Sherlock Holmes: Pes baskervillský
The Hound of the Baskervilles
Obsahy(1)
Rod Baskervillů je proklet. Od doby, co psi bezbožného, násilnického sira Huga uštvali tu nebohou dívku, jejíž nevinnosti se Hugovi zachtělo, od chvíle, co ten ďábelský pes prokousl jeho hrdlo, visí nad touto rodinou prokletí násilné smrti. Přízrak děsivého zvířete se prohání po blatech a nikdo z Baskervillů mu neunikne. A zdá se, že na této pohádce, jak se o dávné legendě poněkud pohrdavě vyjádří Sherlock Holmes, přece jen něco bude. Proč by jinak na tváři sira Charlese, jehož mrtvé tělo bylo nalezeno před branou rodinného sídla, utkvěl tak zoufalý výraz hrůzy a děsu? Proč a před kým by utíkal? A proč by poblíž jeho mrtvoly byly objeveny stopy obrovského psa? Sherlock Holmes je ovšem mužem moderní doby a v záhady a nadpřirozeno nevěří. A se sebedůvěrou sobě vlastní je přesvědčen, že se mu podaří ochránit nového majitele před vším, co by mu mohlo hrozit. Jenže nehostinná blata, uprostřed nichž se rozkládá baskervillské panství, ještě nevydala všechna svá tajemství. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Tak tahle verze byla docela odfláknutá. Zpracování bylo bez kvalitnější podpory hlavních složek filmové tvorby: kamery, výpravy, stavby, architekta atd. Scény byly televizně svícené bez světelné reality a atmosféry. Všechno standardně polité, aby bylo vše dobře vidět. Večerní zámek kdy Holmes odhalí z obrazu totožnost vraha - sice na stěnách hoří svíčky a Sherlock má v ruce velký svícen, ale světlo je stále stejné i když svícen přiblíží k obrazu. To už nemluvím o vysvícené jezkyni, kam se detektiv uchýlil. Nejen, že stěny tvoří natřený polystyrén, ale světlo z petrolejky vrhá několik stínů po zdech a světlo je jako ve dne. Když se Watson s Henrym vydají potmě na blata, je celá scéna natočená v zakouřeném studiu. Občas pronikne do objektivu reflex z lampy. Za umělými balvany jsou ubohé kousky větývek. Celé je to spíš směšné než strašidelné. Špinavý objektiv kamery, takže v protisvětle se objeví flíčky. Ale ani skript se moc nečinil a je tam několik chyb. Watson si s sebou přiváží na celý pobyt jen trochu větší aktovku, ale má několik obleků a kabátů. Také jsem nepochopil, proč má doktor Mortimer brýle, které si nasazuje na čtení, ale pak si je nechává, i když se dívá na předměty či osoby vzdálenější. Těžko by ale byl takový výtečný střelec. Konečná scéna je jak ze studia Československé televize. Vše se odehraje nesmírně rychle a vlastně nic než mlhu a pár kusů skály neuvidíme. Nakonec Holmes zastřelí psa, který leží na Henrym. Dost podivné - jedna ze tří ran klidně mohla dědice Baskervilů zabít...atd. ()
'Pes baskervillský' je nejslavnější a tudíž také nejznámější příběh se Sherlockem Holmesem a doktorem Watsonem. Nejen detektivní, ale takřka hororová nátura děje je přitažlivější, než se na první pohled zdá. Už při čtení literární předlohy má čtenář takřka husí kůži. A teď jde o to, jestli se stejná atmosféra podaří ztvárnit i ve filmovém zpracování. Byl by hřích, kdyby se takovýto příběh vyhnul herecké dvojice v hlavních rolích konce osmdesátých let, jakých jsou Jeremy Brett a Edward Hardwicke. Děj je toliko známý, že už jenom nastínění je nošením dříví do lesa. Co si však málokdo uvědomuje, je fakt, že samotný Sherlock Holmes má v rámci příběhu velice malou roli. Po představení celé plejády různorodých událostí a odcestování do sídla Baskerville z příběhu mizí a vše je tak na bedrech doktora Watsona. Samozřejmě se v ději zase ocitne, ale až na samém konci. Bohužel, smůlou že očekávaná děsivost a vůbec hrůzná atmosféra z tohoto snímku vůbec nevyvěrá. O nějakém napětí se nedá hovořit už vůbec. A na takový námět je to setsakramentská škoda. O nějaké akci nemá cenu přemýšlet už vůbec. Scéna útoku samotného psa samozřejmě nechybí, ale to je tady opravdu jen z nutnosti. Jeho vyobrazení je však přívětivé. Snímek jako takový je zkratka jen obyčejná televizní vyprávěnka, opravdu jen k televiznímu odpočinku, u kterého se nemusí nijak přemýšlet. ()
Asi najslabšia adaptácia najznámejšej Holmesovky, akú som videl. Len pár dní predtým som videl verziu z roku 1939 a aj napriek tomu, že odchýlky v scenári sú minimálne, nedá sa s tou staršou vôbec zrovnávať. Pôvodnú verziu zdobila úžasná temná atmosféra, kedy sa väčšina príbehu odohrávala v noci, po tej tu nie je ani stopy. Ďalším faktorom je Jeremy Brett, ktorého som vďaka seriálu považoval za úžasného Sherlocka, no po niekoľkých filmoch s Basilom Rathboneom som svojho obľúbeného predstaviteľa Sherlocka zmenil. K tomu všetkému tu má Brett menej priestoru a je proste nejaký nevýrazný. Navyše je táto verzia zbytočne naťahovaná a ja som sa miestami dosť nudil, čo mi pri predošlých verziách nehrozilo. 50% ()
Mnohem lepší než Znamení čtyř ... atmosféra blat je opravdu hustá jak večerní mlha a mysteriózno všudypřítomné jako chlad ve venkovském šlechtickém sídle. Možná je to tím, že skladba tohoto příběhu je trochu netradiční tím, že Holmes je tam pomálu a všechno táhne Watson, který je v podání Hardwickeho dost charismatický. ()
Toto je môj najobľúbenejší príbeh Sherlocka Holmesa, keďže ide do hororu. Prostredie bažín a močiarov, v ktorých stačí raz zle stúpiť a už vás nikdy nikto neuvidí, je geniálne opísané v skvelej knižnej predlohe. Filmové adaptácie, ktorých je veľa, však paradoxne práve na tomto zlyhávajú. Akosi sa stále nenašiel filmár, ktorý by "blata" dokázal hodnoverne, poriadne atmosféricky pretaviť do vizuálnej podoby. Bohužiaľ sa to nepodarilo ani Brianovi Millsovi. V detailoch bažiny nie sú zlé, ale vo všeobecnosti ide o chudobné prevedenie. Staré anglické sídla, ktoré nejaký šialenec umiestnil práve do tohto pekelného prostredia, sú na tom lepšie, ale ani v tomto smere sa žiadny zázrak nekoná. Sklamal ma i kasting, ktorý je ako celý film: nie je zlý, ale ani výborný. Nemalou slabinou je samotný "pes", ktorý trikovo zostarol a je to proste, ehm, pes. Vyzerá to tak, že film iba kritizujem. Napriek tomu mu dávam až 3*. Je to ale skrátka tak, ako som naznačil. Nie je to prúser, ale nie je to skrátka ani taká pecka, akú by si kniha zaslúžila. ()
Reklama