Čarodějnictví v průběhu věků
-
Häxan
-
Häxan
-
Witchcraft Through the Ages
Horor
Dánsko / Švédsko, 1922, 77 min (SE: 104 min)
Režie:
Benjamin ChristensenObsah
-
Snímek je dokumentární rekonstrukcí mapující dějiny čarodějnictví. Skládá se z několika částí, které se na čarodějnice, ďábly, báchorky a pověry dívají různými pohledy. Představují rytiny a písemné památky, další hrané části zachycují středověké postupy, nápoje lásky, hony na čarodějnice, čarodějnické léčení, zkrátka vše, co s čarodějnictvím souvisí. Celé vyprávění působí velice realisticky a důvěryhodně, ale současně diváka pobaví svou lehkou ironií. (venus)
Snímek je dokumentární rekonstrukcí mapující dějiny čarodějnictví. Skládá se z několika částí, které se na čarodějnice, ďábly, báchorky a pověry dívají různými pohledy. Představují rytiny a písemné památky, další hrané části zachycují středověké postupy, nápoje lásky, hony na čarodějnice, čarodějnické léčení, zkrátka vše, co s čarodějnictvím souvisí. Celé vyprávění působí velice realisticky a důvěryhodně, ale současně diváka pobaví svou lehkou ironií. Komentáře uživatelů k filmu (41)
-
Lima
Rarita mezi filmy němé éry. Do jisté míry fascinující obsáhlý náhled na historii čarodějnictví, rozděleném na 7 částí. První z nich je takový stručný exkurz za pomoci statických obrazů a ukazovátka na středověký naivní pohled na Zemi a vesmír a na tehdejší náhled na fenomén čarodějnictví, fascinující podívaná začíná od druhé části, kdy Christensen za pomoci herců a perfektní dobové výpravy přináší hranou rekonstrukci jednotlivých čarodějnických úkazů. Čarodějnice tu létají na košťatech, obcují na satanistických obřadech, plivou a šlapou na Kristovo znamení, vaří batolata v kotlích, coby ďáblovy milenky rituálně líbají jeho řiť, rodí malé ďáblíky, močí do mís a následně tou močí polévají dveře souseda, aby tak na něho seslali smrtelné prokletí. Podíváme se i na nechutné inkviziční metody, jejich soudy, útrpné výslechy za použití mučících nástrojů, také různé dobové pověry (jako např. uhranutí manželovy postele provazem plným uzlů, kde jeden uzel znamená zmařené početí potomka) atd. V poslední části Christensen přechází do současnosti a předestírá až bizarní analogie mezi hysterií a čarodějnictvím, i duševními poruchami a různými stavy jako např. náměsíčníctví, kleptomanie apod. a utvrzuje tak svůj skeptický pohled na pověry ohledně čarodějnictví.(23.5.2009)
-
AngelAngie
Miluji tenhle druh filmů / dokumentů, ráda se koukám na věci děsivé, zajímá mě to. Když jsem narazila na tenhle, hodně jsem se těšila a říkala si, že když Kladivo na čarodějnice mě tak nějak příliš nezaujalo, že tohle bude to pravé ořechové a nic "lepšího" snad být nemůže. První obrázková část mě nudila k smrti. Jistě, hodila se tam, jenže kdybych chtěla koukat na kresby, tak si prolistuji knihu a bavilo by mě to víc. Druhá, hraná část, mi připadla spíše jako tak trošku morbidnější pohádka než abych měla být fascinována nějakou reálností a dobovou sugestivností. Jedinné, co mě uchvátilo, bylo ztvárnění ďábla, ten by mi nahnal strach určitě a myslím si, že i spousta novodobých tvůrců hororů by si z tohodle mohla vzít příklad. Třetí část byla opět obrázková a já se opět nudila. Snad až opět byla hraná část, tak jsem se myšlenkami zapojila, "babajaga" ale nic moc. Nejpovedenější scény pro mě tedy zůstávají ďábelské tance, obcování a líbání zadku, jinak? Ne ne, i když bych ráda chválila vzhledem k roku vzniku, jenž je úctihodný, ale já se nudila, opravdu jo.(7.10.2008)
-
Superpero
Ne tak působivé, jako třeba naše Kladivo na čarodějnice, ale přesto to má stále co nabídnout. Ten průběh věků berte s rezervou. Stejně se 90% filmu odehrává ve středověku, kde inkvizice dává čočku nevinejm stařenám a "nebezpečně krásným" mladým ženám. Perverzní mniši dnes působí už dosti groteskně, ale stejně mi těch babiček bylo líto a chtěl jsem všechny mnichy postřílet. Nejlepší jsou ale všichni ti ďáblové a démoni. S maskami si tvůrci fakt vyhráli a jsou znepokojivé i dnes. Nejvíc mě pobavil porod ďáblova dítěte, které vypadalo jak mistr Yoda. A mimochodem hudební doprovod se mimořádně povedl.(15.2.2010)
-
Bluntman
LFŠ 2008 Výborná záležitost, která na svou dobu musela být neuvěřitelně formálně progresivni a která i v současnosti, zahlcené paradokumentárními filmy (BLAIR WITCH, CLOVERFIELD, REC, DIARY OF THE DEAD...), má stále co říct. Tvůrci si připravují živnou půdu úvodní přednáškou podpořenou obrazovým materiálem, aby následně inscenované a stylizované scény sabatu působily co nejvíc věrohodně, a daří se to bez jakýchkoliv problémů. Odvážná podívaná (v pravém slova smyslu "podívaná"), která rozrušuje maloměšťáky a podrypuje maloměšťáckou morálku, ale není lacinou provokací či satanisticky náborovým filmem, nýbrž co nejobjektivnějším pohledem na jeden "mýtus". Za plný počet, když si odmyslíte "hradištský" hudební doprovod, srovnatelný s interakcí drápů a tabule, na můj vkus přespříliš experimentální (nemluvě o tom, že kakafonie zvuků a zvukových efektů se zpěvem - konkrétněji křikem - se hodí k současným podívaným, nikoliv k "nemluvnému" filmu z 20. let minulého století).(30.7.2008)
-
Kulmon
Člověk se až diví, co všechno se mohlo v roce 1922 natočit. Na svou dobu nepochybně odvážný snímek popisující čarodějnické praktiky. Není jistě překvapením, že ono pověstné Kladivo na čarodějnice povětšinou tvoří detailní popis různých sexuálních praktik. Čarodějnictví v průběhu dějin je na svou dobu jistě originální a svěží dílko, jemuž podobné bychom těžko hledali, ale zase tolik mne to nevzalo. Zajímavosti: Ačkoli je film zcela financován mecenáši ze Švédska, byl celý natočen v Dánsku. *** Protože Benjamin Christiensen cítil, že herecké výkony budou po tmě lepší, byl film natočen převážně v noci, což bylo tehdy neslýchané. *** Nejdražší film své doby produkovaný ve Skandinávii.(11.5.2009)
-
Slasher
Němý dokument-o-horor na téma ďábla a čarodějek v průběhu věků. Zajímavý a vizuálně znamenitý, s perfektním belzebubem a velkolepou vizí sabaťáckých veselic. Mínus? Nudná místa. Možná jsem měl radši zvolit americký re-release...(11.7.2011)
-
DaviD3141
Christensonovo Čarodějnictví v průběhu věků má potenciál rozosmiať i ohromiť ako máloktorý iný hororový snímok z 20. rokov. Kombinuje naturalizmus s groteskne štylizovanými efektami plus anarchisticky uvoľnený zmysel pre humor s dokumentárnou vecnosťou. Nie je ľahké vymedziť jeho žáner. Možno to ani nie je horor. Kuriozitou ale káždopádne je. Filmári zamýšľali predzvesť čarodejníctva, čiernu mágiu a poverčivosť ,,z hľadiska kultúry a dejín". Po vzore Griffithovej Intolerancie (1916) sledovali rôzne prípady k téme, navešané na časovú linku medzi rokmi 1488-1921: inkvizičné súdy, mníšky posadnuté démonom, čarodejnícky zraz. Práve posledná scéna znázorňujúca bujné krepčenie - s priamo orgiastickou choreografiou a diabolsky rozkošným Christensonom v roli Satana - je vrcholným miestom filmu: bravúrnou prehliadkou zvláštnych efektov, líčenia a prevlekov i celkovej kompozície, ktorá svojím rozsahom a sexuálnym nábojom zostáva dodnes v mnohom neprekonaná. Čarodějnictví v průběhu věků je silné v detailoch, častokrát veľmi nechutných: zdochliny, lebky a hnáty, hmyz či hady sa tu objavujú rovnako ako špina, zbytky jedál, potrhané šaty, zlámené kosti, nahé mäso alebo Satanov kmitajúci jazyk - všetká tá spleť nechutností dáva filmu výrazne zemitú, telesnú príchuť. Niekedy ju prereže akademický prístup: na plátne sú citované pramene, objavujú sa rôzne dokumenty, s potechou (až sadistickou) sú zaberané mučiace nástroje. Nechýba ani schéma pekla, na ktorom sú ukazovátkom zvýrazňované kľúčové body, ani ukážka drtenia palcov. Film je podmanivo nejednoznačný, a to ako vo veciach vedy, tak i povier. Zosmiešňuje dávne ľudové predstavy, ale i modernú psychológiu. S bezbožným zmyslom pre čierny humor demonštruje, že ,,sila viery môže formovať realitu". Všestranný dánsky filmár Christensen, bývalý operný spevák, debutoval snímkom Záhadné X (1914) . Neskôr došiel uznania ako priekopník hororového žánru - paradoxne za iné diela než Čarodějnictví v průběhu věků. 75%(14.3.2010)
-
Flipnic
Na odbobí vzniku ojedinělé a JEDINEČNÉ!!!! Vizuální stránka bere dech a nechce se věřit, že film je tak starý. Navíc bizardnost a jistý vtip, který jsem v tom shledával je naprosto rovněž ojedinělý. Horor? Dokument? Šílenství? ... Každý to asi pobere jinak, každopádně kdo neuvidí, jako by nebyl ... Což se vztahuje i na mne, že jsem o takovém mega-skvostu ještě do nedávna ani nevěděl... Doporučuju všem!!!(8.3.2011)
-
Hellboy
[LFŠ 2008] Skvělý film, velmi uvědomělý, což jsem na dobu vzniku nečekal. Svůj boj proti lidské hlouposti vede na dnešní poměry hrozně naivně, ale má svou sílu, věřím, že publikum v dvacátých letech mohlo být unešeno. Hudební elektronický / experimentální doprovod, uvedený na LFŠ, mě k tomu sednul skvěle.(31.7.2008)
-
Morien
Já to snad zvednu na těch pět hvězdiček, hlavně když se podívám na to krásný staroškolský maskování, žádný jedničky a nuly, ale opravdoví čerti, opravdový chlupy, opravdový rohy, opravdový nahý zadky a opravdový špičatý uši, to už se dneska jen tak nevidí. Ale na tomhle filmu mě zaujala nejen výprava. Kdyby se odstranila jásavá originální hudba a dodalo se tam něco ze syntetizátoru, opravdu nervydrásajícího, tak by z toho byl odstašujícně krutý a ironický pohled na hony na čarodějnice, takhle má výsledek přece jen víc zakulacené hrany. A přímo zbožňuju tu část o hysterkách. Nevím, jestli je to pravda nebo ne, ale od týhle chvíle píchám všechny svoje ženské známé do zad a chechtám se jim.(25.8.2009)
-
Paldini
Ve filmu můžeme vidět, co se opravdu dělo na Petrových kamenech na čarodějnickém sabatu. Démonům jsou líbány nahé zadky, babka obcuje s Černým Martenem, chlastá pivo a dokonce i žere. A za to je poté spravedlivě mučena všemožnými vynalézavými nástroji a praktikami. Filmový skvost.(3.8.2008)
-
liborek_
Häxan - Čarodějnictví v průběhu věků je vpodstatě hraný dokument o temné stránce lidských dějin. Předchůdce Vávrova Kladiva na čarodějnice se zabývá každičkým detailem fenoménu čarodějnictví od středověkých časů až do doby současné (1921), varuje před okultismem a pověrami a činí tak neuvěřitelně silným způsobem. Dekorace a masky všech podob ďábla jsou tak sugestivní a dokonalé, že i po více než osmdesáti letech neztrácejí na děsivosti. Film je rozdělen do několika částí, jak se čarodějnictví projevovalo a potíralo, a čerpá přitom z bohaté "právnické" literatury 16. a 17. století. Scény čardějnických sabatů, rituálů, soudních procesů a mučení jsou natočeny s důkladností, která se tak často nevidí. Snímek byl točen dokumentární formou, proto nutně musí být hodně ukecaný. Zřejmě to není vina původního filmu, ale některé mezititulky jsou tak rychlé, že satan by tak rychle nebyl u hříšné duše... Často jsem se musel vracet, abych si titulek vůbec přečetl. Jinak jsem na tomto filmu nenašel žádnou chybičku a ještě dlouho se mi v hlavě budou míhat záběry čarodějnic "modloslužebně líbající Belzebubovu řiť při sabatu..."(17.7.2006)
-
Webb
Slavný dokument Häxan je bizarním němým filmem, který zkoumá povahu čarodějnictví a ďábelskosti od starověké Persie až do tehdejší moderní současnosti a používá k tomu nejrozličnější filmařské prostředky od statických obrazů, přes hrané scény až po řadu živých dramatických rekonstrukcí z dobových pramenů. Je obtížné film zařadit, neboť překračuje hranice žánrů, především pak dokumentárního filmu, který je počátkem dvacátých let minulého století ještě stále neujasněný a nedefinovaný. Čarodějnictví v průběhu věků je zčásti poctivé vědecké cvičení, které nachází souvislosti mezi starobylým strachem a neporozuměním moderním duševním chorobám, a z části erotický horor. [8/10] (Aljosha, Svensk) (Němý, čb. /// Scénář: Benjamin Christensen podle románu McTeague Franka Norrise /// Kamera: Johan Ankerstjerne /// Hudba: Launy Grøndahl (1922), Emil Reesen (verze z roku 1941)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](10.3.2010)
-
Xeelee
[LFŠ 2008] Švédským cenzorům ani církvi se snímek nelíbil, ale u diváků byl velmi oblíbený. Je totiž bravurně natočený a mě naprosto uchvátil i po neuvěřitelných osmdesáti šesti letech od jeho vzniku. Noční scény se točily opravdu v noci, což tenkrát skoro nikdo nedělal.(30.10.2008)
-
Flego
Zaujímavá exkurzia do sveta čarodejníc, diablov a podivných rituálov. Nevšedný film, ktorý potvrdzuje, že na úsvite kinematografie sa i v "nefilmovej" krajine vedeli točiť filmy. Videl som 104 minútovú verziu a určite túto doporučujem.(10.8.2009)
-
MrCreosote
Kaplický, Vávro, vy jste opisovali! Čarodějnictví v průběhu věků poskytuje zamyšlení nad celou středověkou společností a dává nám nahlédnout do vystrašených duší nevědoucích lidí, pro které byl hrb na zádech jasnou známkou posednutí Ďáblem. Je vidět subjektivní názor tvůrce, jenž film vypráví jakoby z první osoby a často prolíná svět fikce i reality. Jedná se o dokument doby, nebo hranou verzi autorových představ ďábelské minulosti? Oceňuji trefná zamyšlení i přirovnání, nejvíc mě ale překvapuje fakt, že i po nějakých devadesáti letech se jedná o svižně natočený, filmařskými nápady i výbornými hereckými překypující snímek, u kterého jsem si užíval každou vteřinu. A abych nezapomněl, výtvarná stránka bere dech!(14.10.2011)
-
Vishnar
Výborný němý hraný "dokument", rozdělený do sedmi kapitol, který se zabývá čerodějnictvím od jeho počátků až po dnešek (tedy po dobu vzniku filmu). V první kapitole se divák seznámí s prvotními názory lidí na vesmír, Boha a Peklo, to všechno za pomoci mnoha kreseb, fotek a ukazovátka. Od další kapitoly nastupují herci a musím říct, že všechny hrané scény jsou skvělé, od ztvárnění pekla přes ďábělské orgie. Je zde několik příběhů, které ukazují temné časy za dob inkvizice, kdy každý dohazoval na ostatní. Seznámíme se s mučícími nástroji, pověrami mezi lidmi a v poslední kapitole režisérovo - dnes veselé - srovnání moderní doby se středověkem.(30.9.2009)
-
Rosana
Zajímavý dokument - sice se moc nezakládal na faktech, ale hrané rekonstrukce byly pěkné(3.1.2009)
-
iolaos
[LFŠ 08] [restaurovana verze] Naprosto okouzlující Christensenův film, na letní filmové škole uveden s živým experimentalním noisem Georgij Bagdasarova - ruského synth machra. Radost vidět, slyšet. Jeden z nejsvětlejších okamžiků filmovky.(3.8.2008)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
