Džúni kokuki

Řekl bych Silmarillion mezi anime. Spousta zemí a místních názvů, spousta postav s nejlépe třemi různými jmény, nepočítaje oslovení přes společenský status - na první pohled jednoduše zmatek. Ovšem podobně jako v Silmarillionu i velice propracovaný svět a spousta pěkných příběhů, které se proplétají někdy více a někdy méně, ale vždy skvěle. Po skončení posledního dílu jsem sice tomuhle skvostu chtěl dát jen 4*, protože mě ten díl docela naštval a taky mi vadilo nedokončení některých příběhů, které v předloze ukončené jsou (hlavně o Taikim). Pak jsem si ale uvědomil, že by to byla velká chyba - seriálům jako tenhle se 4* hvězdy nedávají. Pro mě v top 5 anime. (08.09.2007)

Je tu někdo kdo by nechtěl takovou císařovnu jako je Yoko? :D U každého anime si snažím udržet chladnou hlavu a nenechat se zbytečně emociálně připoutat k postavám, ale Yoko mě zmákla už ve 3. díle, kdy jsem ji těžce začal litovat do jaké nehostinné krajny byla zavlečena neznámým cizincem jménem Keiki, kterého jsem díky tomu celý seriál neměl rád :D. Prvních 13 dílů je geniální spolu s příběhem kdy se dvě mladé slečny touží setkat s onou císařovnou Yoko... Ostatní vsuvky už tak zajmavé nebyly a ktomu ještě jedna byla nedokončená.... (15.09.2008)

Není to špatné, ALE... nevidím na tomhle anime vlastně vůbec žádný skutečný klad. Postavy? Až na Rakushuna nudné a nezapamatovatelné. Děj? Jaký? Můžete přeskočit klidně pět dílů a bez problémů se hned chytnete. Animace? Postavy vypadají divně, jinak docela ok. Když k tomu připočtu to strašné natahování každé scény, to, že v Game of Thrones (které taky nemusím), se v jednom dílu událo tolik intrik (a lepších) než tady za celý seriál a to, že se tam každá postava jen a jen lituje, tak nakonec dávám ještě o jednu hvězdu míň, než jsem původně chtěl. (18.08.2015)

Opravdu nádherně vymazlené osobnosti tu na mě útočily ze všech stran a příběh Youko aka královny je od začátku do konce napínavý a rozčilující mě - v dobrém slova smyslu :-) A co se mi také líbilo - překvapovalo mě - je umírání; tady prostě mohl opravdu umřít kdokoliv, dítě, stařec, přítel panovníka, ženy... takovej trochu "masakr" občas... Co mě opravdu mrzí, je fakt, že příběh Taikiho a jeho pána nebyl dořešen, pořád nevim, co se s nima stalo a co s nimi bude do budoucna. Třeba se to řeší v knize a v anime už nezbyl prostor... Často mě iritovalo, že nevím, o kom se mluví, každej měl tři sta padesát jmen a já byla ráda, že jsem si zapamatovala alespoň to jedno vzhledem k tomu, že postav tam bylo tři sta padesát jedna ;-)) Občas jsem se nudila, fandila, zadržovala dech, toužila po konci. Tak nějak to ve mně nezanechalo silný dojem a tak nějak je mi jedno, že to skončilo (spíš jsem ráda, že jsem to konečně dokoukala), takže nemůžu dát vyšší hodnocení; samozřejmě, že jsou to lepší 3* XoD Za veškeré propojení v jednu řeku, která živí a usmrcuje všech 12. Prostě bych si to raději přečetla. A ještě jedna mini poznámečka nakonec: absolutně nejnudnější opening, kterej jsem kdy viděla a slyšela... (16.05.2009)

False Queen – 40% - Ještě při přeletu z nepřátelské střední školy do slibného světa králů, monster a jiných nebezpečí jsem byl příjemně natěšený, ale pak šla nálada díl od dílu neodvratně níž. Ústřední trojice až neuvěřitelně otravuje a děj popohánějí jen vedlejší sympaťáci Keiki a zejména Rakushun. Navíc nesmyslně hutně dávkovaná historie a propletenost jednotlivých království nesnesitelně brzdí děj, který se navíc hýbe dopředu podzápletkami typu záludného ducha meče. Změny v samém závěru tak vítám s otevřenou náručí, protože takhle zatím opravdu ne. Black Kirin – 90% - Jako vystřižené z jiného seriálu. Nové postavy jsou příjemně tajemné, zjednodušená zápletka udrží pozornost po celou dobu a epizoda z jeskyně je jasně nejlepší z celého anime. O takhle napjaté atmosféře si může nechat zdát leckteré drama, natožpak dějově mírně improvizující fantasy. Proto zabolí mizivý počet dílů a hlavně fakt, že se tímhle směrem už Dvanáctka nikdy nevydala. Youko, Suzu and Shoukei – 40% - Příběh, který mě zaskočil nejvíc. Kdo by totiž hádal, že se tvůrci vydají do podobně mysteriózních míst jako v případě Taikiho dobrodružství, zůstal by těžce zklamán. Linka velkolepě nazývaná Skies of Dawn totiž nabízí propletené osudy tří nerozhodných, nezajímavých a v případě Suzu a Shoukei bohužel i silně nesympatických dívčin. Intriky uspávají, dialogy téměř urážejí divákovu inteligenci a nestavit se občas někdo z osvědčených hrdinů, byla by ostuda dokonána velmi rychle. Přesto se ze třetí kapitoly těchto kronik vyklubala čistá nuda, kterou byla neskutečná dřina nakonec přelouskat. Another Me – 50% - Vypravěči a hlavní protagonisté jsou tentokrát o poznání milejší a pozoruhodnější, ale problém je v samé pointě. Nejedná se o nic jiného než o několik staletí starou ozvěnu povstání. A to je na finální várku epizod zatraceně málo, nehledě na to, že použít jako poslední díl čistokrevný filler je vyložená sprosťárna. Dějiny dvanácti království se tak ode mě dočkaly té nižší varianty hodnocení. Black Kirin zůstane ve vzpomínkách jako úctyhodně napsaná kapitola, ale už to, že se nedočkala pokračování či definitivního zakončení, dokazuje rozháranost seriálu jako celku. (19.02.2014)