá nohu z plynu, kadence fascinujících scénáristických/režijních/hereckých nápadů se jeví i po 60+ letech vražedné. Žádný div, že Verdouxe označil autor za svůj nejlepší počin. Celkově musím konstatovat, že Pan Verdoux je z těch filmů, z nichž by se mohl dívák uvyklý plytkým dílkům jednadvacátého století bez uzardění podělat. Tvařme se, jakože jsem dal za šest.(23.8.2011)
