Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Markýza de Montespan se cítí ohrožena ve svém vztahu ke králi Ludvíkovi XIV. novou favoritkou, mladičkou vévodkyní de Fontanges. Vyhledá proto profesionálního výrobce jedů, aby za každou cenu udržela krále u sebe. Když vévodkyně de Fontanges náhle umírá, dvůr upadá do atmosféry zmatku, strachu a vzájemného obviňování.
Předlohou k filmu L´AFFAIRE DES POISONS (Aféra s jedy) byl skutečný justiční případ z Francie 17. století, který výrazně zasáhl do života všech vrstev společnosti. Do podoby filmového scénáře jej zpracoval sám režisér Henri Decoin ve spolupráci se zručným Albertem Valentinem. Příběh filmu pracuje s historickými fakty pochopitelně volněji včetně nečekaného úmrtí sokyně markýzy de Montespan (vévodkyně de Fontanges zemřela následkem těžkého porodu, nikoli na otravu jedem). Ovlivněn tehdejší módou noir-filmů podal Henri Decoin v tomto historickém kriminálním příběhu podal obraz Francie a královského dvora jako ponurého prostředí plného zákeřných intrik a černé magie, což navíc podtrhuje použití hudby (René Cloërec).
Do hlavní role královy milenky obsadil režisér svou bývalou manželku Danielle Darrieux, její protihráčkou v postavě travičky paní La Voisinové podala výborný výkon Viviane Romance, jejíž herecká sláva byla v té době již minulostí. Trojlístek hlavních představitelů doplnil svou kreací abbého Guibourga Paul Meurisse. Film se natáčel v létě 1955 a premiéru měl 4. listopadu 1955. Ve francouzských kinech jej viděl více než jeden a půl miliónu diváků. (argenson)

(více)

Recenze (3)

PenelopaW 

všechny recenze uživatele

Dlouho, opravdu DLOUHO jsem tento film sháněla a včera jsem se KONEČNĚ dostala k tomu, abych se na něj podívala. Vezmu-li v potaz, v jaké době byl film natočený, je udělaný hodně dobře a opravdu vcelku historicky věrně. Jsou tam samozřejmě nějaké odlišnosti, ale kdo není úplný fajnšmejkr, tak si toho asi nevšimne a film mu to nezkazí. Navíc člověk, co dělal české titulky, je udělal precizně a doplnil do nich i vysvětlivky, kdo je kdo a čím se třeba film liší od reality. !!! POZOR SPOILERY !!! Hned v úvodních pasážích mne dostal Desgrez, známý z filmů z filmů o Angelice, který ani nepotřeboval dogu Sorbonne, kterou mu přimyslela Anne Golon, protože v noci ve tmě dokázal vysledovat kapky krve jen po hmatu a po čichu. Scéna s markýzem de Montespan byla dokonalá a jeho lakonicky pronášené hlášky k manželce naprosto bez chyby! "Kdo jste, madame? Á, vy jste milenka krále - jste tolik podobná mé ženě, že si celá Francie myslí, že jsem paroháč." A nebo: "Jsem vdovec. Moje žena byla natolik oslněna králem Slunce, že zemřela na úpal." Pouliční básnička s "anonymním" autorem byla bezkonkurenční. "Udělala jste ze mne básníka!" I když Voisinová a "záporáci" hráli velkou roli, hlavní postavou celého příběhu byla paní de Montespan a její snaha znovu si získat krále. Ten zde, oproti třeba Angelice, působil jako postava více než vedlejší (a navíc mu chyběl knírek Jacquese Toji!!), přitom o něj hlavně šlo. Pan de Reynie byl podle všeho muž věrný králově milence, i když už nebyla na výsluní, scéna s navrácením prstenu byla moc pěkná. Těžko říct, nakolik si jí vážil jako osobnosti a nakolik se jen obával, že při skandálu budou padat hlavy, to už záleží na divákovi, co vyčte mezi řádky. Desgrez byl zobrazen jako dokonalý, spolehlivý a diskrétní detektiv, oddaný své práci a svému nadřízenému, ale přesto ochotný přivřít očko tam, kde byla spravedlnost slepá a příliš tvrdá. (DesOilletové mi bylo neskutečně líto (její roli v celé aféře vnímám jako mnohem méně čistou, než jak byla ukázána ve filmu) a jsem ráda, že to s ní nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo.) V podání Mondyho byl ovšem lehce úsměvný a nedokázala jsem si představit, že tenhle prcek by špital sladká vyznání markýze de Brinvilliers v klášteře v Lutychu.  Kladné postavy - i madame de Montespan - byly těžce převálcovány výkony těch záporných, za mne byl opravdu nejlepší abbé Guibourg, byť to ve skutečnosti musel být naprosto odporný člověk. Herce i s ohledem na jeho sympatickou tvář vybrali dobře, a když sloužil mši a kázal o Satanovi, věřila jsem, že zfanatizoval dav. (Stejně jako jsem věřila tomu ouchylovi, co se přiznal, že mučí zvířátka, že to fakt dělá. Toho na castingu vybrali s nebývalou péčí!) Nejsem si jistá, jestli skladba příběhu bude dávat smysl i divákovi, který s aférou není vůbec obeznámen, některé motivy působily trochu jako výkřik do tmy, přestože měly pro děj velký význam. Např. Desgrezovo vyšetřování ztracených dětí, nalezený čepeček a později další informace o černých mších či nálezu dětských mrtvolek u Voisinové na dvorku. Mladá Angelika de Fontages byla vybrána skvěle a co opravdu oceňuji z hlediska historické věrnosti byla scéna s podvazkem. Moje zásadní výtka je, že ve mně film nevyvolal žádnou emoční odezvu. Filmy o Angelice jsou z velké části utvářeny i hudebním doprovodem, který je - jedním slovem - dechberoucí. U Travičské aféry jsem nezpozorovala, že by vlastně hrála nějaká hudba, scénám chyběl ten správný podprahový podkres. Netvrdila bych ale, že by to působilo komicky, na to jsem téma brala opravdu vážně. Z hlediska načerpání faktografie je snímek super, má perfektní kulisy, lokace, kostýmy, účesy, ..., ale člověk se u toho nebál ani nikomu nedržel palce. Nicméně pro čtenáře Angeliky a zájemce o tohle historické období určitě film, co stojí za zhlédnutí. A určitě film obsahoval několik silných momentů, třeba Guibourgovu zpověď, závěr, kdy Voisinová pochopí, ale nic není slyšet, a potom, když k ní přistoupí kat Guillaume nebo okamžik, kdy La Reynie spatří jizvu na rameni... () (méně) (více)

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Okrajovo sme sa mohli zoznámiť s travičskou aférou aj v iných filmoch (Angelika...), ale až tu sa tvorcovia kompletne pustili do tejto témy. Zaujímavý príbeh z dvora Ľudovíta XIV. je poctivou historickou drámou s účasťou vtedajších hereckých hviezd. Štvrté hodnotenie a druhá recenzia. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama