Hříšné noci

Místy nostalgická, tu a tam trošku moralizující ale především vtipná a zároveň realistická vzpomínka na doby, kdy se komerční sex natáčel na filmový pás a konzumoval v pornokinech. Zajímavé bylo sledovat jak nástup videa převrátil celou tuhle branži naruby (stejně jako ji internet o dvě dekády později změnil ještě převratněji - a na zpracování tohoto tématu se budu rozhodně těšit :-) ). "Hříšné noci" se nepochybně řadí k nejlepším Andersonovým filmům a nutno dodat že se o to značnou měrou přičinily skvěle zvládnuté herecké party. Je zbytečné vyjmenovávat jednotlivé aktéry, výborně a s citem hráli všichni, takže bych vyzvedl jen Heather Graham. Před lety jsem se do její křehké a něžné Annie v Twin Peaks zamiloval spolu s agentem Cooperem, ale přiznám se, že Bruslařka je postava minimálně stejně neodolatelná a její představitelka opět dokonale přesvědčivá. (08.03.2009)

Po Magnolii moje druhé filmové setkání s panem Andersonem. Moc jsem od filmu nečekal (radši), ale mile mě překvapil. Zajímavé téma, dobrá hudba, velmi povedené herecké výkony (Wahlberg, Reynolds, Mooreová, Grahamová a Hacy), trochu specifický humor a sice ne moc originální, ale velmi dobře zpracovaná myšlenka snímku. Bohužel stejně jako v Magnolii mi nesedl konec (v tomot případě: depka->"hepáč"), takže to bude za 4*. Každopádně milé překvapení, film doporučuju. :-) (11.03.2009)

Kdo má v džínách, bude hvězdou. Do té doby umýval nádobí na noční diskotéce, teď se chystá na svůj pornografický debut obklopený několika bizarními figurkami. Otrlí členové filmového štábu byli v onen okamžik hodně šokovaní. Dirk Diggler a jeho nádobíčko na scénu! Dobu divokých mejdanů a nezávazného sexu v sedmdesátých letech zkoumá ve stylu vzestup a pád talentovaný Paul Thomas Anderson (v době natáčení pouze sedmadvacetiletý scénárista a režisér) a dělá tak velmi obratně. Volí šikovný střih, dbá na dobový detail, nabízí předlouhé záběry bez přerušení, daří se mu budovat atmosféru. A vlastně i přes stopáž nenudí. Divák chvíli cítí Altmana, chvíli Scorseseho, pak zase Tarantina. Komunita pornohvězd je plná temperamentních postaviček, které do jedné mají svých pár okamžiků slávy, a režisér se snaží, aby ukázaly, kde je jejich potenciál. Snaživý (do té doby prakticky neznámý) Mark Wahlberg tuhle výzvu ustál, potěší i Burt Reynolds, Philip Seymour Hoffman nebo William H. Macy. Ač jsou tyhle minipříběhy skládající úsměv, fascinaci, křeč i kritiku pornosvěta poutavé, Anderson měl víc používat nůžky. I tak velmi solidní tragikomické retro. (25.11.2014)

Dokud Wahlberg neukázal gumovýho pinďoura, tak to bylo „jenom“ docela ujetý. Na druhou stranu pravda, že jsem od režiséra Andersona vlastně ani nic jinýho nečekal. Co se týče filmařiny, jedná se o naprosto precizně odvedenou práci, která se v některých scénách představuje v nejlepším možném světle. Dokonce mi přijde, že to je jeho nejlépe natočený film. Na druhou stranu je to ale klasicky neuvěřitelně bláznivý, což je přesně režisérův rukopis a já tak nějak nejsem schopnej přes takové šílenství, hraničící s blázincem, v poklidu projít. Wahlberg se ale ukázal. Ideálnější roli na začátek jeho filmové kariéry snad ani nemohl mít. Ten zpěv si ale mohl odpustit. Zlatej Marky Mark. I když tam vlastně taky nezpíval...ale zase byl dost cool. (29.06.2015)

Koks, porno, margarita. PTA vytvoril neco podobneho Magnolii (i kdyz vlastne dva roky pred ni). Suchy humor se tu lame s tragickymi tematy jako ztrata syna ci sebevrazda. Chvilemi mate chut brecet, chvilemi se nezrizene smat. A taky za posledni dobu nejlepsi vyber pisnicek, jaky jsem ve filmu slysela. (13.09.2008)