Dobrý voják Charlie

Krásné. Další autorský film Charlieho Chaplina, což je vždycky sázka na absolutná jistotu. Dobrý voják Charlie trvá třičtvrtě hodiny, ale jak je jeho dobrým zvykem, nenudí ani minutu a naví příjemně utíká. Vyznění je jasné znatelné a množství nezapomenutelných scének a vtipů je skutečně vysoké (voda v táboře a hlavně Charlie v převleku za strom a jeho dělání si čárek při střelbě na nepřítele, ale i další drobnější vtípky a všechny opravdu stojí za to) a i ten konec je lehce překvapivý a nesmírně fajn. Fantastická záležitost plná jedinečného Chaplinova sarkasmu, ale zároveň úžasně ujetá plná bláznivých vtipů a naprosto jednoznačně GENIÁLNÍ záležitost, která je lepší, než mnohé Chaplinovy opravdu dlouhé filmy. 100%. (31.07.2018)

Tento film bol tragikomédiou, ktorá skôr parodovala hlúposť jednotlivca, než samotnú vojnu a postupy. Neviem, ja som sa veľmi nebavil, Chaplin pre mňa nie je geniálny komik, ale svojho času bol ozaj dobrý. Taktiež samotný film nie je nejakým uceleným skvostom, ktorý by oplýval niečím silným a hodnotným. Akosi to jeho generáciu v násilí nezastavilo, dokonca ani najlepší výkon tu nepodáva, takže je to pre mňa len jedným z mnohých iných protivojnových filmov. (31.05.2013)

Charlie v první světové válce. Tento film je spíš než bláznivou taškařicí, jakýmsi pokusem vyjádření sympatií k vojákům na frontě v první světové válce. Abych to vysvětlil, kdybych tam tehdy v tom zákopu ležel já, tak by mi takovýto film jistě udělal velkou radost. Chaplin si tu utahuje z rakousko-uherských vojáků, dojemně zlehčuje vlhkost v zákopech, kde vojáci spí a vtipně komentuje různé útrapy, které mohou vojáky v nehostinném prostředí potkat. Ze svého tuláka (který se tu ale jinak než v uniformě neobjeví) nakonec udělá hrdinu, což je asi nejlepší způsob, jak dokázat, že hrdinou může být opravdu každý, aniž by šlo o to, kolik lidí zabijete. (26.10.2006)

Dle mého názoru jedna z nelepších Chaplinových grotesek. Chaplin v ní jasně dává najevo svou averzi k válce a to ještě v době,kdy se válčilo. Každá minuta je naplněná těmi nejšílenějšími gagy. Spoustu kousků,které Chaplin předvádí zde,předvedl pak i později v roce 1940 v Diktátorovi v úvodní scéně z 1.světové. Zajímavostí je,že v Československu,když se film po válce promítal,musely být z filmu vystříhány scény v nichž byli vyobrazeni staří mocnáři,protože bylo zakázáno zákonem je zobrazovat,byť v takovýchto směšných karikaturách. Je to typická ukázka Chaplinova génia,sociálního cítění a jeho lidské povahy. Nikdy nikdo co pamatuji nedokázal s takovým humorem zachytit ve filmu tak hrůzné ohavnosti ,jako je válka, s takovou dávkou sarkastického humoru. (13.01.2007)

To lepší z druhého období a "Shoulder Arms".¬         Jedna z těch lepších grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬                 Pokud vím, "Shoulder Arms" je první protiválečně zaměřený snímek Ch. Chaplina, ještě středometrážní délky, i když víc než opravdovou protiválečnou náplň obsahuje zlehčující řadu gagů a komických situací.¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)