Příběh o Zoufálkovi je tak trochu jiný animáč. Vizuálně se od svých lehce umělohmotně působících kolegů liší stylizací, která připomíná obrazy slavných vlámských malířů. Jinudy se vydává k divákovi i příběh. Nespoléhá na popkulturní odkazy a samoúčelné vtípky, ale vší silou se upíná k samotnému vyprávění a jeho postavám. Ocitáme se v kouzelném království, které se chystá na každoroční polévkovou slavnost. Dlouhá řada velmi nešťastných náhod ale způsobí tragédii, která králi zlomí srdce, princezně Hrášce přivodí těžké osamění a jejich poddané připraví o polévku. Do odvolání. Když už se zdá, ... (zobrazit celý text)
