Wolf's Rain

Hlavní problém: Mytologie a zákonitosti světa Wolf's Rain, jak jsou mi předkládány, nedávají smysl. Jsou zde základní pojmy (ráj – lidé – vlci – konec světa...), ale přesvědčivých souvislostí jsem se nedobral. Jsou zde „vlci“ beroucí na sebe lidskou podobu; někdy jsou zobrazeni jako lidé, jindy jako vlci. V lidské podobě skáčí desítky metrů vysoko a jako stroje likvidují desítky vycvičených vojáků, na jejich tělech však zanechávají zranění způsobená vlkem. Vojáci o nich ovšem podávají hlášení jako o lidech; pokud je šálilo mámení a byla to jen iluze (které ale nutně podlehl i divák, protože ten je v tu chvíli vidí jako lidi), čím byla způsobena, když jindy je jako vlky vidět mohou? Vztahy mezi dvěma formami, které ústřední postavy na první pohled střídají, zde nejsou vůbec vysvětleny. Stejně tak vazby mezi lidským a vlčím pokolením; ke konci jsou poskytnuty alespoň nějaké informace, ale pořád zoufale málo, aby se dalo s jistou pravděpodobností usuzovat na to, proč a jak někteří ráje dosáhnout mohou a jiní ne a jak tato dichotomie vznikla. Po celou dobu seriálu se mi hlavou honily stále další otázky, ale odpovědi nepřicházely. Jistě, mohu si to všechno domyslet, prázdných oken je zde spousta, a dokonce mě i napadá několik silně metaforických významů, ale ty nemají v seriálových událostech dostatečnou oporu a nelze je považovat než za výplody mé fantasie. Pokud bych totiž WR očesal o tyhle ozdoby, zůstane pouze cesta několika individuí z bodu A do neurčitého bodu B, lemována řadou neuvěřitelně chatrných scénáristických odboček (neustálé znovushledávání postav). Všechny ty řeči o „nobles“, Ráji, vlcích, lidech (…) se mi jeví jen jako strašně-rádoby-cool smetí. No není úžasné mít ve filmu lidi, co se proměňují na vlky a naopak, směřující napříč zanikajícím světem do ráje, do nějž se mohou dostat jen vlci? Možná, ale jaký to má smysl, když to postrádá sebemenší špetku logiky? Epizodu 26 jsem zakončil se silným úšklebkem, ale co přišlo pak, nemá obdoby. Závěrečné 4 díly jsou tak šílené, že se zdráhám uvěřit, že vznikly s vážnou tváří a jasnou myslí scénáristovou. Každá z postav v nich alespoň 6x zemře, aby se pro někoho obětovala, 6x zase zázračně obživne, aby se obětovala znova, ztratí několik hektolitrů krve a vybrečí řeku slz. Wolf's Rain se mě snažil co nejsilněji přesvědčit, ať mu ten odpad dám, ale já jsem přece odolal. Je tomu tak pro grafické ztvárnění celého světa, především jeho architekturu. Závěrečné město, jeho pravidelné ulice, vysoké hladké zdi, sterilní čistota a nezaujatě procházející lidé ztrativší zájem o vše okolo... to je prostě nádhera. Za nejlepší považuji epizody z úvodu druhé desítky, v nichž postavy cestují napříč dekadentně vyhlížejícím světem, nic zásadního se neděje a já jen nasávám atmosféru a poslouchám občasné záblesky jejich hovoru. Bohužel takových chvil je málo a přijdou další slzoproudá setkání, KATASTROFÁLNÍ akční scény a papírem šustící řeči o konci světa. Už jen kvůli tomu dobrému (dalšími pozitivy jsou hudba a „Kibův barevný ráj“) by si seriál jako celek zasloužil vyšší hodnocení, bohužel nejasností je příliš a poslední 4 epizody překročily hranice mé tolerance už moc výrazně. (29.05.2008) (méně) (více)

Viděna verze dlouhá 30 epizod. ----- SPOILERy: Na začátku mě to zaujalo, mytologie zněla zajímavě a na příběh jsem byla zvědavá – bohužel, obojí mě zklamalo. Začnu mytologií, kde musím víceméně souhlasit s Ajantisem a i chápu, proč ho to tak znechutilo. Mytologie tady není nikdy pořádně vysvětlena: chybí představení nějaké země nebo území (třeba mapa), kde se příběh odehrává – bez mapy nebo nějakého náznaku velikosti území nám jsou jména měst celkem k prdu – k orientaci tak pomáhá akorát to, že příběh je hlavně o tom, že se někam jde (i když se stejně několikrát vracejí zpátky). Dále nám nejsou blíže představeni Aristokraté: absolutně netušíme, kolik jich zhruba je, jak velké má kdo asi území, a hlavně jak vznikli (nebo jak se dostali k moci) a jak se odlišují od obyčejných lidí, kromě toho, že ovládají technologie (což si myslím, že dovedou i lidi)? Legenda o vzniku světa, vlků a lidí je nám předávána tak sporadicky, aby nám ji vůbec připomněli, nikdy však není řečena v klidu a pořádně, natož s nějakou vizualizací (což by v animaci neměl být problém, že). Pak se přiznám, že jsem nepochopila to, jak se vlci mění na lidi a zpět. Nejsem si však úplně jistá, že to pochopit šlo. V jednu chvíli je ta proměna prezentována jako iluze, kdy chycení ruky je chycení tlamou, v druhé chvíli však vlk jako člověk nese druhou osobu normálně na rukou, a i různé činnosti, jako např. rozdělávání ohně, by tlapami určitě nemohli dělat. Co je tedy správně? Přijde mi, že tohle tvůrci tak trochu nedomysleli. Mimo jiné nechápu, proč ústřední vlčí čtveřici (+ později Blue) zobrazovali jako lidi, i když kolem nich nebyl široko daleko žádný člověk? Ani u květinových lidí nám toho není příliš odhaleno ani vysvětleno. Dozvíme se akorát, že vznikají z měsíční květiny, ale to, jak vznikají, není nikdy podrobněji řečeno natož ukázáno. Kromě Chezy je nám představen jediný další příslušník této „rasy“, že by to ale k něčemu bylo, to se říct nedá. Spíš mi to přišlo jen jako laciný prostředek k natahování příběhu. Mrzí mě, že to musím napsat, ale příběh Wolf’s Rain mi ve výsledku nepřijde tak úžasný, jak se ze zdejšího obsahu zprvu zdálo. Naprosto souhlasím s Mariusem, že tenhle seriál je zbytečně natahovaný, kdyby měl kolem těch třinácti epizod, bylo by to úplně ideální – seriál by měl rychlejší a svižnější tempo, kde by nebyl prostor pro zbytečnou výplň (nemyslím jenom ty naprosto zbytečné rekapitulační epizody) ani pro pochybnosti právě ohledně mytologie. Tvůrci by byli nuceni vyřešit osudy mnohých postav podstatně jinak a dřív, než to udělali v této verzi o 30 epizodách (to samé by ovšem platilo i pro verzi s 26 epizodami). Tady se osudy poměrně velkého počtu postav různě proplétají, jenže vlastně je to hlavně o tom, že se setkávají, rozcházejí, a to samé se děje znovu a znovu. I když to hned neřeknou, všichni by se chtěli dostat do toho Ráje (ze kterého také neuvidíme nic), ale tak nějak nám postupně začíná být jasné, že se do něj nedostanou všichni. Tady mě opravdu naštval způsob, jakým se tento „problém“ s přemírou postav cestujících do Ráje tvůrci rozhodli vyřešit. Místo, aby je postupně rozdělovali při cestě již před Jaguařiným hradem (což je 24 epizod, pokud jsem si ten předěl dobře zapamatovala), tak si vzpomenou až 4 epizody před koncem a začnou již nepohodlné a zbytečné postavy nesmyslně vyvražďovat. Nejednou to pak působí jako strašný klišé. On existuje způsob, jak zajistit postavám důstojný odchod ze scény, aniž by je bylo nutno zavraždit, tvůrci Wolf’s Rain však byli neuvěřitelně líní a vykašlali se na to. Rovněž tato závěrečné vyvražďovačka působí jako laciná ždímačka emocí. Na mě to nefungovalo, a to ze dvou důvodů: jednak mi to přišlo zbytečné a samoúčelné a druhak jsem si na to, aby mi jich bylo líto, oblíbila jen několik málo postav. Ani jedna z nich nebyla z hlavní vlčí čtveřice. No dobře, Toboeho jsem měla z těch čtyř asi nejradši, i když mi nějakou tu epizodu trvalo, než jsem si zvykla, že je to kluk a ne holka (kvůli tomu jeho účesu a obličeji). Nejvíc jsem si oblíbila lidské hrdiny Cher a Hubba. Užívala jsem si každou chvíli, kdy byli na scéně a epizody, ve kterých ti dva nebyli, mě bavily o něco méně než zbytek. Těm dvěma jsem fandila, ať se (zase) vezmou a mají děti, jak si přáli. A ono nic. Oba zemřeli z tvůrčího hlediska tak příšerně, že pro mě další dění ztratilo význam. ----- Jediné, co seriálu nelze vytknout, je audiovizuální stránka – animace je nádherná, souboje mě, když pominu tu ne-logiku iluze/přeměňování, hodně bavily, a s výjimkou openingu, který jsem asi po pěti epizodách začala přeskakovat, je i hudba opravdu povedená. Lehce nadhodnocuji i díky zajímavému nápadu, několika až filozofickým úvahám a tomu, že vlky mám hodně ráda. Výsledné hodnocení se u mě nakonec zastavilo na slabších čtyřech hvězdách. 7/10 (26.03.2020) (méně) (více)