Haibane renmei

Naprostý skvost s vynikající myšlenkou a mimořádně povedeným vizuálním zpracováním (to sice není u Japonců nic zvláštního, tady mi to ale přišlo tak trochu o něčem jiném, než jsem běžně u Anime zvyklý).Autoři nechali nakonec mnohem víc otázek, než odpovědí (např. co je za zdí, kdo jsou to Šedokřídlí atd.) a divák si tak musí sám domyslet a vyfantazírovat možné odpovědi, což se mi moc líbilo.Zejména druhá půlka je famózním filozofickým dramatem a nutí člověka se mimo jiné nad podstatou a smyslem života opravdu zamyslet.A co vlastně plyne z celého seriálu?Nezůstat sám, neodtahovat se od lidí a nebát se je požádat o pomoc. 92% (27.01.2011)

Tohle anime jsem chtěla už léta vidět, ale dostala jsem se k němu až teď. Zpočátku mi to přišlo příjemně lyrické. Poté mě to pár dílů nudilo, protože mi došlo, že je to možná lyrické až moc a nic se tam v podstatě neděje. Kolem osmého a devátého dílu to ale začalo být opět zajímavé, a i když nedostaneme žádné konkrétní odpovědi, co se světa, kde žijí haibane, tyče, přešto to působí alespoň mile a dokáže to chytit za srdce. Konec se mi opět líbil, takže ve výsledku jsem s Haibane Renmei spokojená. Navíc má toto anime docela pěknou hudbu. ~(4,2★)~ (29.06.2012)

Mám rád díla, u kterých si může divák leccos domyslet a vymyslet si vlastní verzi pohledu na věc. Tenhle seriál splnil mé očekávání do puntíku a i když jsem si v některých komentářích četl, že je to celkem pomalé a vyloženě nudné, nemůžu souhlasit. Mě to chytilo od prvního dílu a než jsem stačil vydechnout stejně roztomile jako Rakka, byl už konec. Fakt, není nic lepšího než si to pustit tak hezky na večer, kdy už máte všechny povinnosti za sebou a chcete se u něčeho uvolnit a při usínání trochu nad něčím zapřemýšlet, není lepší možnosti než si pustit právě Šedokřídlé. Je to o hovně a zároveň o všem, je to krásně hudebně podkresleno a nutí to vyloženě k přemýšlení. Ale z mysli to jen tak nedostanu a Rakka s Reki mi prostě zůstanou asi na hodně dlouho otištěny jako sympaťačky nevídaných rozměrů ;) (29.11.2011)

Seriál, který mě po několik večerů spolehlivě uspával - což v podstatě není myšleno jako výtka. Jde o zajímavé dílko, které si přívlastek "fantasy" získá vlastně jen tím, že se v něm vyskytují andělé. Příběh vlastně fantasy vůbec není, vypráví nám hlavně o tom, jak tito andělé žijí, ukazuje nám krásné obrázky z jejich světa a filozofuje o smyslu života. Obrázky jsou to opravdu krásné a hezky se na ně dívá, nikdy jsem neviděla lyričtěji působící dílko. Nicméně právě proto, že je tu všechno tak poklydné a lyrické a v podstatě se po celých 13 dílů nic "pořádného" neděje (výjimkou je snad jen díl se studní), jde o dokonalou ukolébavku a přeci jen celé poetice a smyslu obsahu jsem úplně na chuť nepřišla. Asi by neškodilo z mého pohledu u některých věcí alespoň naznačit, co měly znamenat a nenechávat úplně všechno na divákově fantazii... (15.05.2009)

Haibane renmei je silné v okamžicích, kdy brnká na vážnou strunu, ale jeho slabostí jsou pasáže, ve kterých pozorujeme poklidný život obyvatel Starého domova a přilehlého městečka. Mezi ty se řadí hlavně úvodní díly, které mají za úkol seznámit nás se světem ve kterém žijou Šedokřídlí a samozřejmě nám mají dát poklady pro poznání jednotlivých postav. Bohužel většina jich je v seriálu jen do počtu, jsou zbytečně představeny v samostatném dílu, ačkoliv už dále v seriálu nemají téměř žádnou roli. Tohle seznamování je bohužel poněkud zdlouhavé a monotónní, navíc ty méně důležité postavy nejsou vůbec zajímavé (nejméně asi Nemu), vztahy mezi nimi taky ve většině případech leží pouze na principu "buďme na sebe milí", ale opravdové pouto je snad jen mezi Reki a Rakkou. (17.07.2008)