Laskavý divák promine

Jedna z labutích písní kdysi tak výborné české televizní tvorby. Lidský a zasvěcený pohled na čítankového autora, od kterého vlastně málokdo četl víc než Povídky malostranské (výborné). Osobně mám sice raději Vávrův nedoceněný film Příběh lásky a cti, ale toto zase zabírá mnohem větší škálu témat i času Nerudova života. Výborní představitelé - jak Vladimír Dlouhý, tak Ilja Racek. (03.05.2016)

Schopnost vnímat klasiky českého devatenáctého století jako živé lidi s jejich slabšími i silnějšími stránkami a objevovat v jejich vcelku všedních životech prvky nadčasového a velkého poetikou všedního dne byla vždy vzácná. Dnes je endemitní. Kvinteptych ze života jednoho z největších Čechů, muže, který za svého života byl více ctěn jako novinář, ale sám sebe považoval za básníka, patří do této nečetné série pozitivních výjimek. Důkladná znalost dobových fakt, chválabohu nešetrná důslednost v pojetí výpravy, ale i schopnost nadhledu z tohoto volného cyklu televizních inscenací dotvářejí poutavý celek pěti sond do básníkova života. Neméně výstižně i průhled do české společnosti druhé poloviny devatenáctého století. Důvěrnost kamery pracující s velkým detailem i brilantní výkon Ilji Racka (svou suverenitou připomíná tehdy mladšího, ale neméně strhujícího Václava Vosku roku Pražského jara) jako průvodce dotvářejí neobyčejně působivé dílo nedoceňovaného dalšího velikána české režie poslední čtvrtiny dvacátého století Jaroslava Dudka. Nadčasová nadčeskost češství - tak lze asi nejvýstižněji shrnout nadčasovost vlídné nerudovské sebeironie VÁŽENÉHO DIVÁKA pro připraveného diváka všech generací. Zbývá jediné a všetečné: proč tento příběh již dávno nebyl zdigitalizován a z jakých důvodů - pokud to stačím sledovat - není alespoň opakován? O mores, o tempora! (15.02.2008)

5/5 Obrazy ze života Jana Nerudy patří mezi to nejlepší, co vyprodukovala Česká televize 90. let. Ve výjimečné shodě se potkali dva zasloužilí rutinéři z éry předchozí a oživili společnými silami čítankové osudy z redakčního okruhu Národních listů. Koncept rámovaný vyprávěním staršího Nerudy (již padesátiletého, považte!) a vzpomínkami, ve kterých hlavní roli hraje Vladimír Dlouhý, funguje výborně. Hravým způsobem se zde snoubí osobní peripetie na poli milostném s těmi literárními. Sledujeme počátky vztahu s Annou Holinovou, epické drama s Karolinou Světlou, se sestrami Macháčkovími i Annou Tichou. Výjimku nabízí epizoda Listy důvěrné líčící kauzu s "vídeňským Čechem" Šemberou a odsouzení "zrádce národa" Sabiny. Klasicky je s podivem, že seriál chybí na DVD a nebýt ČT 3, byl by seriál zasunut kamsi do propadliště dějin. (12.11.2020)

Ale joo, promine. (15.10.2008)

"Něco ti řeknu, Janku.. Ty budeš jednou velký básník !! Ne, nic neřikej !! To já poznám.. Ale lidé tě nebudou číst.." (14.06.2014)

Jeden z nejlepších životopisných filmů, co jsem kdy viděl. 1)  Je to očividně věc koncepce. Za čtyřnásobek délky běžného celovečerního filmu se toho samozřejmě stihne probrat daleko více. Scenárista Ivo Pelant se rozumně věnoval především Nerudovým milostným vztahům a ostatního si všímal jen tak jakoby bokem. Na přesvědčivosti výpovědi to neubralo, naopak, Neruda je tu představen velmi lidsky a pochopitelně._____ 2)  Občasné politické štulce byly milé._____ 3)  Výstižné jsou i ukázky z díla, které názorně ilustrují a komentují probíhající děj._____ 4)  Vynikající 36letý Vladimír Dlouhý v té době už dosahoval hereckého mistrovství. V 64letém Ilju Rackovi našel rovněž vynikajícího partnera ať pokud jde o herectví, tak i kupodivu podobným vzhledem._____ 5)  Výstižný podrobný koment: Schlierkamp*****. (24.09.2021)

České 19. století zrovna nevyhledávám, spíš naopak. Přesto mě tento seriál opravdu bavil, samozřejmě díky Vladimíru Dlouhému, jehož výkon je opravdu nezapomenutelný. Skvělé dialogy, výborně vytvořené prostředí. Škoda, že Česká televize stále upřednostňuje opakování poněkud jiných seriálů, popř. pseudovtipných příběhů s Miroslavem Donutilem. (28.02.2013)

Pro mne veliké překvapení. Výkon Vladimíra Dlouhého by se dal i do kamene tesat, Racek také nezklamal, ale hlavně mne dostaly perfektní dialogy , kdy jediná věta pronesená Dlouhým-Nerudou nepostrádala význam, či rovnou dva. Neruda byl člověk z masa a kostí, komplikovaný člověk, jeho peripetie jsou však vyprávěné velice poutavě. Vše ostatní skvěle vystihl komentář kolegy Sportovce. Považuji za jeden z nejlepších seriálů naší kinematografie. Dokonalý rozbor české povahy a společnosti vůbec, který je natolik nadčasový, až člověka mrazí. 100% (20.11.2011)

"Tak zvolna, tak smutně, tak sám a sám, svou loďku dál životem sunu…Což nechtěla pražádná dušička se mnou do mého vsednout člunu?" Tento pomalu už pamětnický televizní seriál o tom, kterak Jan Neruda "utíkal tolik za holkami, protože nebylo možné milovat se s pražádnou stranou," mě zaujal už v době jeho vzniku a líbil se mi i teď, kdy jsem kouknul na díl věnovaný jeho platonickému vztahu s Karolínou Světlou. Skvělý je hlavně Vladimír Dlouhý coby "hrubý, rozervaný a neotesaný" mladý Neruda. Ale i ty občasné glosy "starého" Nerudy v podání Ilji Racka mají své kouzlo. Je s nich jistá nostalgie, jaká je i ve výše citované Nerudově poezii.      (10.12.2022)

Celkem solidní životopisný seriál, bohužel mi brzy začaly jít dost na nervy neustálé rádobyvtipné poznámky mladého Nerudy. (22.10.2014)

Výborný historický seriál. Moc sa mi páčil výkon V.Dlouhého.  Osobitne  vyzdvihujem krásny zážitok z hereckého výkonu Ilja Raceka.  Celé dielo hodnotím  80%... (13.10.2010)

Dal bych šest, kdyby to šlo. Pátá za Dlouhého, šestá za čtvrtý díl. (05.07.2014)

Vladimír Dlouhý mi svým herectvím nikdy neseděl a to ani když hrál v Arabele. Skoro mě tam vyloženě točil... a teď skočil na Nerudu... (19.06.2013)

Český pětidílný televizní historický seriál věnující se životním osudům významného českého literáta 19. století Jana Nerudy (1834-1891). Jednoho z našich nejlepších básníků v jeho mladém věku více než přesvědčivým způsobem herecky ztvárnil V. Dlouhý, zatímco v závěrečném dílu tohoto historického cyklu včetně role velmi působivého vypravěče s originální, přímou komunikací s divákem, jehož oslovoval adjektivem ´laskavý´, zazářil I. Racek. Seriál J. Dudka vypráví zejména o Nerudových milostných vztazích, přičemž v úvodním dílu se jako mladý neznámý básník uchází o slečnu Annu Holinovou (E. Horká), zatímco ve druhém díle je zobrazen jeho složitý vztah ke Karolíně Světlé (J. Preissová), jenž zůstal pouze na intelektuální úrovni. Je nutno podotknout, že v prvních dvou dílech je Nerudovo chování silně ovlivněno jeho mladickou bujarostí a snahou se předvést před společností, což mohlo u nejednoho diváka způsobit, že mladého Nerudu vnímal jako hulváta a nevychovance. V pozdějším věku však léty a zkušenostmi nabitá moudrost a pokora toto nelichotivé chování zcela potlačila. Třetí díl se věnuje jeho lásce k mladičké Terezii Marii Macháčkové (velmi půvabná K. Trojanová), dceři bohatého továrníka, jež však kvůli dívčině nešťastnému skonu zůstala nenaplněna. Nerudova literární a politická činnost byla nejvíce přiblížena ve čtvrté části, v níž se představilo mnoho tehdejších vedoucích osobností českého národa a v níž musel redaktor Národních listů bojovat proti pošpinění svého jména. Závěrečný díl zobrazuje Nerudovo milostné vzplanutí v pokročilém věku ke své příbuzné z venkova Aničce (L. Vlasáková), ani tento vztah však nedošel naplnění, zejména kvůli vysokému věkovému rozdílu obou milenců. Z vedlejších postav mohu snad připomenout jeho kolegy v redakci V. Hálka (I. Trojan), vegetariána K. Sladkovského (J. Schmitzer), šéfredaktora a zakladatele Národních listů J. Grégra (L. Frej), Vávru (P. Trávníček), J. Baráka (J. Šťastný) či kontroverzního K. Sabinu (P. Zedníček). Mezi jeho největší přátele patřili A. V. Šembera v podání O. Vetchého a J. Arbes (V. Beneš). Domácí ošetřovatelku Haralíkovou v Nerudově kmetském věku hrála Z. Bydžovská a Nerudovu matku, s níž léta společně žil, ztvárnila V. Kubánková. Jeden z nejdůležitějších prvků v působivosti tohoto vynikajícího seriálu je častý a procítěný přednes mistrových překrásných lyrických veršů vznášejících se jakoby nad příběhem a to z něho činí mimořádně poetickou záležitost a v mých očích jeden z nejpovedenějších seriálů 90. let. (03.10.2017)

Moje srdcovka... aneb školní osnovy poněkud jinak (inteligentní, vtipnou formou). S excelentním Vladimírem Dlouhým navrch!! (21.09.2013)

Postrádala jsem v titulcích u jednotlivých epizod uvedení konkrétního díla, ze kterého Jan Neruda recitoval. Jinak ovšem klobouk dolů. (27.02.2024)

Herecký koncert Vladimíra Dlouhého na místě, které je mi blízké. (09.07.2010)

Na první pohled lidová vyprávění v komorní formě o postavě naší literatury, který prožívá lásky, zrady, pády. Ano, prvotně to můžr ořipomínat třeba vyprávění a jiný seriál o Hašlerovi a lidí okolo něj Bassovi a spol, jen bez těch kabaretních výstupů. Ale to jen na první pohled. Laskavý divák promine, ale jde docela o drama, které se opravdu koná komorním pristředí, kde hraje plejáda známých tváří a to i v epizodních či betvýznamných rolí. Laskavý divák jistě zaznamenal a zaposlouchal se do plno veršů či samotné prózy, která kol prosakuje. Geniální je i prolínání postav - mkadého Nerudy, který jednotlivými díly stárne - a starého, unaveného Nerudy - Laskavý divák jistě ví, že mluvím o Vladimíru Dlouhém a Iljovi Rackovi. (15.07.2020)

Zapomeňte na školní výuku. Tenhle seriál trumfne všechny hodiny literatury. Bonus: neskutečná podoba dvou hereckých představitelů hlavní postavy. (16.07.2020)