Der Lebensborn - Pramen života

Tak zase úplne iný pohľad na druhú svetovú vojnu, takmer až výnimočná téma. K ďalším pozitívam priraďujem prácu s farbou. Tá je síce trochu prvoplánová, ale významovotvorná. Herecky vyčnieva Cibulková, okrem nej a Hilmerovej tu nemá nikto väčší priestor. Lenže...nemám vôbec pocit, že sa pozerám na historické udalosti, ale že iba sledujem moderný film o vojne. Všetko je miramaxovsky naleštené a mne to k látke nepasuje. Česi si ale myslia, že práve toto je ten prístup, ktorý automaticky urobí z filmu umenie. Záver je extrémne skratkovitý a dáva poznať, že ako seriál by Lebensborn mohol byť omnoho emocionálne nabitejší. Milostná aférka so židovským chlapcom je našróbované klišé. A asi je zbytočné pripomínať, že Hilmerová rozhodnutím využiť v pikantných scénach dablérku zabila komerčný potenciál filmu :) (19.05.2016)

Lebensborn se týká v podstatě velmi kontroverzního tématu, rozhodně na české vody, přijde mi. Bohužel se nekoná žádné kladení otázek ohledně motivace a ospravedlnění, psychologizace nebo něco takového, co bych třeba ráda viděla. Film je natočený jako pohádka o popelce, takže co mi z něj zůstalo v hlavě nejvíc byl sametový hlas a kulaté brejličky prince na bílém koni. Ačkoliv bych si byla raději pamatovala rozporuplnou Vilmu nebo cokoliv jiného. (31.03.2010)

Výkvět árijské rasy a dle šéflékařky polobůh = Odillo .. elita rasy, příslušník SS .. a hraje ho herec, který je odbarvený na blond - ale v maskérně mu přitom nechají jeho husté černé obočí .. fuj, ach jo .. podobný jev = ve filmech s námětem z koncentračních táborů (CZ + SK), kde hrají vězně, slušně řečeno, pěkně vykrmení herci (Tomáš Töpfer, Andrej Hryc) ... (10.05.2014)

V době, kdy česká kinematigrafie skomírá, musí na scénu přijít tvůrci ze staré školy. V tomto případě se na post scénáristy po letech vrátil Vladimír Körner. Působivý baladický příběh dívky, která se nevědomky dostane do programu Der Lebensborn (továrny na áríjce) a vzplanutí lásky vůči židovskému chlapci. Svojí syrovostí připomíná severské balady, či sovětská válečná dramata. Milan Cieslar je jedním z nejschopnějších režisérů součastnosti, jehož talent může být více využíván pro kina, pro TV je ho škoda. Monika Hilmerová je naprosto přirozená, nordicky namaskovaný Karel Dobrý dokáže čarovat i pohledem, Michal Sieczkowski výborný a Vilma Cibulková dechberoucí. Vladimír Körner našel v poslední době v Milanu Cieslarovi pro zfilmování svých drsných balad toho pravého. (07.05.2007)

Vše, co Körner napíše, je vynikající. Jsou to bez výjimky silné příběhy lidí postavených do mezních situací (ať už třeba Adelheid, Údolí včel, Hundsleder... nebo později Lebensborn či Krev zmizelého). Za tenhle naprosto vynikající scénář si zaslouží film 5 hvězdiček. Za co by naopak o nějakou tu hvězdičku mohl přijít - TV produkce (tím trpí hlavně kamera, postsynchrony nebo výpravnější scény) a režisérské zásahy do Körnerova temnéhio scénáře (viz komentáře níže, zejm. ten k happy endu). Každopádně v rámci současné české produkce je to vysoký nadprůměr - není to žádný mazlivý Hřebejk či vypočítavý Svěrák. (06.05.2007)