Kočka na rozpálené plechové střeše

„Pravda je bolest, pot, placení účtů a milování se s ženou, kterou už nemiluješ. Ve skutečnosti se sny neplní a tvoje jméno otisknou v novinách až když umřeš.“ A o pravdu a lež tu jde především…Kočka na rozpálené plechové střeše je jedním z těch filmových příspěvků, které hezky ilustrují, jak vypadá skutečná narozeninová idyla v kruhu milujících příbuzných, a přitom ukazuje, jak „krásné“ rodinné vztahy panují mezi jednotlivými příslušníky (z nichž někteří opravdu nejdou vystát…ostatně i ty „bezkrké“ zrůdy byly přesně tím, čím je Maggie nazývala, ehm). Ano, najde se pár nedostatků. Konec byl už trošku vybájený, citové výlevy občas kapánek přepjaté a výstupy teatrální. To ale nic nemění na tom, že jde o solidní emocionální jízdu, navíc výborně herecky podpořenou, mnohými pravdivými postřehy protkanou. („Bez peněz můžeš bejt mladej. Ale starej bez nich být nemůžeš.“). A jistá „divadelnost“ téhle konverzačky na údernosti také nijak zvlášť neubírá. Za mě to budou solidní 4*. „Já mám odvahu umřít. Ale chci vědět, jestli ty máš odvahu žít?“ (13.12.2020)

Že je život často k zoufání a lež může být pravdivější než pravda, vědí nejenom Maggie s Brickem… To, co této adaptaci bývá nejčastěji vytýkáno, chápu jako její přednosti: není to divadelní ani statické, naopak živoucí a výsostně moderní, herecký koncert těžící z kvalitní divadelní předlohy. Latentní homosexualita mladých amerických fotbalistů, kterou režisér zmínit nemohl, aby vyšel vstříc dobové cenzuře, byla v zásadě problémem Williamsovým a příběh by nikam neposunula, a nevěra Maggie už vůbec ne. Děj tak není uhlazen, ale naopak v něm lépe vynikne prohnilost jižanské rodiny rozpadlé rozkladem morálky a tradičních hodnot… Osobně nejvíce oceňuji, že závěrečnou aktivitu Brooks přenesl z Maggie na Bricka, dává to filmu nejen romantický, ale naprosto nový rozměr… (07.09.2007)

Vůbec by mě nenapadlo, že mě takový film bude bavit. Musel jsem si prostě pustit aspoň něco s úžasnou Elizabeth Taylor, a stálo to za to. Film se vlastně celý odehrává v jednom domě a zaměřuje se na spory jedné rodiny. Řeší se vzájemné neshody, otec nad hrobe a začíná boj o dědictví. Postupně vyplouvají na povrch vzájemné křivdy a my začínáme chápat, kdo a proč se chová tak, či onak. Herecké výkony jsou vskutku bravurní.Opravdu mě to chytlo. "Zapomnělas tu něco?" (17.04.2019)

Aj napriek svojej statickosti ide o nesmierne výstižný film, s mimoriadne pútavým scenárom vzťahovo-rodinnej drámy a perfektnými hereckými výkonmi. Páčila sa mi rôznorodosť a povahová bohatosť charakterov jednotlivých členov rodiny a z toho plynúce konflikty a sváry ako i postupné odkrývanie tajomstiev minulosti medzi ústrednou manželskou dvojicou. Miestami zábavné, miestami smutné, všetky pocity vyplývajúce z dejovej linky sú tu tak akurát namixované, vrátane samotného záveru. Veľká spokojnosť. 85/100 (14.03.2016)

„People like doing what they used to do, after they've stopped being able to do it..“ I když se Maggie na rozpálené plechové střeše nakonec udržela, po úpravách Williamsovy hry je z toho spíš Tomcat under a hot tin roof. Newmanovu Brickovi se není co divit, že nasává. Někteří by začali už jen kvůli Dixie v podání kapely bezkrkých zrůdiček, ale pod střechou rodiny Pollittů je toho mnohem víc, na co by chtěl člověk zapomenout. Milosrdné lži a nemilosrdné pravdy. Z klece licoměrnosti vede cesta jen nadřazením lásky nad hmotné statky, ale to je věc, která nevydrží věčně ani kočkám a kocourům.. (05.08.2020)