Reklama

Reklama

Onna ga kaidan o agaru toki

  • Japonsko 女が階段を上る時 (více)
Trailer

Obsahy(1)

Ke světu japonských nočních barů neodmyslitelně patří zde zaměstnané „hostesky“ či „bardámy“, které se hostům za zakoupený drink po nějakou dobu ve vší počestnosti věnují: konverzují s nimi, zapalují jim cigarety atd. Jednou z oblíbených hostesek s vlastním okruhem klientů je Keiko, přezdívaná Mama (Hideko Takamine), která však již před pár lety překročila třicítku. Ženám v jejím věku a postavení se v zásadě nabízí dvě řešení – buď se vdají za bohatého klienta nebo si otevřou vlastní bar. Keiko se pokouší o obě tyto cesty, zároveň však musí řešit své osobní problémy i žádosti o peníze od příbuzných. (Ertai)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (4)

bravo1 

všechny recenze uživatele

Zajímavý začátek byl postupem času vystřídán rozvláčnou pasáží s dialogy, které obsahem, ani formou pohlcujícími nebyly. Vztahově vyhrocenější konec přišel pozdě. Překvapil mne evropsky znící hudební doprovod. ()

stub 

všechny recenze uživatele

Jako vždy excelentní Hideko Takamine v roli úspěšné "společnice", tentokrát jí však navíc zdatně sekunduje (o osm let mladší) Tatsuya Nakadai, se kterým se sešli již např. v (rovněž Naruseho) Daughters, Wives and a Mother, či Kinoshitově Immortal Love (kde měli možnost vzájemnou souhru rozehrát asi nejvíce). Ten hraje manažera klubu, který je do Mamy zamilovaný (není nicméně zdaleka sám). Největší důraz klade Naruse na citové vyhasínání hlavní hrdinky, jako vždy si dává přísně záležet na tom, aby byly všechny postavy uvěřitelné a realistické a jejich konání pochopitelné, čímž dociluje obvyklé plnosti charakterů. Zároveň je mistrem konců, poslední záběry jako by vždy přikládaly poslední dílky k puzzlu, který pak velmi jednoduše zobrazuje věci nesmírně složité... ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Další Naruseho pozoruhodně pronikavý portrét ženy v krizové situaci reflektuje napětí mezi samotou spojenou s nemilovaným řemeslem gejši v moderním baru a touhou po samostatnosti, která by zastoupila zdánlivě již nemožný manželský svazek. Naruseho Keiko (kterou úchvatně zahrála Hideko Takamine) prochází světem tokijských barů, její pohyb, neuvěřitelně sdělný, v dokonalé souhře náznaků, gest, mimiky a tělesných poloh, prozrazující ještě více než slova či děj, glosuje smutek a odcizení těchto míst. Podobně jako u dalších režisérových hrdinek i zde je rytmem jejího života tep deziluzí, tragédií a dojemně přijímaných potěch, které však prchají co stín. Bolest a krása se v Keiko sváří v symbol, jehož zdánlivá maska (maska gejši vtělující, jak sama hořce přiznává, luxus má ve filmu rysy vnuceného dandysmu) je současně zátěží i jeho významnou součástí podobně jako chůze po schodech (vedoucích do baru), která svou nepříjemností a tíží ironizuje osvobozující vertikalitu, pohyb vzhůru k volnosti, o níž hrdinka sní. ()

carnacv 

všechny recenze uživatele

Pracujete-li v nočním domku, musíte s přibývajícími léty volit více méně mezi dvěma relevantními možnostmi. Buď si otevřete domeček vlastní nebo se dobře vdáte. Jenže volba té či oné cesty Vám samozřejmě nemusí zajistit životní štěstí, a tak velmi těžko jednu zvolit. Co když se Vám na zvolené cestě nebude dařit? A volbou této cesty si navždy uzvavřete možnost volby cesty druhé? Přesně této problematice se věnuje Naruseho snímek. Jenže tato relativně zajímavá zápletka je servírována nevalným stylem, a tak se na více, než průměr dostat nemůžeme. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama