Majiteľ lode chce od kapitána, aby ju potopil a on získal od poisťovne peniaze. Keď sa vracia domov, zbadá svoju dcéru Ednu, ako sa bozkáva s tulákom Charliem. S tým on nesúhlasí, a preto ho kopne do riti a pošle kade ľahšie. Po chvíle túlania sa priplichtí Charlie k už spomínanej lode. Kapitánov zástupca má problém naverbovať posádku a preto sa s ním Charlie dohodne, že mu s tým pomôže. Keď je však posádka už omráčená na palube, miesto peňazí dostane aj Charlie kladivom po hlave a stane sa námorníkom. (pivo)
Trochu jsem se ztrácel v ději, ne, že by o něj šlo. Další z Charlieho prvních filmů, které postrádají jakýkoliv zajímavý motiv. Ke konci filmu už je ale znát jistý posun od úplně nejranějších chaplinovek, kde se vskutku jen kopalo do zadku. Není to ještě ta naprosto vymáklá choreografie, ale jistou promyšlenost už to má (hlavně scény z lodní kuchyně).
Je tu dost improvizace naroubované na jednoduchou dějovou linku. Postaví se kamera před lodní kuchyň a profíci improvizují, někdo padá přes palubu, Charlie je zachraňuje - improvizace je totiž tvořena tvrdým trénováním jednoduchých gagů, které pak profesionál volně zařazuje dle situace do děje a prostředí. I když v této grotesce se občas ztratí v tom pobíhání děj.
Tak přišel Charlie Chaplin ke své lásce a tak také končí groteska na lodi, která se věčně kymácí na vodách Ameriky. Akorát teda Chaplin neumí moc vařit :-)
Tuto grotesku považuji za vydařenější. Zajímavé a vtipné příhody z lodi, kde je celá posádka (Billy Armstrong, Paddy McGuire a Leo White) naverbována nedobrovolně (Charlie jim pomáhá, ale sám končí nedobrovolně na lodi) a jež má skončit na mořském dně, aby její majitel dostal tučné pojistné. Samotný pobyt na lodi je provázen vtipnými gagy, kdy postupně všichni skončí ve vodě a jídlo se nedá jíst, protože v něm Charlie myje nádobí. Ale srdce Edny Purviance zde získá, vždyť jí musí zachránit život.
