Pohrdání
-
Mépris, Le
-
Il disprezzo
(Itálie) -
Pohŕdanie
-
Contempt
Drama
Francie / Itálie, 1963, 103 min
Režie:
Jean-Luc GodardHudba:
Georges Delerue, Piero PiccioniObsah
-
Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy. (oficiální text distributora)
Camille (B. Bardot) je žena známého filmaře Paula (M. Piccoli), který je znám jako velice nekompromisní člověk. Diky vysokým nabídkám na honorář však začíná pracovat na filmech, ze které by se dříve styděl. A spolu se stoupající kariérou ztrácí Paul respekt své dosud milující ženy. Komentáře uživatelů k filmu (95)
-
Fosgo
„Sny k vytvoření filmu nestačí“ - pronáší Francesca, asistentka a překladatelka, která spojuje rozdílné světy (i jazyky) producenta Jeremiáše, režiséra Fritze Langa, hrajícího sebe sama a manželskou dvojicí scénáristy Pavla a Camilly. V roztřesených konturách vztahů probíhají rozpory mezi svobodou tvorby a producentským tlakem, i konflikt manželský a tvůrčí. Pohrdají vlastně všichni, každý z jiného důvodu... a taktéž všichni (mimo producenta) se neustále pohybují na pomyslné hraně toho, jak být věrný sám sobě nebo více či méně ustoupit ze svých autorských a lidských zásad. Zaujmou celkové záběry prostoru snímané z povzdálí, dlouhé scény ...u Godarda nezvyklé, leč účinné. Manželské dohadování v prostřední části filmu je esencí neukotvenosti partnerů, téměř dokonalá analýza rozpadu manželství. „ Stejně jako v životě není ve filmu žádné tajemství, nic, co by se mělo osvětlit, pouze potřeba žít, a točit filmy“ J.L.G.(17.2.2010)
-
Jack.Pott
Nevěřil jsem, že Jean-Luc Godard vystihne genialitu Alberta Moravii. Ale Pohrdání odráží stejnojmenný román dokonale, ačkoli kupříkladu Odysseu psychoanalyticky nevykládá německý režisér, ale italský (francouzský?) scénárista Riccardo (ve filmu Paul). Ráno se dva lidé bláznivě, šíleně milují, potom se přihodí nevinná událost - nedorozumění, a večer je lásce konec. Bolestivě nevyzpytatelné jsou akce a reakce lidských hormonů, však taky nejde o málo - muž a žena podvědomě zkoumají, zda chtějí spojit svou krev, své rodokmeny, zda jsou jejich geny kompatabilní pro plození nového života. Mnohem lépe tuhle pomatenou hořkosladkost sděluje Georges Delerue titulní melodií. Je teoreticky stejně primitivní jako můj komentář, ale prakticky nezapomenutelně čarokrásná.(23.1.2012)
-
karlee
Téma zajímavé, zpracování se mi taky vesměs líbilo, ale na můj vkus to má dost pomalé tempo a taky konec byl trochu laciný (nemyslím vyznění, ale prostředek). Bavil mě Lang a na BB se taky nechá koukat.(25.1.2012)
-
Marat
bohužel mi nic neříká tento film. Buď Godardovy filmy zbožňiju, nebo se u nich moc nechytám. Film mi dost připomíná Truffautovy snímky, ke kterým cítím podobný názor, jako ke Godardovi(9.3.2007)
-
Pangi
Já se nudil.A v těch málo chvílích kdy ne jsem B B nenáviděl.(24.1.2012)
-
JoudaCZ
Film přináší obvyklé autorovy atributy (citace z chytrých knih, opakování replik, významotvorné použití barev), je však zároveň trochu jiný, je velmi osobní. Tak, jako Paul svým výkladem Odyssea kreslí paralelu k vlastnímu životu, i sám Paul je takovým odysseem samotnému Godardovi. Ten tu vedle "velkých" témat (rozklad hodnot, úpadek kinematografie) tak trochu řeší svůj osobní život. Ne nadarmo nosí Michel Piccoli godardovský (Godardův?) klobouk a BB hraje Karinu chvílemi až explicitně. Jejich míjení je bolestné i jen z pozice diváka.(29.9.2010)
-
FandaF
Já nevím. Je tam fůra zajímavých a pěkných scén, je tam i dost nudy a stupidity scénáře. Hodnocení tedy - průměr. Film byl ve své době asi dost populární díky té často ukazované prdelce, což tehdy byl vrchol erotiky ve filmu...(23.1.2012)
-
Blalle
Nevkusné interiéry těch jejich příbytků dobře vystihovaly marnost jejich života. Tlachání o ničem, pohrdání si zasloužili snad všichni zúčastnění. Ano, a do Odyssea projektovat muže, který utíká před svou ženou - opravdu symbolické. Bohužel, zabývat se prázdnotou není ani moc poučné, ani příliš zábavné.(30.1.2012)
-
Cannonball
Prvy krat som sa stretol s Godardom a hneď to bolo nežne, tragické a úplne. Hudba tak výrazná a intenzívna až máte pocit, že s kombináciou obrazov by mohla vyplniť celé trvanie filmu a bol by to zážitok dostačujúci. Nie je čo lutovať ani ked hudba prestane a hlavnú rolu prevezme Godard spoločne s Piccolim a BB, ktorá očarí a to nie len krásou. Začiatok môže pôsobí mätúco ale postupom času všetko začne do seba za padať aby z toho vyšiel ten pocit pohŕdania.(7.2.2012)
-
Maiken Algren
Je tak strašne jednoduché nazvať všetko premyslené samoúčelným. To potom môžu filmoví znalci sedieť pri kávičke a samoúčelne filozofovať o svojej vlastnej genialite.(6.5.2012)
-
PeterLBerger
Znáte ty horrory, ve kterých jsou během 90 minut předvedeny všechny obvyklé rekvizity, a divák přesto odchází s pocitem trapnosti, že se musel dívat na něco zbytečného, bez jakéhokoliv nápadu a bez jakékoliv strašidelnosti? Pohrdání je obdobou takového braku, jenže v oblasti klubových filmů. Režisér předvede všechny rekvizity – umělecké prostředí, bohatý americký investor, dilema mezi komerční a uměleckou tvorbou, starý moudrý Němec, diskuze o podobnosti mezi osudy hrdinů a antickou tragédií. Jenže to je všechno. Mezitím jen nuda a prázdno. Prázdno a nuda. Dokonce i kvazi-erotické scény s Brigitte Bardot jsou tak naivně a prvoplánově cílené na efekt, že nevzniká ani stín erotického napětí. Nechce se věřit, že tohle natočil Gotard. Jedna hvězdička za tělo BB, jejíž nahotou se rozhodně nešetří.(13.11.2011)
-
awenda
Film o lidské tragédii ve snovém prostředí slunce, modrého nebe a ještě modřejšího moře. I ve svých téměř 50 letech od natočení mě dokázal oslovit a i přes značnou únavu dokonale vtáhnout. Zejména prvních pár minut je zcela odzbrojujících, po originálně pojatých titulcích scéna z manželského lože ve světle rudého a modrého filtru, intonace hlasu dvou milenců utvrzujících se ve vzájemném citu, díky které divákovi nezbývá, než jim jej věřit. Hudba, která těch pár okamžiků doprovází, se později ve filmu několikrát vrací, avšak už nikdy při romantické scéně. Atribut romantického doprovodu je s ní však po působivém začátku natolik spjat, že její použití působí (předpokládám, že záměrně) kontrastně oproti sledovaným scénám. Kontrast to není bolestný, zcela naopak; dává jednotlivým scénám další rozměr a připomíná divákovi cit, který tu ještě nedávno byl, a který hlavnímu hrdinovi nevratně protéká mezi pevně sevřenými prsty.(24.1.2012)
-
lineker
Mám mě rád..nemá mě rád v podaní Jean-Luca Godarda.(24.1.2012)
-
strycekmaso
Nesmírně krásný a smutný film. Moje první setkání s Godardovou režií na mě velice zapůsobilo. Fantastická hudba George Delerua.(25.1.2012)
-
michalkop
Film byl pro mne zklamáním. Téměř žádný zajímavý děj, jen psychologické drama a film o filmu Odysseus. Jediné kvůli čemu stojí za to film vidět je Bridgitta Bardot v necudné podobě, ale i tak mi to připadá na 103 minut trochu málo.(11.2.2012)
