Režie:
Pavel HášaScénář:
František PavlíčekKamera:
Petr PolákHudba:
Petr MandelHrají:
Viktor Preiss, Jana Preissová, Blažena Holišová, Josef Abrhám, Petr Čepek, Radovan Lukavský, Lenka Skopalová, Jaroslav Kepka, Martin Růžek, Marek Eben, Martin Zounar, František Němec (více)Obsahy(1)
Román "Život a dílo skladatele Foltýna" má zvláštní místo v díle Karla Čapka. Nejen tím, že předčasná smrt v roce 1938 mu zabránila v jeho dokončení. Také v tom, že právě v roce, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR, se pro Čapka zhroutily dosud neotřesitelné principy demokracie a lidskosti, na kterých budoval svou tvorbu. Kupodivu nereagoval satirou politickou, nýbrž satirou proti malosti. Proti malosti, která staví výše svou vlastní slávu než poctivou dělnost a čestné lidské vztahy. Čapkův Foltýn je z rodu věčných znovu se vracejících dramatických námětů o konfliktu talentu s netalentem, fundovanosti s diletantismem, povolanosti s parazitismem, všeho druhu. My vám dnes nabízíme televizní zpracování tohoto románu podle scénáře F. Pavlíčka a v režii P. Háši, který do titulní role obsadil V. Preisse. Ten před televizní premiérou na počátku roku 1993 řekl ke své roli toto: „Herec mívá tendenci svou figuru obhájit, dělat jí alibi, zázemí k plnému pochopení. Snažíme se s režisérem Pavlem Hášou, aby Fotlýna divák třeba i politoval, přestože Foltýn podniká snad až sisyfovskou práci – od úplatků až po skutečné kumštýřské snažení.“ (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Román(?) jsem nečetl a docela těžce jsem se ve filmu orientoval. Skládat celkový příběh formou svědectví jednotlivých aktérů - nevím jaké tomu dát adjektivum. Nečekal jsem to. Ovšem Jana Preissová, ta hříšná Manon po 20 letech, stále ještě svěží a přitažlivá pro mužské oči. Rovněž mi moc nedochází nějaká souvislost mezi dobou vzniku díla a motivací autora, proč v tak těžké době "zrovna tohleto"?? ()
Velmi solidní a důstojná adaptace Čapkova posledního a nedokončemého románu, jehož tématem je jednak relativita a limity poznání lidského jedince (rámec a forma románu) a jednak otázka poctivosti a autentičnosti umělecké tvorby (ideově-tématická složka románu). Hášova inscenace se zaměřuje na druhou rovinu a vykresluje Foltýna (Foltena) jako politováníhodného a trapného hochštaplera, nýmanda, vykradače a člověka, pro nějž je umělecká tvorba pouhou pózou a umanutou manýrou a jemuž se nedostává poctivosti, trpělivosti a pohříchu ani talentu. ()
„Kde končí božské vnuknutí a začíná lidská posedlost…“ Karel Čapek tenhle svůj román, pokud vím, nedokončil a trošku nedokončeně tak působí i samotný závěr tohoto jinak dost pěkného Hášova televizního filmu (s krásnou hudbou Petra Mendela). Ono celkové pojetí filmu (a předpokládám i samotného románu), kdy se o skladateli Foltýnovi dozvídáme postupně víc a víc díky různým útržkům vzpomínek některých lidí z blízkého skladatelova okolí, které dohromady vytváří jakousi mozaiku, určitě není nezajímavé. Postupně se tak před námi odkrývá obraz člověka posedlého touhou složit operu, ač je sám ve skutečnosti hudební neumětel a plagiátor na kvadrát…. Co tomu jediné asi chybí (ale to už je spíš o samotném Čapkově románu) je, že divák nějak úplně nechápe vnitřní motivaci oné Foltýnovi „posedlosti“. Herecky určitě zaujme výborný Viktor Preiss, který si manželskou dvojici ve filmu zahrál s vlastní ženou Janou. A v maličké roli si nelze nevšimnout tehdy ještě mladičkého Marka Ebena... ()
Průměrná televizní hra, která ovšem hrubě zplošťuje smysl Čapkova posledního, nedokončeného románu. Svou relativistickou metodu v něm totiž Čapek dovedl až k zobrazení naprosté vnitřní prázdnoty, bezsubstančnosti, hlavního hrdiny, netalentovaného hudebního pseudo-skladatele Foltýna, jenž jako by byl složen z klamů, sebeklamů a konvencí. Hášova inscenace tento náročný filozofický motiv zjednodušuje na mravoličný příběh tradičního typu, díky solidním hercům neklesající pod sledovatelnou úroveň. ()
Skoro by se dalo říci, že je to vynikající zpracování. Přesně jak to Čapek napsal. Želbohu těmi nýmandy, kterým měl být Beda Folten, jsou tvůrci sami. Místo toho, aby bylo vidět, jaký je Foltýn, ukazují jej téměř jako umělce, kterého doba nepochopila. Pokud by člověk román nečetl, měl by z incenace zcela jiný pocit, protože autoři doplňují věci, které nejen, že v románu nejsou, ale ba přímo jsou proti jeho smyslu (dívka-žena Jitka, která má být múzou k Juditě). Preiss neustále řve, ale po vyobrazení podstaty Foltýna není ani vidu, ani slechu. Takže umění srovnatelných kvalit opravdu není nazbyt :-). ()
Galerie (1)
Zajímavosti (1)
- Snímek je natočen na motivy knihy "Život a dílo skladatele Foltýna", posledního nedokončeného románu Karla Čapka, vydaného až po jeho smrti v roce 1939. (Terva)
Reklama