O Schmidtovi

Po včerejším shlédnutí zvyšuju o hvězdičku (přece to nemůžu hodnotit stejně jako Sexy Pistols, na které jsem koukal předtím a které ty tři hvězdy mají jen díky těm nebeským krasavicím). Musím sice souhlasit s dříve vyřčeným, že střední část filmu je slabinou, ale začátek - koukání na hodiny, geniální popis jak mu vadí jeho žena; celkový Jackův výkon a myšlenka filmu to zachraňují. Nezklame to, i když se z toho možná dalo vytěžit víc. (08.03.2008)

Škoda jen, že je to poněkud neuspořádané - střídají se totiž tady dramatické a komediální scény a dohromady nejdou tolik, jako v Payneově novějším filmu Nebraska. Taky dost dlouho trvá (50 minut), než se Schmidt vydá na cestu, protože všechno to, co se dělo předtím, sice bylo zajímavé, ale taky poněkud nudné. Jak už je ale Schmidt na cestě, šlape to dokonale, párkrát mi to připomnělo jak Nebrasku, tak Příběh Alvina Straighta (I když mi oba tyhle filmy připadají lepší, než O Schmidtovi), je to dokonce i poetické a dodržuje to i posloupnost počasí. Škoda jen, že před a na svatbě to upadne dost do komedie a to drama se z toho trochu vytratí, ale to pak zachránilo strašně silné finále. Ale zase když to srovnám s Nebraskou, ta mě přece jenom zasáhla o maličko víc... Ale O Schmidtovi je na rozdíl od Nebrasky natočen barevně, což se k takovému filmu prostě hodí víc. Natočené a zahrané to je ale bravurně a celkově se mi to líbilo. Akorát fakt nechápu jednu věc - Payne natočil dva skvělé filmy, tak jak mohl natočit něco takového, jako jsou Děti moje... 4* (19.04.2020)

Film o tom, jak těžké je vyrovnat se se stářím a s věcmi dějící se okolo. Když jsem se na tento snímek díval, lecco už jsem někde viděl. K smíchu nebo spíš k pláči? Jednou to asi počká každého, jde o to, že tohle je o dědovi, který žije v Americe s velkým domem, autem a navíc ještě karavanem. Pro jistotu i v důchodu přispívá na život své dceři, která se podle toho zrovna nechová. Film bych doporučil, ale podruhé bych se na něj díval asi jen těžko. Za zhlédnutí ale určitě stojí. (29.03.2008)

Jack Nicholson a role mu ušitá přímo tak akorát. Příběh stárnoucího člověka, který je zničený realitou a nedokáže si nic připustit. Je to trochu taková variace Gran Torina, která otevírá osamnělému člověku srdce. Film má naprosto výbornou psychologii, která ukazuje jak to je. Mě je jedno, že to nebylo svižné. Svižnost by to spíše kazila. Zde ta pomalost snímku dává prostor k zamyšlení, co budeme dělat až budeme staří a jaké starostí nás čekají. Rozhodně až trochu zestárnu pustím si film znovu a budu si hlídat, abych nedopadl jako chudák Schmidt sám. (02.07.2012)

Ani neviem veľmi slovami opísať ako ma tento film príjemne prekvapil. Alexander Payne je tvorca, ktorý rozumie svojim postavám. Uvedomuje si, že tok života nenesie v sebe len tragédiu, ale je čarovný, smutný a veselý. Existencionálne otočenie za životom jedného človeka v podaní fantastického Nicholsona predstavuje v jeho filmografií určitý medzník. A úprimne zatiaľ som týmto filmom od neho najviac očarený. Don Quijote v americkom podaní. Prekážok je veľa, útechy málo, svet je zákerný a nikto s dobrým srdcom a citom pre to čo je správne nevyhráva. Kentov ústredný motív je lahodný a jeho rôzne variácie potešia. Veľmi mi to sadlo. Payne je rozhodne tvorca, ktorému by mali producenti ruky bozkávať. A ak by sme chceli aplikovať slovné spojenie "film zo života" tak potom na každý jeho film. (10.09.2014)