Děvče za výkladem
Romantický / Drama
Československo, 1937, 96 min
Režie:
Miroslav CikánHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Helena Bušová, Zdeněk Hora, Antonie Nedošinská, Marta Májová, Raoul Schránil, Vlasta Hrubá, Václav Trégl, Bedřich Veverka, Vladimír Hlavatý, Milada Smolíková, Marie Ježková, Štefan Munk, Bedřich Frank, Milka Balek-Brodská, Ella Nollová, Ladislav Hemmer, Václav Huňka, Antonín Bukový, Zdenka Sulanová, Božena Šustrová, Květa Horská, Marie Norrová, Marie HallerováObsah
-
Hlavní postavu sentimentálního vyprávění, mladou osamělou dívku Inku, poznáte ve chvíli, kdy ještě pracuje v obchodě s umělými květinami, který patří její tetě Anně Hurychové. Právě se svěřuje své přítelkyni Božce, že její milostný vztah s úspěšným hercem Viktorem jaksi nezůstal bez následků. Ze svatby však nebude nic, protože namyšlený, fanynkami a matkou rozmazlený sobec Viktor je slaboch, který zcela podléhá vlivu své matky, úspěšné spisovatelky dívčích románků. A té se chudá Inka jako nevěsta pro Viktora nezdá, přestože ve svých románech vdává chudé dívčiny za bohaté muže jednu za druhou. A jako by to nestačilo, přijde kvůli hádce s tetou Inka o práci. Najde si sice po mnoha dnech hledání jinou, ale ani ta jí nevydrží dlouho. Jako modelka v plavkách stojí coby reklama ve výkladní skříni obchodního domu Eva, což se ovšem nesetká s velkým pochopením, takže je akce pro nežádoucí ohlasy zrušena a Inka opět bez práce. Naštěstí má Inka přátele a když už je nejhůř, postará se o ni kamarádka Božka se svým bratrem Ferdou, který Inku tajně miluje. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
Karlos80
Sentimentální melodramatický příběh jak vyšitý. Film svým tématem čerpající dnes už s plně běžných záležitostí (tenkrát to ale bylo trochu jiné). Mladá naivní Hana Vítová (Inka), která volí radši cestu svobodné matky, než aby byla v něčí područí. Slabošský a sobecký herec (Raoul Schránil), který se odmítá starat o jejich dítě a který až příliš podléhá až vlivu své matky (Marta Májová) spisovatelky ženských románů..Pro samotného Schránila to byl tak trochu odklon od jeho dosavadního filmování (později např. ještě Bílá Vrána). Sám se prý obával toho že mu tato vesměs nesympatická role, přinese ztrátu jeho popularity ale oddané fanynky to prý nesly celkem statečně..Slabší průměr..(10.5.2006)
-
Kulmon
Ani sám nevím jestli to je nebo není parodie, každopádně nádherně ukazuje nešvary tehdejších běžných filmů 30. let. Naivní, blbě sentimentální a s naprosto nehereckými výkony všech těch škatulek. Škatulek jako frajírek Raoula Schránila, protivná ale uvnitř milá Antonie Nedošinská, naivní Hana Vítová či roztržitý Václav Trégl. Přesto jsem se tolik nenudil i přes neúměrně natahovaný konec.(26.7.2008)
-
sportovec
V tklivé formě sentimentálního červenoknižního dramatu prokukuje jako první jarní květ víc než slibný zárodek sociálního dramatu, který má právněnou ambici být nepatetickou, civilní ódou na solidaritu. Dívčí, ženskou, mužskou, lidskou; připočteme-li k tomuto východisku několik zajímavých formálních ozvláštnění (naprosto neobvyklé záběry na dobový tisk s titulky článků o zhoršující se mezinárodní situaci, až neobvykle otevřené rozhovory o oficiální dobovém ohlupování tzv. lidového čtenáře) zařazení do osvědčené škatulky "papírové" filmové váhy začne drhnout ještě víc. Mimo standardní, tj. nadprůměrný výkon Hany Vítové stojí za povšimnutí výrazný posun Antonie Nedošínské v její klasické úloze ženy z lidu; totéž platí i o Václavu Tréglovi, tomto věčném velkém herci malých rolí našeho hraného filmu. Vděčí za to jménu, které je podepsáno v rubrice režie: jedné z velkých, fatálně nedoceňovaných osobností naší národní kinematografie Miroslavu Cikánovi. V kontextu naší národní filmové tvorby třicátých let patří DĚVČE k té její části, která odkazuje jednoznačně k budoucnosti, k sociálnímu nejen národnímu, ale i evropskému sociálnímu filmu poválečné krize přelomu čtyřicátých a padesátých let (v této souvislosti se mi vybavuje Sicův ZÁZRAK V MILÁNĚ nebo Bergmanovo LÉTO S MONIKOU). Všechno nasvědčuje tomu, že nejen vrstevníci, ale i jejich potomci až příliš často k svému vlastnímu neprospěchu nerozumí sami sobě ani tam, kde se jedná o vrcholy jejich dobové současnosti a minulosti. Bohužel.(26.7.2008)
-
Ony
Celkem ucházející pozdně prvorepubliková komedie, která si dělá legraci z vlastního žánru. Opravdu je to "tak smutný a tak pravdivý", jak několikrát opakuje jedna z postav. Herci ani ostatní tvůrci se nepředřeli, ale pár vtipných míst a určité kouzlo tu najdeme. Velmi špatně natočený je bohužel konec, zbytečně natahovaný a pak utnutý potěmkinsko-groteskovým kočárkovým finále.(11.2.2006)
-
Blofeld
Solidní zábava s neodolatelnou Antonií Nedošinskou ve výrazné vedlejší roli a Hanou Vítovou, která poctivě sbírá materiál na pozdější Pytlákovu schovanku.(26.7.2008)
-
Skip
Pěkně to děvčata a dvě starší ženy zahrály. Z mužských rolí je jasně nejlepší domovník Václava Trégla. Kritika pokrytecké morálky a k tomu slušná zábava. Na deštivé odpoledne dobré.(26.9.2008)
-
Marthos
V melodramatických snímcích meziválečného období můžeme v podstatě sledovat dvě základní charakterové linie: dívčí a ženskou. V dívčí větvi červené knihovny se rozvíjí téma prvního citového vzplanutí a pro tyto příběhy je typický humorný nadhled. Příběhy mají většinou idylické plynutí děje a překážky, které se hlavním hrdinům staví do cesty spočívají zejména v nicotných nedorozuměních. Dospělejší varianta ženských románů se pak zabývá mnohem závažnějšími problémy jako jsou nevěra, rozvod, otázka svobodného mateřství a sociální rozdíly. Filmové adaptace těchto románů nepostrádaly dramatický tón a existence dítěte v nich byla prostředkem odhalujícím morální kvalitu, zodpovědnost a schopnost hrdinů nést za své jednání následky. Tato reminiscence se objevuje velmi výrazně v několika filmech (Hřích mládí, Bezdětná, Krb bez ohně, Okouzlená) a svým způsobem s touto myšlenkou koketuje i DĚVČE. Tady je ovšem celý příběh postaven do ostrého parodického charakteru a tvůrcům se jednalo o jiný pohled na věc než tomu bylo u předchozích filmů. Patrné je to zejména ve scénáři a způsobu, jakým jsou řazeny a interpretovány jednotlivé události. Výjimečná je například scéna, v níž je nepokrytě zesměšněna výroba pokleslých románků, vznikajících čistě na přání dychtivých čtenářů a návštěvníků biografů. Zároveň filmem probleskne i několik aktuálních narážek na politickou situaci v Evropě, kterou stále pohlcovaly důsledky hospodářské krize. Film popírá i klasický happyend: hlavní hrdinka sice nachází štěstí po boku čestného muže, ovšem stále setrvává v provizorním příbytku přítelkyně a bez zaměstnání. Režisér Miroslav Cikán záměrně volil herecké představitele, kteří byli v té době obsazováni v zavedených šablonách zhrzených dívek (Vítová), dobrosrdečných matek (Nedošinská), povýšeneckých dam (Májová), slabochů (Schránil), uhlazených vyděračů (Veverka) a komických popletů (Trégl). Zatím nenápadná vlaštovka jemného satirického nádechu svým syžetem zdánlivě nevybočuje z dobového standardu laciných melodramů a tím se vlastně přibližuje symbolice Pytlákovy schovanky. Vysmát se žánru žánrem je velké umění a pokaždé se nabízí jedinečná příležitost k sebereflexi. Pak už skutečně záleží na konkrétním divákovi, z jakého úhlu tento snímek přijímá a zda se bude smát nebo dojímat.(3.10.2008)
-
Elví
"Příběh o mládí, lásce a kráse" utahující si z žánru červené knihovny- natočený v žánru červené knihovny:)(26.7.2008)
-
Greg25
Na svou dobu neuvěřitelně pokrokové, na druhou stranu neuvěřitelně lidové. Charaktery se dělí na špatné a dobré a nic mezi tím, vše špatné se po peripetiích v dobré obrátí. Romantický film s prvky pohádky jak vyšitý, lehce naivní, na druhou stranu připuští i možnost, že ne vše co všeobecná morálka považuje za špatné, musí být nutně špatné. A oproti dnešním romanticko-dramatickým paskvilům rozhodně ne tak špatné, jak by se mohlo zdát. 50%(13.3.2010)
-
dr.fish
Velice průměrný úsměvný příběh s prvky sociálního dramatu. Dialogy jsou tak naivní, že jsem si díky nim uvědomil hrozivou skutečnost: že se tak v televizní tvorbě točí i dneska. Film se mi nezdál v jádru špatný, ale chyběla mu jakási jiskra. Je vhodný tak akorát na pomalé nedělní odpoledne, kafe a bábovku. 60%(14.12.2011)
-
Véronique
Pro filmy "bio illusion" mám slabost, takže i v těch průměrných snímcích vidím něco více. Už jen ta atmosféra první republiky... Tento film, lépe řečeno melodrama, příliš nevyniká, přesto se nejedná o vyloženou prohru. Je to dáno i slušným hereckým obsazením a dějovou zápletkou, která nemá "pověstný šťastný konec". I když - jak pro koho šťastný... Hlavní hrdina Raoul Schránil zkrátka neunikne vlivu své matky, svobodná maminka Hana Vítová nakonec nalezne oporu v jiném muži... Herecká partička v čele s Vítovou, Bušovou, Nedošínskou, Schránilem, Tréglem či Béďou Veverkou (a také začínající "pěvkou" Zdenkou Sulanovou), neodolatelné exteriéry i interiéry prostě nezklamou:)(28.7.2008)
-
Astrebleue
Taková ta průměrná kvalita té doby, ovšem jako týdenní dávka naivity a optimismu přijde vhod.(13.3.2010)
-
haWranka
No drama to vlastně není, romantiky je taky poskrovnu... Tak nevím, prostě podrpůměr.(4.12.2010)