Nastala chyba při přehrávání videa.
  • evapetra
    ***

    Perlička nakonec. Šedivou intelektuální nehereckou nudu prozářila až živočišná a bezprostřední cikánka v poslední povídce.(10.4.2014)

  • strougy
    ***

    Za nejlepši perličku považuju Podvodníky od Jana Němce, kde se podařilo v podobě dvou starých pánu předhánějících se ve vyprávění podivuhodných historek ze svého života asi nejlépe vystihnout atmosféru Hrabalových děl, zbytek se pohybuje na hranici průměru až v případě Domu radosti podprůměru. Proto mi zůstává trochu záhadou, proč do filmu raději nebyly zařazeny Fádní odpoledne a Sběrné suroviny, které kvalitou vlastně všechny zde uvedené perličky vysoko převyšují...(7.9.2009)

  • duklak2
    *

    Před zakoupením DVD jsem si pročetl vaše komentáře, které mě velmi nalákaly ke koupi. Hned po první povídce má radost přešla ve velký smutek, ba dokonce i skoro v pláč. Ještě že mě DVD vyšlo jen na 44 Kč. Nakonec říkám, že koupit si místo toho pořádnou bagetu, udělal bych mnohem lépe a nemusel se tady rozčilovat. Tento povídkový film, který natočila v 60. letech začínající režisérská generace podle povídek Bohumila Hrabala mě velmi zklamal a je mi hodně líto, že si to myslím jenom já. Doufám od nějaké dobré duše v brzké vysvětlení. Čekal jsem, že každá z povídek bude mít nějaký alespoň trochu promyšlený děj. Jedná se o příběhy, které se nám snaží ukázat tragickou existenci lidských osobností. Režiséři zvolili neherce. To by ani tak nevadilo, protože i když by zde hráli nějaké známější tváře, tak výsledek bude stejný. Mám DVD, ktéré obsahuje 5 filmových příběhů + 2 bonusové. Ty měly být součástí Perliček na dně, ale nakonec byly uvedeny samostatně. Jedná se o povídky: Fádní odpoledne (režie Ivan Passer) a Sběrné surovosti (režie Juraj Herz). Ta je ze všech příběhů nejdelší (30 min.). Moje hodnocení jenotlivých povídek. Smrt pana Baltazara (*), Podvodníci (*), Dům radosti (odpad), Automat Svět (*), Romance (**!, ale blíží se ke třem, ale to jen díky jediné známější tváři v povídkách Ivanu Vyskočilovi. Svádí ho zde cikánka. A ty dvě bonusové: Fádní odpoledne (*), Sběrné surovosti (odpad, ale to jen kvůli její délce 30 min., jinak bych dal *). Moje hodnocení berte prosím s rozvahou. Je mi 23 let a i to někdy může ovlivnit pohled člověka na film. Uznávám, že starší generaci se to může líbit. Já sám si můžu tlouct hlavou o stůl, jelikož jsem ztratil 2 a půl hodiny z mého drahoceného času. A jak se říká, že čas jsou peníze, tak tady to platí dvojnásob. Tímto komentářem jsem vyčerpal veškerou svoji slovní zásobu, tak prosím někoho ať mi napíše jeho názor na moje, ne moc dobré hodnocení.(28.8.2008)

  • Kulmon
    ****

    Tyhle Hrabalovy povídky mne nijak nenadchly. V 60. letech přišla tzv. nová vlna, která dávala prostor nehercům a ukecanosti. Tato ukecanost může být v některých případech vtipná, jindy už méně, a to je právě případ Perliček na dně. Až poslední povídka Jaromila Jireše, o cikánce, kterou za 35 korun ulovil na šuk Ivan Vyskočil se mi opravdu líbila. "Kolik ti je?" "25" "Voko bere"(11.12.2007)

  • Iggy
    ****

    Podle mě celkem nevyrovnaný povídkový film. Menzelovo a Němcovo zpracování věrně zachycují Hrabalovy pábitele a jejich pábení, ale pro film to bohužel nestačí. Výrazně nejlepší je Schormův Dům radosti, který dal původnímu literárnímu zpracování nový rozměr. Tady věříte, že filmové postavy skutečně žijí tím, co říkají. Jsou to opravdoví pábitelé, zatímco u předešlých dvou povídek jsem měl pocit, že text odříkávají zpaměti jen amaterští herci. Automat svět stojí na nádherném výkonu Vladimíra Boudníka. Jirešova povídka s mladičkým Ivanem Vyskočilem mi připomíná Formanovy Lásky jedné plavovlásky a Černého Petra. Křehká a moc pěkná věc. Co se týče Hrabalových cameo roliček ve většině povídek, tak vypadaly poněkud nuceně a do filmu příliš nezapadaly.(27.4.2006)

  • - Společně s uvedenými tvůrci se na přípravách Perliček na dně podíleli i režiséři Ivan Passer a Juraj Herz. Jejich krátké snímky se nakonec do konečné podoby filmu nevešly a byly samostaně promítány jako předfilmy. (dukeman)

  • - Jediná práce Věry Chytilové, kdy zpracovávala literární předlohu. (sud)

  • - Jiří Menzel obdržel díky úspěchu snímku nabídku režírovat film Ostře sledované vlaky (1966). (mchnk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace