Choking Hazard

Tak vám nevím. Ranou tvorbu Petera Jacksona mám docela rád. Trilogie Evil Dead Sama Raimiho má fakt něco do sebe. Ale tahle parodie upířích hororů je snad z jiného světa. Vlastně, co se divím, patří do české současné kinematografie.Tak dobře, je to film vzniklý z nadšení fanoušků tohoto žánru, pravda víc jak třicet let po vrcholu. Neměli mnoho peněz a mnozí dělali zadarmo. Aby si pojistili alespoň něco, obsadili tvůrci pár novinářů a kritiků. Rozhlásili, že jde o kultovní film ještě dávno před tím, než byl hotov. A pak šel film do kin a totálně propadl. Do filmu neobsazení kritici, ale i někteří obsazení Choking Hazard moc vřele nepřijali. Ne že by film neměl nadějné a zajímavé sekvence, ale celkově by vystačil tak na maximálně půlhodinovou hříčku. Nízkorozpočtová hororová zombie komedie – tenhle žánr vévodil ve světě v 70. a 80. letech, a dokonce režisér Pána prstenů takto začínal. Většinou šlo o pěkně černo-humornou zápletku se spoustou nechutných scén plných krve a vnitřností. Doposud novinář Marek Dobeš se pokusil si splnit svůj sen a natočil něco podobného v českých podmínkách o dvacet let později. Bohužel ve světě už se to hemží Úsvity a Soumraky mrtvých, takže jeho debut vyznívá nejen vedle těchto filmů, ale i celkově amatérských českých pokusů v kinech docela trapně. V opuštěném motelu Halali se setkala intelektuální hrstka obyvatel, kterou napadnou zombie myslivci. Intelektuálové se brání po svém – tedy intelektuálně, ale občas jim tato převaha nestačí. Hereckým výkonům jednoznačně vévodí Jan Dolanský a Jaroslav Dušek, Dáda Patrasová sem spadla z jiného televizního studia, ale celkově je výsledek špatný scenáristicky, herecky, kameramansky, někdy i střihačsky – a na rozdíl od nízkorozpočtových zombie komedií Petera Jacksona (kterému stačily dva baráky, místní konzum a útesy) skutečně neuvěřitelně pitomý humor, v němž najdeme asi jen dvě tři originalitky. (15.03.2017)

Ve své době měl "Choking Hazard" punc události a ve víru snaživé propagace i hypu první české tromákovské brakovky a zombárny po sobě rozhodně zanechal výraznou šlápotu v dějinách české kinematografie. Jenže při bližším pohledu, navíc s distancí let, během nichž kult osobnosti Marka Dobeše notně vyčichl, se vyjevují do očí bijící vady na kráse tolikero opěvovaného dílka. Zatímco v době uvedení se hojně mlátila sláma se jménem Quentin Tarantino, český úchyl z Video Plusu nemá ve skutečnosti s mistrem sebereflexivních žánrových experimentů nic společného. Naopak je jen českým ekvivalentem stovek nadšenců s videokamerami, kteří točí okázale trashové slátaniny cílící na fandy pokleslých žánrů. Jediná Dobešova přednost pak spočívá v tom, že je Čech, což ho v pupku Evropy povyšuje na něco extra. V době uvedení filmu byl label "česká zombie komedie" nejen marketingově funkčním (ač prázdným) příslibem nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí, takže se snímek může pyšnit uvedením na zahraničních žánrových festech i na anglickém DVD od Media Blasters. Nicméně opět platí, že ve světě nadšeneckých počinů ani to není jakkoli výjimečný úspěch. "Choking Hazard" paradoxně postrádá nejen koherentní vyprávění, ale také žánrové atrakce. Namísto toho jen spasmaticky pomrkává po divácích a snaží se vršit jednu překombinovanou popkulturní asociaci za druhou, takže ve výsledku představuje úmornou žvanírnu s dialogy zoufale šustícími papírem a smrdícími snahou o slovní ekvilibristiku či rádoby sofistikovanost. Okázalá nadsázka a velikášské chytrolínství při tom postrádají nenucenou lehkost a ve výsledku odhalují jeden smutný aspekt projektu. Už ústřední koncept zombie myslivců alias zombivců napovídá, že film není jen nadšeneckým splněným snem, ale bohužel také dalším příspěvkem do porevoluční tendence "ryze českých" (rozuměj česky lepších) variací západních vzorů ala "Svatba upírů" či "Nahota na prodej". Jenže narozdíl od těchto titulů vznikl o deset let později. (22.09.2013)

Po prvním zhlédnutí jsem byl totálně rozčarován - z projektu, v němž se setkají Jaroslav Dušek (tehdy ještě jedoucí na mediální vlně) a Ondřej Neff a jehož trailer nabízel punc originální intelektuálsky laděné zábavy, jsem odcházel z kina předčasně a tady jsem pak při hodnocení udělil odpad! Po zhlédnutí druhém - televizním, svou ostrou kritiku přehodnocuji. Předně kino není pro tenhle film ten správný formát, funguje na bázi videoklipu a jako takový mnohem více vyzní z televizní obrazovky. Za druhé: díky první části a hlavně samému začátku, v němž vystupuje a hlavně promlouvá slepý guru Jaroslava Duška, bych hodnotil ještě výše, druhá část filmu plná zombie masakrů mi už ale tak neseděla. Měl jsem z téhle rozpolcenosti filmu podobný pocit jako při sledování Rodriguezova Od soumraku do úsvitu. Nicméně jsem téhle ulétlé zombie komedii přišel na chuť. Je stylová, s výbornou muzikou, v první půlce i hodně zábavná a je o radosti z natáčení a dělání filmu. A to je mi hodně sympatické... Podobné filmy: Soumrak mrtvých, Fido, Od soumraku do úsvitu (29.04.2007)

Vím, že to nebylo míněno vážně, ale tohle bylo i na mě moc... Toto je klasický a přímo učebnicový typ filmu, kde na prvním místě je zábava aktérů a až pak přichází na řadu divák. Párkrát jsem se zasmál, to ano, ale většinu času jsem jen otupěle a s rezignací v očích sledoval parodické výstupy zombie-myslivci vs. nezombie-figurky. Toho rozvařeného rybízového kompotu coby náhražky mozku nakonec bylo snad až příliš mnoho i na parodii. Škoda, od recenzenta/scénáristy typu Marka Dobeše, nad jehož slovními obraty v Ikarii jsem se často zalykal smíchy, jsem čekal přece jen trochu víc, než hodinu a čtvrt sice maximálně uvolněné, ale přece jen nudy. Btw. Štěk Dády Patrasové byl nečekaně jedním ze světlejších míst filmu... (16.04.2007)

Hned jak se v prvním záběru objevila Dáda Patrasová, jak mlátí do hlavy zombieho myslivce šutrem, tak už v ten moment jsem věděla, že to bude ODPAD všech odpadů! Pomoc zombie myslivci... co s nimi? Mám skvělý nápad...v kýblu rozmícháme mozek kamaráda a potřeme s ním všechny myslivce, ti se sežerou navzájem a je to vyřešené! A na závěr dokonalý happy end - nový pár si stopne Dádu Patrasovou v tanku! (18.03.2006)