Pečeť vraha
-
Vzpomínky na vraha
-
Salinui chueok
-
Spomienky na vraždu
(festivalový název) -
Memories of Murder
-
Vzpomínky na vraždu
(festivalový název)
Krimi / Drama / Thriller
Jižní Korea, 2003, 130 min
Režie:
Joon-ho BongHudba:
Tarô IwashiroObsah
-
Tento film, který u domácího publika trhal návštěvnické rekordy, patří k nejdiskutovanějším korejským titulům roku 2003. Příběh je inspirován skutečnými událostmi - sérií vražd, k nimž došlo v letech 1986 - 1991 v okolí městečka Hwa-Sung nedaleko Soulu.
V průběhu šesti let policisté postupně nacházejí těla deseti znásilněných a zavražděných žen. Mezi oběťmi je jednasedmdesátiletá babička i třináctiletá školačka a neexistuje mezi nimi žádná zjevná souvislost, žádné vodítko kterého by se kriminalisté mohli chytit. Detektivové Cho, Park a Seo vyslechnou na 3 000 podezřelých, do akce se postupně zapojí 300 000 policistů. Jenže chytit a usvědčit nevypočitatelného sériového vraha, jehož chladnokrevnost je noční můrou i pro zkušené profesionály, je úkol, který zřejmě přesahuje lidské síly...
Režisér Bong Joon-ho svůj film věnoval deseti ženám, které, kdyby nebylo oněch deseti děsivých deštivých večerů, ještě mohly žít. (oficiální text distributora) -
V rozmezí let 1986 a 1991 došlo v jedné jihokorejské vísce k deseti sexuálním vraždám, které spáchal jeden vrah. Jeho případ zůstal dodnes nevyřešený. Režisér Bong se zaměřil na zachycení psychiky vyšetřovatelů a konfliktní spolupráci vesnických policistů a soulského detektiva. Na daném základu vytvořil důmyslný multižánrový spletenec, kde stejně důležitou roli jako vyšetřování, postavy a jejich činy hrají politický a sociální kontext a samotná taktika narace. (JFL)
Komentáře uživatelů k filmu (104)
-
Gemini
No...jelikož si Jossie vážím, vydržel jsem nejen deset minut, ale přes půl hodiny jakési parodie na kriminálku a čekal, že se s příchodem nového detektiva začne něco pořádného dít...a ono pořád nic. Potom jedna dramatická scéna a zase dlouho nic. Když tu náhle se strhlo dramatických pět minut a...ještě kýbl ničeho, emocionálně vypjatá scéna a konec. A to se mnou ještě ta scéna moc nehnula kvůli tomu, že jsem během těch takřka nepřetržitých dvou hodin nudy čučel do skript...z toho by otupěla i puberťačka v premenstruační tenzi na koncertě Tokio Hotel... No aspoň jsem se věnoval něčemu konstruktivnímu, protože Pěčeť Vraha mě, prostého diváka, po zážitkové stránce rozhodně neobohatila, zápory převážily, na spravení chuti si budu muset dát Special Victims Unit...(4.6.2006)
-
Radyo
Přátelé, nechci tady vypadat jako prudič, který je nějak zaměřený proti filmům, vzešlým z šikmooké produkce, ale začíná mi to pomalu připadat, že ti Asiati do svých dle názoru většiny úchvatných děl přidávají nějaké podprahové vzkazy, proti nimž já jsem nějak imunní. Pečeť vraha tady nechci přehnaně kritizovat, ovšem první půlhodina byla naprosto tristní, připadalo mi to spíše jako parodie na detektivku. Dialogy možná odpovídají korejské mentalitě, ale v tom případě "děkuji, nechci", poněvadž takovou snůšku žvástů jsem už dlouho ve filmu neviděl. Pak se to naštěstí aspoň po režijní stránce pomalu spravilo a konec už byl skoro za čistých 5 *. To bych ale nesměl vědět, co mu předcházelo. A srovnávat tohle s filmy jako je Sedm, nebo Mlčení jehňátek? No promiňte, ale to je skoro filmové rouhání. Shrnuto a podtrženo: (sorry zputniku, musím si zaparodovat) Jistě existují skvělé asijské filmy (i já sám jsem jich pár už viděl), ale tento mezi ně určitě nepatří.(30.10.2005)
-
Matty
Zlatí čeští policajti. Kdybyste věděli, „co“ mají v Jižní Koreji… pakliže tam skutečně mají borce, jaké ukazuje tento film. Vezměme si třeba hlavního hrdinu, detektiva Parka – to je panečku svéraz. Tak trochu venkovský balík, tak trochu primitiv, který navíc neumí vůbec zpívat. Nejen, že nejdříve jedná a až poté přemýšlí (nebo dělá něco na ten způsob). Každý podezřelý je pro něj rovnou zločinec a nad praktikami, kterými jej – za vydatné pomoci fotbalově zdatného kolegy – přiměje přiznat se ke zločinu, který nespáchal, by jistě radostně zaplesala i taková inkvizice. Když v jeho městečku začne řádit psychopatický vrah mladých dívek, zprvu pohrdá jakoukoli pomocí výrazně zkušenějších vyšetřovatelů, aby nakonec trpce zkonstatoval, že tohle je skutečně nad jeho síly. Právě Parkův nezodpovědný přístup k práci vyžadující tolik zodpovědnosti je hlavním zdrojem humoru i znepokojení nad stavem jihokorejských policejních složek. Netuším, do jaké míry se film drží skutečnosti, na druhou stranu, proč by jeho tvůrci zbytečně lhali a zkreslovali obrázek, jenž si z filmu vytvoří zbytek světa? Ten nejsurovější kopálista je nakonec po zásluze potrestán a také hlavní hrdina v samém závěru prozře a uvědomí si, jak zaslepeně jednal a který důležitý fakt během celé své policejní kariéry přehlížel. Vzpomínky na vraha jsou zvláštním filmem, v žádném případě nečekejte klasické krimi založené na postupném nalézání důkazů vedoucích k dopadení pachatele. Důkazů je zde mnoho, podezřelých jakbysmet, vyšetřování však stále vázne na mrtvém bodě a v podstatě se za celý film výrazně nehne kupředu, což začne – vzhledem ke slušné délce – brzy otravovat. Avšak pouze a právě v případě, že budete očekávat onen klasický krimi thriller á la Sedm či Sběratel polibků. Vzpomínky mají blíže k jakési psychologické analýze práce policisty, ať schopného či neschopného, ať amerického či jihokorejského. Jsou špičkově zrežírované (kéž by stejnými kvalitami oplývala alespoň třetina současné americké produkce), herecké výkony rovněž stojí za pozornost. Film nabízí neotřelou variaci již tolikrát viděného, na danou tématiku nahlíží z neobvyklé perspektivy a pokud na něm něco opravdu zamrzí, pak konec, interpretovatelný příliš mnoha způsoby, jenž ve mně zanechal poněkud rozpačitý dojem. 80% Zajímavé komentáře: Altamir, anderson, Nuf, Martyr(16.6.2007)
-
Renton
Scénář: Joon-ho Bong, Kwang-rim Kim, Sung Bo Shim .. Memories of Murder je především výborná jihokorejská detektivka. Vraždy mladých žen jsou brutální a velmi precizní, konané výhradně v noci za deště, navíc po odehrání určité písně v rádiu.. Vyšetřování místního oddělení vražd je tvrdé, zaujaté, plné chyb a kroků vedle. Vše se změní příjezdem posily ze Soulu.. Daný příběh během více než dvou hodin rozhodně neztrácí tempo, byť obsahuje několik scén, které svým pojetím jako by ani nepatřily do tohoto filmu. Nemalou zásluhu na tom má také skvělé a velmi líbivé zpracování. Kamera je výtečná, zvláště díky filtrům doslova oku lahodící. Její kouzlo si nejvíce vychutnáte ve spoustě velmi dlouhých záběrů bez zbytečných střihů. Neméně povedená je i hudební složka. Přes mírné, už zmíněné kolísání v obsahu několika málo scén se jedná o velice dobrý krimi kousek, který lze doporučit i širšímu okruhu diváků. Film je totiž k sehnání v běžné distribuci na DVD a jsem zvědav kdy dostane nějaká naše celoplošná televize odvahu koupit něco podobného do vysílacího schématu. Obavu mám jen z dabingu, neboť tyto snímky mají své kouzlo a původní jazyk je (nutná) součást. 85%.(20.1.2006)
-
T2
║Rozpočet $2,8milióna║Tržby USA $15,357║Tržby Celosvetovo $29,000,000║(26.11.2009)
-
DaViD´82
Výtečná temná sociální kriminálka na motivy skutečných událostí, která je dost nespravedlivě škatulkovaná jako "druhé Sedm". Sice to je o vyšetřování seriových vražd, ale to je tak vše co mají tyto snímky společného. Pečeť si jde svou vlastní a nutno dodat, že pro "západními thillery" odchované, netradiční cestou. Z počátku to docela dlouho vypadá na nějakou divnou satiru o práci maloměstské policie, jenže postupně se začnou nabalovat temné tóny, vše houstne, ta podivnost z počátku sehraje zásadní roli ve skvělém vývoji postav. Závěr je naprosto perfektní a donutí vás o snímku přemýšlet i po skončení (především poslední věta snímku je geniální a až mrazivě skutečná a přitom na ní nestojí nějaká pointa). Jediný zápor, bohužel dost zásadní je ten pomalý rozjezd a v první půlhodině by to chtělo podstatně zkrátit.(2.5.2005)
-
kiddo
Srovnávání s filmy jako Se7en a Mlčení jehňátek je naprosto scestné a věřím, že právě zklamání z filmu dané očekáváním zapříčiňuje ty hořké reakce v komentářích. Co mají Vzpomínky s dvěma uvedenými snímky skutečně společného, je několik motivů a prvků, jež jsou ve všech třech použity, nicméně to hlavní, na čem by bylo možno zakládat prohlášení o podobnosti, je zcela odlišné: atmosféra. Hlavním tématem Vzpomínek totiž není duševní boj s geniálním zločincem a více méně zoufalé pokusy ho dopadnout (což právě tvoří podstatnou část nálady jak u Finchera, tak u Demmea); v popředí zájmu tu stojí řekněme neobvyklý styl pátrání korejských detektivů (respektive praxe popadnout prvního podezřelého a přiznání z něj vymlátit, na skutečnou vinu/nevinu nehledě). Důsledkem toho pak je, že vyšetřování se neustále vrací na samý začátek; nemožnost pachatele dopadnout vyplývá nikoli z toho, že ten by byl o tolik napřed svým brilantním plánem či intelektem (ve skutečnosti, jak naznačuje konec, jde o člověka veskrze průměrného), ale jednoduše z toho, že vyšetřovatelé se ho dopadnout dobré tři čtvrtiny stopáže ani nesnaží. Právě odsud potom pochází dojem, který se člověka zmocní po zhlédnutí všech tří snímků a na němž hlavně je pak stavěna jejich podobnost: co se stalo, je zpětně naprosto nemožno zrekonstruovat, na nic nelze spoléhat a my spolu s detektivy tak máme jedinou možnost: sbírat střípky proběhlých událostí a doufat, že se aspoň vzdáleně přibližujeme tomu, co se opravdu odehrálo.(25.6.2007)
-
zputnik
Nečekejte od tohoto snímku druhé SEDM, mohli by jste být zklamáni. Nečekejte hustou atmosféru, zběsilou jízdu ani přespříliš pikantních záběrů a možná budete více než mile překvapeni. Joon-ho Bong imho nejde atmosférou a prezentací nechutných záběrů tolik na dřeň, tak jako například Fincher; spíše na to jde tak jaksi decentněji a oldschoolově aka MLČENÍ JEHŇÁTEK. Souhlasím s belldandy - pod slupkou kriminálního příběhu se skrývá něco víc - sociálně-kritický podtón (vyšetřovací praktiky, které nejen eliminují nalezení pravdy, ale svou podstatou pravdu přímo ničí) a současně zamyšlení nad naší bezradností dopátrat se pravdy. A závěr? Silný, velmi silný... Shrnuto a podtrženo: Skvělá krimi se silnou a kritickou výpovědí nejen o policejních praktikách, ale v obecnější rovině i o nás samotných.(5.8.2005)
-
Jossie
Doporučuji ten film nevypínat po úvodní desetiminutovce, protože po slabším úvodu, kde korejští detektivové vypadají jako totální amatéři, se děj neuvěřitelně rozjíždí až k velmi silnému závěru. Pro mě osobně byl zážitek o to silnější, že jsem nevěděla o výsledku pátrání skutečného případu; vřele doporučuji nečíst obsah. Memories of Murder není jen obyčejná detektivka, dobře jsou prokresleny charaktery postav, příčiny jejich jednání a následná zoufalost a bezradnost, která může vést k čemukoliv. A ještě pochvala, za jednu skvělou lekačku. 4,5*(14.1.2006)
-
molotov
Film jsem viděl už poměrně dávno, ale když ho teď vzpětně porovnám s novým režisérovým počinem The Host, tak Memories rozhodně vyhravají. Přesto ale na mě film působil nesourodě a některé žánrové vložky nepatřičně. Ale ani tyto drobné výtky ho nemůžou stáhnout do vln průměru, rozhodně stojí za vidění.(2.1.2007)
-
kitano
Memories of Murder je dalsi z korejskych snimkov, ktore som po dopozerani dostal nutkanie si hned pozriet znovu (co som aj urobil). Nieje to koli zanrovemu zaradeniu, vynimocnemu pribehu, ci technickemu spracovaniu (forma je vsak dolezitou a skvelefungujucou sutastou tohto celku). Je to koli velkemu poctu vacsich ci mensich detailov, ktore divak pocas jednej projekcie hadam ani nemoze spozorovat. Su to detaily (ci uz vizualne, dejove, alebo verbalne), ktore poskytuju vo filme velky priestor pre divaka a umoznuju mu, ba az ho nutia, hladat nove suvislosti / voditka, ktore mu pomozu film si naplno uzit, pochopit ho a precitit. Nie zeby to bol film nejak komplikovany, to nie. Ale ma v sebe hlbku, ktora presahuje pribeh a ponuka zazitok, ktory ani nieje urceny na to aby bol slovami vypovedany. Je to zazitok, ktory sa stane velmi osobnym pre kazdeho, ktory sa na tento typ filmu dokaze naladit. A akosi mam pocit, ze si to budem musiet pozriet minimalne este raz :). (9/10)(17.7.2008)
-
genetique
Veľmi zvláštny film, kórejská kriminálka chcela preraziť v hollywoodskom štýle, ale nepodarilo sa. Námet bol úplne priemerný, niektorí herci mali veľmi ďaleko od herectva, možno tak ku groteskám. Česť výnimkám. To isté patrí ku skoro parodizujúcemu scenáru, a záver? Čistý priemer. 65%.(8.4.2006)
-
Darren
70%. A to především za poslední čtvrthodinku. Ta je velice silná, být takový celý film neváhal bych s plným hodnocením. Jenže tento film nabírá na působivosti velice pozvolně. První půlhodinka mě absolutně nebrala. Vyobrazení vztahů na kriminálním oddělení a scény výslechů mi přišly celkem ujeté a rvačky směšné. Filmu by prospělo méně takových scén a větší důraz na atmosféru. S takovou hudbou a kamerou se jí jistě docílit dalo. P.S. Doporučuji vyhnout se dabingu, který jakoby se snažil herce zesměšnit což se minimálně do tohoto typu filmů opravdu nehodí.(24.8.2005)
-
ripo
Prvá polovica filmu mi pripadala ako nepodarená gruzínska komédia z čias perestrojky v Sovietskom zväze za Gorbačova ... V druhej časti na nakuslo mnoho jabĺk, ale všetky nakoniec zostali nedojedené ..... Hra na psychológiu, ktorá psychológiou nikdy nebola .(29.10.2006)
-
yenn
Režisér má patrně s vesnickými policisty velice špatné zkušenosti, když se je rozhodl zobrazit jako naprosto neschopné hlupáky, kteří dokáží nanejvýše podezřelého doběhnout, vytlouci z něj přiznání a vyrobit falešný důkaz. I posila ze Soulu je zpočátku prospěšná jako zimník mým pacientům. Z nepochopitelných důvodů je tato absurdní fraška, obdobně jako v Goemul, kombinována s vážným žánrem, kriminálním thrillerem, a tím jej výrazně sráží. Kupříkladu zoufalství vyšetřovatelů, kteří nemohou dostat posily, jelikož byly odveleny jinam, je hmatatelné. Když však v závěru policista, jenž se kasá, jak dobrý má odhad na lidi, posuzuje podezřelého, jaký to může mít na diváka dopad, víme-li z předchozího, že jeho odhad stojí za starou bačkoru? 4/10(4.12.2011)
-
belldandy
Při škatulkování to samozřejmě nejde udělat jinak než film označit za detektivní nebo dokonce thriller. Je to však zavádějící. Vzpomínky na vraždu jsou vlastně antidetektivka. Spíše je to film psychologický, ve své vlasti možná vnímáný i jako sociálně-kritický. Můžete ho vnímat buď tak, že odhaluje neschopnost policie (zde je cítit onen společensky kritický tón) nebo tak, že poukazuje na naši všeobecně lidskou neschopnost poznat pravdu (v tom je čistě postmoderní). Mnohému divákovi může způsobit zklamání, protože nenaplní jeho očekávání. Neřídí se totiž pravidly detektivního žánru, ale právě tím je zajímavý. - Rozhodně nevidím v tomto filmu žádné korejské "Se7ev" a to je jedině dobře. Není to totiž napodobenina, ale originál.(5.4.2005)
-
Paldini
Frustrace z neschopnosti dopadnout vraha vede k opravdu podivným vyšetřovacím metodám korejské policie. Korejský policajt totiž nepracuje hlavou, ale nohama. Předchozí věta dokonce ve filmu zazní z úst jednoho z policistů.(11.2.2006)
-
gudaulin
Už jsem ve svých komentářích vícekrát napsal, že mám problém s východoasijskou kinematografií, obtížně přijímám její myšlenkový svět, etická měřítka a obecně kulturní rozměr. V některých případech těm filmům nerozumím, v jiných se nemůžu ztotožnit s jejich etickými východisky a v jiných mi prostě vadí režijní styl a nepřirozený pohyb i řeč. Jihokorejská kinematografie je toho typickým příkladem. Ještě se mi nestalo, abych některému jihokorejskému snímku udělil víc než 3* včetně těch nejuznávanějších režijních es. Paradoxně se tak stalo u Pečeti vraha, což je film, kterému můžu vytknout spoustu dílčích nedostatků, které by mě mimochodem u známých amerických nebo evropských filmařů iritovaly nepoměrně víc. Ať už je to celá řada absurdních prvků ve vyšetřování, které bych akceptoval u zemí střední Afriky a možná ještě tak střední Ameriky, ale u technologicky a kulturně vyspělé Jižní Koreje mi přijdou neuvěřitelné, naivních zvratů ve scénáři (onen zásadní objev, který zvrátí pohled vyšetřovatelů, je od začátku jasný i velmi průměrně inteligentnímu divákovi bez znalosti forenzních kriminalistických metod), po zvláštní žánrové zařazení, kdy film obsahuje řadu komediálních prvků, které ale podle mě vznikly spíš jako kouzlo nechtěného, než jako tvůrčí záměr a působí ve výsledku rušivě. Přesto je to ale film nikoliv výborný, nicméně zajímavý a ten kulturně odlišný pohled na společnost z opačného konce planety tomu nakonec přidává hodnotu čtvrté hvězdičky. Navíc i když mám výhrady ke scénáři, musím snímku uznat filmové kvality v podobě výborné hudby, střihu a kamery. Celkový dojem: 75 %.(31.7.2011)
-
Jhershaw
Jen málokdy se povede takhle dobře skloubit dusný krimi-thriller, (občas veselé) policajtské příběhy a drsnou sondu do vyšetřovacích metod korejské policie. Přirovnání k Se7en podle mě docela sedí, v zádech mi mrazilo až nepříjemně často. 90 %(4.7.2004)
-
Radko
Prípad vrážd mladých dievčat, ktorý sa stal námetom pre kriminálku Spomienky na vraždu, zamestnal vo svojej dobe ticícky policajtov po celej Južnej Kórei, a predsa sa nikdy nepodarilo odhaliť skutočného vraha. Film rekonštruuje udalosti a podáva možné vysvetlenie. Odohráva sa počas obdobia totalitnej vlády, čomu sú podriadené nešetrné vyšetrovacie metódy, veľká snaha chytiť vraha a tak nepriamo spopularizovať režim. V popredí je však zobrazenie každodennej práce vyšetrovateľov (s často prítomným humorom), poukázanie na mimoriadne náročné vyšetrovanie. Neustále unikajúci vrah a nemožnosť ho napriek snahe dolapiť zasahuje psychiku detektívov a následne negatívne ovplyňuje voľný čas a rodinný život.(26.1.2005)
