poster

Frida

  • USA

    Frida

  • Slovensko

    Frida

Drama / Životopisný

USA / Kanada, 2002, 123 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Aluska88
    *****

    Tak nějak by měl vypadat životopisný film. Film, u kterého jsem měla pocit, že je mexický a ne americký, film, na němž mě zaujala ta "mexická krása" všeho. Barvy, temperament, mexické ulice sálající životem, láska, vášeň, umění a krásné ženy. Především jedna žena, Frida Kahlo, její svět a život, který převedla na malířské plátno.(9.10.2007)

  • Matty
    ****

    Stejně jako Frida místo zrcadla používala malířské plátno, využívá Julie Taymorová surrealistických obrazových koláží k autorské interpretaci probíhajícího děje (i duševního „neděje“). Možná to jsou jenom zbytečné perifráze, jejichž základní myšlenka bude stále stejně polopatická, ale i potom takto šikovnou hru na umění s radostí přijímám. Frida vyniká ve všech možných směrech – živelnou kamerou, rytmickou hudbou, dobovými kostýmy a samozřejmě pečlivým obsazením i těch nejmenších roliček. Veškerou pozornost mezi sebe nicméně právem dělí Alfred Molina a Salma Hayek. Její proměna z bezstarostné krásky v kulhavou (skoro)šeredu sužovanou vnitřními i vnějšími démony mě v jistém smyslu uchvacovala na celém filmu nejvíc. Rozumíte jejímu demonstrativnímu ostřihání vlasů, cítíte její bolest po nešťastném porodu a chápete proměny, kterými prochází její vztah k Diegovi. Nebýt občas košatých dialogů a ke konci přílišného nimrání se v politice, příliš bych neotálel s hodnocením nejvyšším. 85% Zajímavé komentáře: Desiree, Bebacek, genetique, cold, Kapybara(11.6.2006)

  • sportovec
    *****

    Přiznám se bez mučení, že některým komentářům k tomuto filmu ne příliš rozumím. Je pravda, že v některých pasážích scénář i režie poněkud drhnou; stejně tak je ale pravda, že toto drhnutí ani v nejzranitelnějších momentech díla neklesá pod práh velkého umění. Klady filmu mnohonásobně přesahují jeho dílčí přešlapy. Životní příběh vynikající mexické komunistické malířky je strhující a burcující sám o sobě. V tomto případě se podařilo propojit přirozeně a spontánně ideu s ryzím, neopakovatelným uměleckým výrazem a mučednickým ženským životním údělem. Do necelých 47 let životní pouti nastřádala drobná mexická krasavice tolik, co by bohatě vyplnilo hned několik průměrných dlouhověkých životů. Životní láska s dalším gigantem světové malby Diego Riverou dala i tak bouřlivému životu další bouřlivý rozměr. Ne lesbické lásky - spíše objetí - , ne četné milostné avantýry, z nichž ta s Trockým nebyla pro Fridin život nepodstatnou, ale prolnutí tragického údělu mrzačky, velké umělkyně, tragické matky a ideové ženy spolu se zachycením neopakovatelné atmosféry Mexika té doby, Mexika Lázara Cárdenase, činí FRIDU, byť produkovanou americkou a kanadskou filmovou společností, filmem v pravdě mexickým. K tomu patří i barevná výraznost a doslovně malířské pojetí řady scén zejména v první části FRIDY. Trhaná filmová kompozice i syžet jakoby odpovídaly i přeryvům a bouřlivostem nezkrotného Fridina díla vztahu k životu. Kolážová intermezza i animace děl Kahlové dynamizují děj filmu a obohacují jeho kompozici; propůjčují mu výraznou osobitost a nezaměnitelnou neopakovatelnost. Neméně působivá je i sklenující hlavní dějová linka: "postelový přenos" umírající umělkyně z jejího bytu do výstavních prostor, v nichž došla naplnění její touha předvést krví vydřené dílo milované rodné zemi a jejím lidem. Socialismus, slovo, které je dnes odsunuto na periférii lexika postmoderního světa, má i tento rozměr svého duchového bytí. Hayeková možná nepsala scénář, určitě nerežírovala, ale nezpochybnitelně byla hlavní hybatelkou dějů a produkce tohoto nevšedního filmu. Julie Taymorová, jméno pro mne dosud zcela neznámé americké režisérky střední generace, zachovala a dále rozvinula ženskou optiku, která byla pro Hayekovou zřejmě hlavním motivem, jenž ji vedl k prosazení tohoto "nekasovního" námětu. Na stříbrném plátně tak byla zachycena s mimořádnou pietou a úctou, s něžnou básnivou neiluzívností, která nic nezamlčuje, ale ani nedémonizuje, velmi podstatná - pro naši společnost prakticky zcela neznámá - část života a pohybů i životního stylu meziválečných levicových avantgard. Platí to nejen pro tu mexickou ale i francouzskou; neméně působivé jsou i ty pasáže FRIDY, které zachycují rockefellerovské prostředí USA třicátých let. Tento zcela nehollywoodský feministický film s naprosto neyankeeovskými rysy svou latinskoamerickou poetikou nemůže neupoutat pro způsob, jakým dokázal divácky přesvědčivě a poutavě přiblížit látku tak nesnadnou a fimovému zpracování se vlastně až bouřlivě vzpírající.(4.6.2009)

  • kleopatra
    ****

    Při vší úctě........ mě herecký výkon Salmy Hayek až zas tak nezasáhl, i když připouštím, že to byl určitě její nejlepší. Film je to ale velmi výpravný, plný temperamentní hudby a barev malířského plátna i života a stojí za vidění.(9.10.2004)

  • sepp
    ****

    Rozporuplny film, ktery nelze videt pouze jednou. Az na scenar takrka dokonaly zivotopisny film vyjimecne umelkyne.(7.9.2003)

  • - Alfred Molina pro roli Diega Rivery přibral 50 liber (asi 23 kilogramů). (PußyMagnet)

  • - O roli Fridy se velice zajímala Jennifer Lopez. (JayZak)

  • - Edward Norton částečně upravil scénář. (PußyMagnet)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace