Revoluce
-
Revolution
-
Revolúcia
Válečný / Dobrodružný / Western / Historický
Velká Británie / Norsko, 1985, 118 min
Režie:
Hugh HudsonPlakáty
Obsah
-
Film z americké války za nezávislost. Al Pacino jako trapper Tom Dobb, jenž se se svým synem Nedem (David Fletcher) dostane do zmatků války. Zprvu nezúčastněně, aby se i u něj posléze dostavilo trochu vlastenectví. Nejednou se střetne především s poněkud psychopatickým britským majorem Peasym (Donald Sutherland) a s mladou vlastenkou Daisy McConnahay (Nastassja Kinski)... (Pohrobek)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
Renton
Scénář: Robert Dillon(3.1.2009)
-
Pohrobek
Celkem slušný a realistický obraz americké války za nezávislost. S Patriotem se nedá srovnávat. Problémem bude zřejmě casting hlavního hrdiny - jestli Al Pacino nehraje ve válečných filmech, dělá dobře, protože se sem zjevně nehodí. Nastassja Kinski toho až tolik nehraje, zato Sutherland využívá svůj prostor dokonale a je asi největším pozitivem filmu. Z Pacinovy filmografie hodně slabé, jinak však celkem průměr.(7.8.2005)
-
T2
║Rozpočet $28miliónov║Tržby USA $358,574║Tržby Celosvetovo $540,000║(12.2.2010)
-
Slasher
Zajímavý obraz války za nezávislost, který má tu smůlu, že není úplně lehce divácky stravitelný. Upřímně nevím, jak moc to osloví ty z vás, které vyloženě nezajímá příslušná část amerických dějin. V popředí není výprava, ale neveselá atmosféra konfliktu - zoufalství a smutek neprofesionální vlastenecké armády, která živoří bez zásob a morálky, jdoucí na porážku za mlhavým ideálem svobody, zatímco prodejná měšťanská smetánka se neváhá dvořit nepříteli. Ano, je tu Al Pacino, láska a hrdinství, ale vše je podřízeno tomu všudypřítomnému realisticky beznadějnému tónu zdlouhavého a nelehkého boje, tak jak tehdy vážně vypadal. "You can not belong to this family and fight for the other side."(13.9.2011)
-
StarsFan
Zapomeňte na Patriota a jeho jasné rozdělení na "dobré Američany" a "zlé Angličany". Revolution na vás okamžitě dýchne skvělou atmosférou té doby; špinavé město, hladovějící lidé, na ulici žena, která právě místní doktor při vědomí pomocí pilky amputuje nohu. Vaše loď je zabavena v zájmu Spojených států, ale vy jste vlastenec, tak vám to přece nemůže vadit. Jste naverbován do americké armády, jestli chcete, nebo ne, je váš problém. Váš americkej šéf je hajzl, kterej vás radši nechá všechny postřílet, než aby vám dovolil stáhnout se o deset metrů, ale ten anglickej je ještě horší. Pokud se nechcete podrobit králi, nechá vás klidně umlátit k smrti, případně z vás při honu udělá hlavní atrakci a nechá vás roztrhat psy (zábava přece musí být). Jenže zatímco tahle nehrdinská atmosféra (hlavnímu hrdinovi nejde o nic víc než o to přežít a na nějakou válku kašle), kde jsou všichni zlí, skvěle funguje, bojiště a příběh nestojí skoro za nic. Samozřejmě, že nikdo nečeká nějakou fenomenální bitvu, to by přece jen nesedělo, ale bitva ve stylu "deset pochodujících vojáčků, bum, jeden spadne, devět pochodujících vojáčků" je přece jen trochu málo. Navíc hudba je naprosto příšerná, například v už zmíněných bitvách vás místo gradace čeká naprostá uspávačka. A co teprve střih, kde vás místy překvapí, že od posledního záběru bez jakéhokoliv varování uběhl třeba i rok... Trochu škoda, protože jinak to mohl být jeden z "nejopravdovějších" filmů o tom, jak Američani získali svou nezávislost.(24.8.2007)
-
sepp
Vskutku hodne syrove a jiste i realisticke zpodobneni americke protibritske revoluce. Nevim, proc se tolika zdejsim uzivatelum zdal Al Pacino nepatricny, podle me zde odvedl svuj tradicni kvalitni vykon. Srovnani s Gibsonovym Patriotem je celkem na miste, mistama si clovek prijde, ze nevi na ktery z techto dvou filmu kouka. Patriot je modernejsi v libivejsim kabatku, na Revoluci uz je preci jen znat stari temer 25 let od sveho vzniku a jista topornost v nekterych pasazich. Presto rozhodne doporucuji ke shlednuti.(3.1.2009)
-
sportovec
O americké revoluci - respektive dvojrevoluci, počítáme-li občanskou válku mezi Severem a Jihem - toho naše společnost mnoho neví, pomineme-li Feuchtwangerův román LIŠKY NA VINICI. Nevšední americký film s nebojácným názvem skvěle zachycuje tuto převratnou dějinnou událost z pohledu průměrného Američana, který se do jejího soukolí dostává proti své vůli. Víc než na dějinné letopočty myslí na to, aby přežil on i jeho syn. Kontrapunkt - americká vlastenka z majetné rodiny, která neví, ke komu se přichýlit - tvoří osu námětu a postupné přibližování obou hrdinů až po jejich partnerské sblížení v lidské rovině symbolizuje to nejpodstatnější - zrod americké demokracie. Z pozadí cítíme indiánskou otázku, kterou doba amerického Divokého západu devatenáctého století řeší etnocidou řady dnes již zaniklých kmenů. A v popředí to, co také dominovalo - peníze, a nic než peníze. Zdůvodnění, kterých se hlavnímu hrdinovi dostává, se příliš neliší od těch, která o sto let později začnou svým ruským spoluobčanům nabízet bolševici. Syrovost a realističnost pohledu, nabízeného kamerou, i zpodobení "Američana zezdola" zbaveného pozlátek, může a musí působit rozporuplně. I herečtí představitelé titulních rolí se ztrácejí na pozadí kolektivního hrdiny, jímž jsou povstalí rodící se Američané sami. Ale právě proto v tomto případě americká kinematografie nabízí našemu přemýšlivému divákovi film, který své působení zakládá na demýtizaci amerického mýtu. A na jeho schopnosti a potřebě jít proti proudu a hledat převapivě početné přehršle démantů v hromadách zdánlivé suti a odpadu.(27.8.2007)
-
Rosomak
Za původní kinoverzi.(19.2.2010)
-
Jenda
Ač mě baví a mám rád historické filmy, tento mě naprosto nezaujal a nudil mě. Herecké výkony všech hvězdných protagonistů se take nedají zařadit k nejlepším v kariéře, takže jediné plus filmu je realističnost, a to, že je to takový protipól k Patriotovi, kde byli všichni yenkee fakt moc hodní a angličani ti zlí. Tady jsou zlí všichni.(16.2.2006)
-
Gary
Film nepříliš úžasného režiséra Hugh Hudsona v čele s Al Pacinem má své klady i zápory. Hodně podivně seskládaná dějová linka, která sice jde chronologicky, ale občas diváka dokáže zmást, přeskakuje časem a ústřední hrdina během čtyř let vůbec nezestárne. Hodně taky pokazil hudební skladatel, který nejspíš na příkaz režiséra zasadil k bitvám pomalou, dojemnou hudbu, místo gradačních zesílených bubnů a pořádného ozvučení. Pacino ze začátku půspbí nezvykle a vypadá jako by nevěděl, co má hrát. To se od třetiny naštěstí změní. Tvůrci měli štěstí, že Pacino dokáže film vygradovat a Nastassja Kinská může být bez problému přesvědčivá. Hudson film nejlépe kočíruje při dojemných, emočních chvílích a Sutherland si roli celkem užívá. Lepší sřih, hudbu při bitvách nadupat a na akční sekvence hodit lepšího choreografa, mohl to být sugestivní film s poučným charakterem. Takhle zůstanu u průměru.(9.1.2006)
-
FilmFan24
Velká produkce,realistické zobrazení doby ale tak nějak jde ta zobrazená Revoluce mimo...Něco dost nevyšlo a přitom to mělo obrovský potenciál v hereckém obsazení...Sledování zdá se delší než film skutečně je...Škoda promarněné příležitosti. 2,5 *(29.6.2008)
-
liquido26
Al Pacino a atraktivní téma americké války za nezávislost. Tak tyhle dvě věci mě na tenhle film nalákaly a bohužel jsem trochu zklamán. Ne že by Al nehrál dobře (je to Al, ten vždycky hraje dobře), ale bohužel ta jeho postava nebyla nijak zvlášť výrazná. Celkově příběhu chyběl spád a nějakej výraznější nápad. Byly tam zajímavý místa, ale brutálně se to vleklo a to nezajímavý převažovalo.(15.5.2010)
-
Duke90
Ciste prumerne historicke drama nesouci se v duchu o dost lepsiho Patriota z roku 2000.... Al Pacino tentokrat prilis vyrazny nebyl a tahle role mu vylozene nesedla a Donald Sutherland temer nedostal zadny prostor.... Ovsem svetle chvilky se najdou a neni jich malo, jen to klidne mohlo byt kratsi, tak by si to clovek podle mnohem vice vychutnal....(15.4.2010)
-
curunir
Rozhodne jeden z najhorších historických filmov a taktiež v žánri americkej vojny za nezávislosť. Taký Patriot, ktorý tu síce tiež veľmi chvály nepochytil je oproti tomuto ozajstný skvost. Problémom Revolúcie sú predovšetkým dve veci - réžia a scenár. Obe sú absolútne nezvládnuté. Pri sledovaní filmu som mal dojem, ako kedy režisér vôbec nevedel čo nakrúca, alebo predlohu poznal naozaj veľmi mizerne ako z rozprávania nejakého pradedka svojho uja, ktorý tam niekde pre regiment čistil zemiaky a scénar z inak nie až tak zlého námetu robí iba hromadu nudy, nelogickosti a nezáživnosti (Al Pacino sa na začiatku filmu podpíše no na jeho konci už nevie čítať). Herci sú absolútne nezaujímaví a plochí, pričom však Al Pacina (aspoň podľa Malín) by som za toho najhoršieho určite neoznačoval. To jediné čo ma na filme ako tak zaujalo bola tá pochmúrna, uslzená atmosféra, ktorá sa z neho nevytratila až do konca. Boh ochraňuj kráľovnú zato, že som sa svojho času nerozhodol kúpiť si tento film v Lacných knihách.(3.1.2009)
-
baruss
Raspberry Award (Maliny) : 1986 : NOMINÁCIE (4) : Najhorší film, Najhorší herec - Al Pacino, Najhoršia réžia - Hugh Hudson, Najhoršia hudba - John Corigliano.(28.2.2008)
-
cervajzik
Hned od začátku jsem čekal, že se film nějak rozjede, ale za 118 minut se tak snad ani jednou nestalo. Hlavním problémem zřejmě bylo, že několik scén bylo až zbytečně zdlouhavých a ty povedené chvíle se v tom jednoduše utopily a zanikly. Herecký výkon Al Pacina a Dextera Fletchera byl dokonalý, ale zkrátka od filmu s Al Pacinem v hlavní roli bych čekal více.(2.4.2010)
-
Brain-D
Opravdu pro mě velmi vzdálené téma a je mi šum a fuk, že tam je můj oblíbenec Al. Já se prostě nudil a ještě to zhédl ve slovenské dabingu.(2.4.2010)
-
Noviik
Nastassja Kinski mi přišla jako nejslabší z celého hereckého ansáblu, opravdu se tam nehodila, navíc je neuvěřitelně ošklivá a protiví se mi. Scény s ní tento film vyloženě zabíjeli. Al Pacino již zahrál lepší role, ale až tak hrozné to nebylo. Vynikajicí výkon však předvedl Donald Sutherland, jehož Peasy byl opravdu pořádná svině. Stejně dobře hrál mladý David Fletcher. Jako historickému filmu tomu dost chybělo.(28.1.2009)
-
ZkuKol
Na rozdíl od ostatních hodnotím režisérskou verzi, uvedenou premierově na Febiofestu 2010. Jde o vynikající dobový snímek zobrazující historii přepisující události z pohledu obyčejného člověka. Tvůrci na svou dobu odvážně vsadili na ruční kameru, syrové prostředí a velmi tmavou barevnou stylizaci. Velmi poetickým jazykem je popisována krutost přírody, války i samotné společnosti v Severní Americe na konci 18. století. Al Pacino zde odvádí jeden ze svých nejlepších výkonů a Hudsonovi se podařilo asi natočit jeden z jeho nejkomplexnějších snímků. Scénář je jednoduchý, ale zároveň strašně silný a vnitřní monolog hlavního hrdiny (jedna z dodatečných úprav režisérské verze) je doslova básnické dílo. Snad ze začátku mohlo být tempo vyprávění trochu vyšší, ale po 30 minutách už sedí film pevně ve třmenech a dovede diváka přesně tam, kam chce! Tom Dobb přijel do New Yorku jen prodat pár kožešin a místo toho mu doba nakáže zúčastnit se spolu se svým synem zlomových událostí americké státnosti... 90% PS: Febiofest 2010(2.4.2010)
-
brando
Jestli jsem u válečných filmů na něco alergický tak je to jednoznačně zidealizování jedné strany na úkor té druhé a také přílišný "bayovský" patriotismus,který by se jistě dal k tématu filmu využít,ale k mému velkému potěšení se tady nic z toho nekonalo.Film samotný se pyšní nijak zázračným scénářem,který je kamenem úrazu tohohle dílka,ale určitě kontrastuje s výbornou přeměnou Ala Pacina,který zde podal opět neskutečný výkon,z vyjukaného,životem těžce zkoušeného bezzemka až po člověka,který ve válce našel cestu nejen k synovi,ale i k sobě samému.Kamera,věčně roztřesená,je vcelku dobrá,a v závěru se najde velice povedená,více než sto vteřin dlouhá,bezstřihová scéna ala Copacabana z Goodfellas.A i další prvky snímku fungovaly,hodně povedenou výpravou začínaje přes krásně vzpurnou N.Kinski až po dobové kostými,krásně zapadalo do koncepce filmu.Na škodu by, dle mě, nebyla nějaká ta pořádná válečná scéna,ale i tak se jedná o nadprůměrný film s Al Pacinem,který si svým výkonem ukradl film pro sebe.(29.12.2005)