Reklama

Reklama

V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)

Videa (1)

Trailer

Recenze (44)

sportovec 

všechny recenze uživatele

O americké revoluci - respektive dvojrevoluci, počítáme-li občanskou válku mezi Severem a Jihem - toho naše společnost mnoho neví, pomineme-li Feuchtwangerův román LIŠKY NA VINICI. Nevšední americký film s nebojácným názvem skvěle zachycuje tuto převratnou dějinnou událost z pohledu průměrného Američana, který se do jejího soukolí dostává proti své vůli. Víc než na dějinné letopočty myslí na to, aby přežil on i jeho syn. Kontrapunkt - americká vlastenka z majetné rodiny, která neví, ke komu se přichýlit - tvoří osu námětu a postupné přibližování obou hrdinů až po jejich partnerské sblížení v lidské rovině symbolizuje to nejpodstatnější - zrod americké demokracie. Z pozadí cítíme indiánskou otázku, kterou doba amerického Divokého západu devatenáctého století řeší etnocidou řady dnes již zaniklých kmenů. A v popředí to, co také dominovalo - peníze, a nic než peníze. Zdůvodnění, kterých se hlavnímu hrdinovi dostává, se příliš neliší od těch, která o sto let později začnou svým ruským spoluobčanům nabízet bolševici. Syrovost a realističnost pohledu, nabízeného kamerou, i zpodobení "Američana zezdola" zbaveného pozlátek, může a musí působit rozporuplně. I herečtí představitelé titulních rolí se ztrácejí na pozadí kolektivního hrdiny, jímž jsou povstalí rodící se Američané sami. Ale právě proto v tomto případě americká kinematografie nabízí našemu přemýšlivému divákovi film, který své působení zakládá na demýtizaci amerického mýtu. A na jeho schopnosti a potřebě jít proti proudu a hledat převapivě početné přehršle démantů v hromadách zdánlivé suti a odpadu. ()

Gary 

všechny recenze uživatele

Film nepříliš úžasného režiséra Hugh Hudsona v čele s Al Pacinem má své klady i zápory. Hodně podivně seskládaná dějová linka, která sice jde chronologicky, ale občas diváka dokáže zmást, přeskakuje časem a ústřední hrdina během čtyř let vůbec nezestárne. Hodně taky pokazil hudební skladatel, který nejspíš na příkaz režiséra zasadil k bitvám pomalou, dojemnou hudbu, místo gradačních zesílených bubnů a pořádného ozvučení. Pacino ze začátku půspbí nezvykle a vypadá jako by nevěděl, co má hrát. To se od třetiny naštěstí změní. Tvůrci měli štěstí, že Pacino dokáže film vygradovat a Nastassja Kinská může být bez problému přesvědčivá. Hudson film nejlépe kočíruje při dojemných, emočních chvílích a Sutherland si roli celkem užívá. Lepší sřih, hudbu při bitvách nadupat a na akční sekvence hodit lepšího choreografa, mohl to být sugestivní film s poučným charakterem. Takhle zůstanu u průměru. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Trochu demýtizující pohled na americkou válku za nezávislost. Alespoň z počátku. Postupně se film přelil do příběhu otce a syna, které víc než to, aby si Američané vládli sami, zajímá vlastní přežití. Závěr už se dá označit za klasicky vlastenecký. Al pacino tentokrát nevynikl a zastínil ho spíše Donald Sutherland, který měl dle mého názoru dostat podstatně větší prostor. Průměrný historický film. 60% ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Tento film působí jaksi roztěkaně. Teprve když se mi v hlavě trochu rozležel, došlo mi to a náležitě jsem to ocenil. --- Nepřítomnost jasného plánu a neurčitost idejí je nezbytným, přímo učebnicovým předpokladem, aby vyprávění o americké revoluci mělo nějakou hodnotu. Tom Dobb charakteristicky neví nic o osvícenských politických teoriích, je to negramotný osadník s prostými zájmy a starostmi. Chce ochránit sebe, svého syna, znovu se oženit, pracovat na vlastní půdě; nic jiného ho nezajímá a nechápe. Revoluce je mu ukradená až doté, kdy ho série pohnutých osobních prožitků přesvědčí, že jeho představa pokojného života je s panováním anglického krále neslučitelná. --- V několika klíčových momentech jsem zažil něco, co jinak znám pouze z knih: pocit dějinného zázraku zrození americké společnosti a Spojených států amerických. Nejsilnější scény přicházejí v závěru: nejprve když Dobb a jeho syn odmítají zavraždit odzbrojeného nepřítele, a nedlouho poté Dobb skoro kupecky smlouvá o své materiální odměně za účast ve válce. Právě lidskost spojená s jakousi přízemností a praktičností vystihuje podstatu toho, co jsem předešle nazval zázrakem. Zrození Ameriky nemá nic společného s Rousseauem, osvícenstvím a dalšími velkými výplody lidského ducha. Vidíme právě naopak absenci "projektu", plánu, velké ideje. Intelektuálové jsou schopni vymyslet spoustu věcí, ale nemají místo v hnutí, které jakékoli sociální inženýrství z definice neguje. Proto se v osvobozené Americe - v kontrastu k revoluční Francii - nestavěly guillotiny, nýbrž pokračovalo neorganizované a přízemní lidské hemžení. --- Obdivuji tvůrčí odvahu Hugha Hudsona natočit něco, co tak snadno a tak mnohými bude nepochybně přijato jako nepodarek (film byl nominován na Razzie). Ano, z hlediska všech teorií řízení společnosti Amerika byla a do jisté míry stále ještě je plevelem. To je také podle mého názoru ten pravý důvod, proč tolik lidí, především intelektuálů, Ameriku nechápe a nenávidí. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama