Operation Ganymed

operation ganymed nie ani az tak typickym sci-fi, ako skor mimoriadne realisticky vykreslenou dramou s jemnym surrealnym podtonom na pozadi zaujimavej vedecko-fantastickej zapletky - ako sa na skutocne kvalitny film svojho zanru patri. co do originality pribehu a jeho psychologicko-filozofickeho vyvoja sa moze pokojne vyrovnat kultovemu tarkovskeho solarisu. operation ganymed je o piatich astronautoch, ktori boli v ramci celosvetoveho hviezdneho programu sucastou medzinarodnej expedicie k jupiterovmu mesiacu ganymed. startovali tri vesmirne lode po siedmich clenoch posadky, k vlastemu cielu sa vsak dostala len jedna jedina, dve boli stiahnute a pohltene gravitaciou jupitera. na ganymede objavil exobiolog don john krater s tzv. prapolievkou, aka sa vyskytovala v archaiku - v rannych epochach zeme, v ktorej zacali vznikat prve organicke spojenia a zacal sa vyvijat prvy zivot vo forme bakterii. pri objave mimozemskeho zivota vsak dojde k nestastiu a zahynu dvaja clenovia posadky. lod sa po dlhych piatich rokoch vracia z namahavej pute naspat k zemi - a tu sa az zacina vlastny pribeh. dochadza vsak k zvlastnej situacii, pretoze zem na volania neodpoveda a navratilcov necaka ani dohodnuta vesmirna stanica. preto sa astronauti rozhodnu startovat k zemi na vlastnu past. pristanu sice bez uhony pri pobrezi, ale po chvili je im jasna absurdita, ze ich skutocna utrapna odysea zacina po pol miliarde kilometroch v kozme na niekolkych smiesnych par stovak kilometroch na zemi. hlavne vtedy, ked nachadzaju vsetko opustene, zacina boj o prezitie, ich predtuchy sa miesaju s ich fantaziami a dochadza k reakciam, ktore maju svoje priciny este v zazitkoch a traumach z hlbky vesmiru... operation ganymed ma hlavu i patu, je to film bez nelogickych scen, s nohami pevne na zemi. napriek uvodnemu pocitu zdlhavosti a ciastocne mizernej hudbe vtahuje do svojho deja a silnych zaberov coraz viac kazdou minutou nielen vdaka vybornej rezii, kamere, vynikajucim hereckym vykonom (vyborny horst frank ako mac, dieter laser ako don, tradicne skvely jurgen prochnow v role ossa) ale aj svojou nadcasovostou. (31.03.2007)

Takovéhle sci-fi, kde by se celý film soustředil jen na příběhy několika členů posádky, se dnes už moc netočí. Nedozvíme se vůbec nic o jejich rodinném životě, neřeší se manželky, podlí politici ohrožující celou akci ani senzacechtiví novináři. Prostě všechny ty provařené přísady od doby Apolla 13 tu nejsou a tak si divák může vychutnat pomalu plynoucí, dost často napínavý a až do závěru vysvětlení ukrývající příběh pěti kosmonatů bojujících o svůj život při návratu z 4 roky trvající mise na měsíc Ganymed. (20.01.2011)

Operaci Ganymed jsem si pustil v rámci Noci Jurije Gagarina. Trochu mi nevyhovovala hudba, časové skoky ze Země na Ganymed a zpět, psycho představy jednoho člena posádky. Z herců jsem znal jen představitele sovětského kosmonauta Osse - Jürgena Prochorowa, ale i ostatní představitelé astronautů (až jednoho Evropana byl zbytek Američanů) hráli velmi dobře. Trochu mi to připomnělo Planetu opic z roku 1968. I když jsou to slabší 4 hvězdy tak si film zaslouží 4 hvězdy. (12.04.2016)

Prvá polhodinka sa nesie v duchu technických sci-fi a má potrebný spád. Po tom však prichádza stroskotanie a následné hádky, ktoré majú ďaleko od dynamiky rozprávania. Dvojhodinová nuda, viac rarita ako dobrý sci-fi film. (06.11.2016)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 41: ZÁPADNÍ NĚMECKO: Rainer Erler mě už před časem zaujal kultovní horrorovou krimi Kandidáti života a smrti (1979) a tak jsem k jeho sci-fi opusu přistupoval s nemalým očekáváním, byť i to bylo nakonec překonáno. Je podle mě vážně škoda, jak neznámá u nás Operace Ganymed (i v kruhů příznivců sci-fi filmů) zůstává a že zatím jediný delší zasvěcený komentář k ní je tady napsán bez diakritiky a interpunkce, až se pomalu nedá číst. Kvalita kopie, s jakou jsem film měl možnost zhlédnout, nebyla taky zrovna nejlepší, ale z toho, co jsem vnímal, již úvodní část z vesmírné lodě v pohybu oplývala zdařilou atmosférou a některé úhly kamery působily dojmem, jakoby ztvárnění antigravitačního prostoru ani nebylo součástí klasických triků. Možná se tato část chvílemi táhne, ovšem po ztroskotání na zemském povrchu bez jakéhokoliv lidstva se začne teprve rozjíždět hutná existenciální hra s cílem v podobě přežití a návratu do civilizované společnosti. Zoufalost, tíseň, napětí i podmanivé tajemno začnou vystřídavat s vnitřními asociacemi pěti kosmonautů nejen flashbacky z přípravy této neblaze skončené operace, ale rovněž pár surreálních pasáží, které svými vizemi o úspěšném průběhu další akce vytvářejí působivý kontrast mezi vysněnou imaginací a trpkou skutečností. Závěr s malou televizní show, doplněnou i sžíravým pohledem na reportéry s kamerami a moderátorem pasoucím po senzaci pak fascinujícím způsobem prolíná do stejného okamžiku oba tyto póly v mysli trosečníka: sen s vyhlídkou po úspěchu i tu trpkost, přítomnou v hned dvojnásobné podobě. Byl jsem chvíli na rozhraní čtyř a pěti hvězdiček, ale za tak geniálně zpracovaný závěr musím tu pátou přidat. Žánrový film podobného kalibru se silnou atmosférou, vtažení do ní s pomale vedeným, přesto napínavým dějem a skvěle vybraným hereckým obsazením si to zaslouží. [90%] (10.08.2023)