Der Lebensborn - Pramen života

Opět velmi zajímavý snímek. Nacisté svoji teorii o nadřazené rase rozvedli do takových detailů, že nejenže dělily typy lidí podle rozměrů lebek, barev očí či vlasů na což vědci vypracovali rozsáhlé tabulky.... Jejich snaha o rasovou čistotu vedla i k takovým nápadům, jako byla sanatoria o jednomž z nich pojednává tento snímek. Zde se za úředního dohledu dle výběru druhů měly nechat oplodnit ty nejlepší árijské dívky s těmi nejlepšími árijskými vojáky. Z těchto spojení měl vzniknout nový život. Rasově čistá, nová omladina Třetí říše. Noví vojáci s hrdinskou krví po otcích, kteří dotáhnou vlekoucí se válku do vítězného konce. Divák díky filmu může nahlédnou za zdi tohoto nacistického ,,sanatoria''. Roli Grétky se velmi dobře zhostila Monika Hilmerová a oceňuji i výkon Esesačky Vilmy Cibulkové. Doporučuji vidět! * * * * (27.06.2012)

Ukázka myšlení o nadřazenosti, zrůdnosti a fanatismu. Sice oplýval dynamičností opravdu silných momentů, ale i tak se mi nějaké scény až tak nelíbily. Chvilkama mi to přišlo jako jiný způsob podání Romea & Julie (zakázaná láska). Láska i přes všechny překážky. Naopak bych vyzdvihla dvojsmysly některých scén, například poslední - lámání chleba, což může vyznít jako důkaz lásky. Ach, pro Lea nemám slov... (18.05.2012)

V českém hraném filmu ojedinělý pohled do prostředí u nás téměř neznámého - "reprodukovny panské rasy". Ve skutečnosti pohled do obludného nevěstince-kravína, v němž jsou obě pohlaví rovnoměrně ponižována ve jménu posedlých nacistických pseudoteorií. Nikoliv náhodou je spoluscénáristou tohoto filmu velká autorská postava tématu - Vladimír Körner. Asociace s ADELHEID nebo KRVÍ ZMIZELÉHO nejsou tedy náhodné. Jedna z největších tragédií moderního středoevropanství je více než přes ideologické slogany a velká slova nazírána důsledně pohledem zděšeného, nejistého děvčete, pochybujícího i o vlastním původu. Z plejády skvělých hereckých výkonů mimo Hilmerové určitě vyniká i Cibulková, dnes jedna z nejvyzrálejších původních osobností naší střední herecké generace. Námět i směřování filmu je jistým pandánem ke konzumistickým šekovým jistotám a důrazným varováním před tím, co by také, byť před lety zažehnáno, mohlo znovu příjít. Varováním ne marným a inspirujícím pro ty, kteří jsou připraveni naslouchat. (12.09.2007)

Stále skvělý film - i po dvaceti letech, kdy se dočkal dobrého zrestaurování. Monika Hilmerová, Vilma Cibulková a Karel Dobrý tvoří fantastický herecký trojúhelník, i když já si už dávno zamiloval tehdy mladičkého polského herce Michała Sieczkowskiho, který mě jednoduše upoutal svou bezprostředností. Asi jediný dobrý Cieslarův film, kterému pomohl silný scénář Vladimíra Körnera. (27.10.2020)

Velké zklamání, celý film je jedním velkým kýčem. Představa, jak Žid bydlí v budově, kde se Němci pokoušejí projektovat nové Übermenschen je přinejmenším směšná. Vážně je někdo s to vůbec si myslet, že by to tak šlo? Další věcí, která mě zklamala je nepřekládaná polština (když už je překládaná němčina nebo ruština, proč se sakra nepřekládá polština??) (19.12.2009)