Až tam nezbyl žádný
-
And Then There Were None
Krimi / Mysteriózní
Francie / Španělsko / Západní Německo / Itálie / Velká Británie, 1974, 105 min
Režie:
Peter CollinsonKomentáře uživatelů k filmu (2)
-
Oskar
Producent Harry Alan Towers musel být posedlý pramáti všech slasherů Agathou Christie a cestováním. Je totiž zodpovědný hned za tři filmové přepisy Deseti malých černoušků a každý z nich zasadil do jiné exotické destinace. V roce 1965 se vraždilo v rakouských Alpách, v roce 1989 v africkém safari. Verze 1974 se odehrává v íránské poušti, kam jsou hrdinové dopraveni vrtulníkem. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše - je to katastrofa. (mOnkey) má pravdu ve všech bodech obžaloby a to ve svém komentáři chyby filmu zdaleka nevyčerpal. Už to rozlehlé prostředí je vážně bota jako hrom. Představte si jenom vyčerpávající přesouvání postav z místa na místo v obrovském hotelu, kdykoli někde někdo zakřičí. Pokud náhodou netrpíte agorafobií, není šance, že na vás bude mít budova nebo rozlehlá poušť okolo žádoucí tísnivý účinek. Způsob rozdělení obrazů do záběrů nedává smysl - když už se postavy (bez výjimky ploché a bezvýrazné) utkají v nějaké výraznější konfrontaci a bylo by dobré vidět jim do obličeje, film je bůhvíproč zabírá v celcích; detaily jsou téměř výlučně vyhrazeny bezdějovým situacím. Možná je to dobře a zúčastněné hvězdy to alespoň tolik neztrapňuje, protože Collinsonova práce s herci je jako z amatérského filmu. Obvykle to vypadá tak, že zatímco jedna postava mluví, ostatní stojí strnule jako sochy na značce a netečně čekají na svou narážku. Hudba je jednak banální a dobově poplatná, druhak nevhodně použitá. Představte si třeba moment, kdy hromový hlas neviditelného Orsona Wellese zaduní vestibulem hotelu a vypočítává dávné hříchy pozvaných obětí, a do toho preluduje náladová jazzová melodie. Neuvěřitelné. O nějaké psychologii, uvěřitelnosti jednání postav nebo významu odchylek od předlohy či jiných adaptací tady ani nemá smysl mluvit a solidní práce, odvedená Herbertem Lomem a Oliverem Reedem, byla hodna lepšího filmu. Jiné polehčující okolnosti mě při nejlepší vůli nenapadají. Ztráta času. 20%(23.2.2011)
-
(mOnkey)
Důkaz, že ani plejáda slavných jmen v titulcích ještě nezaručuje dobrý film. Zatím rozhodně nejhorší Černoušci, které jsem měl možnost vidět. Prvním chybným krokem je přesunutí příběhu do obrovského hotelového komplexu kdesi uprostřed pouště, ze které na první pohled není úniku. Narozdíl od ostrovu i horské "chaty" tady ten klaustrofobně deprimující pocit, že záchrana je tak blízko, ale vlastně tak neskutečně daleko, nefunguje tak, jak by měl a jak bylo zřejmě zamýšleno. Co se vražd týče, dokonce mám dojem, že některá úmrtí ani nekorespondují s říkankou o černoušcích. Ale to by až tak nevadilo. Mnohem horší je, že nám režisér dost nevybíravým (a nešikovným) způsobem podsouvá, o kom si máme myslet, že je vrah (a on jím skutečně je, ovšem pochybnost může hlodat pouze v divácích, kteří neviděli žádnou z adaptací nebo nečetli knihu). Naprostá absence emocí, odcizení postav a vskutku otřesný hudební pokres je pak už pouze vyvrcholením tvůrčího zoufalství. 45%(21.2.2011)
