Pelikán má alibi

Jedna z nejvýraznějších rolí Miroslava Homoly, budoucího Hlustvisiháka. Dvojrole lupiče a knihkupce byla napsána dobře, ačkoliv - upřímně řečeno - v běžném životě tak velké podoby nenajdeme. Film však použil záměny dvou identicky vypadajících lidí poměrně často, vzpomeňme Císařova pekaře nebo Morgianu. Téma je to vděčné a vybízí k řadě zápletek. V tomto filmu by byl bez této zápletky příliš jednoduchý; a tak ho osvěžili ještě dva skvělí komici - S. Neumann a J. Plachta v rolích pouličních fotografů. Písnička "Sedím na větvi a zpívám" mi asi bude znít v uších ještě na posteli. Ostatní herci hráli spíše svůj standard. Nasková jako dobrácká starší dáma, Marvan a Nezval jako kriminalisté, Marie Glázrová snad byla dobrou herečkou, ale ve filmu mě nikdy moc nepřesvědčila. Za pozornost stojí akční scéna v jakémsi skladu či továrně při pronásledování pravého zlotřilce, nebylo jich ve starých českých filmech mnoho. (05.06.2016)

Vtipná kriminální komedie s jednou velkolepou přestřelkou. Podle mého názoru tomu něco trochu chybí. Nevyužilo se všeho, co se nabízelo a přitom to mohla být vskutku vyvedená taškařice. Na druhou stranu nemá cenu truchlit, i to co vzniklo skoro každého pobaví, rozesměje, či alespoň přinutí k úsměvu. A o zábavu zde jde na prvním místě. Hlavní úlohu má Miroslav Homola, a to v ústřední dvojroli stydlivého prodejce knih Karla Pelikána a suverénního kriminálníka Slámy. O co snadnější život má poctivec, kterému nehrozí, že zemře v přestřelce se zástupci zákona! Mezi další důležité postavy patří dvojice popletených a někdy i nesvéprávných fotografů Máček (Jindřich Plachta) a Kalabis (Stanislav Neumann), kteří jsou u všeho důležitého i nedůležitého. A revírní inspektor Moudrý (Jaroslav Marvan), snažící se odhalit pachatele loupežného přepadení. Z dalších rolí: starostlivá Pelikánova teta Klára (Růžena Nasková), Slámův nápaditý kumpán Dufek (František Kreuzmann st.), Pelikánova nová romantická známost Jarmilka (Marie Glázrová), Moudrého syn a vrchní komisař (Gustav Nezval), Slámova přítelkyně Mimi Černá (Vlasta Podrabská), majitel vetešnictví a tak trochu dozor nad poplety fotografy (Eman Fiala), neurvalý policejní komisař (Miloš Nedbal) a autoritativní majitel knihkupectví (Bohuš Záhorský). Výsledkem je celkem příjemná zábava, což se počítá. (15.12.2015)

V době, kdy se Angličanům ještě několik desetiletí nemělo ani zdát o té jejich ovci Dolly, se v Čechách podařilo z jediného chlupu Růženy Naskové vypěstovat tvora, který ji byl podoben ve všech směrech, ať již v pohybech, či lépe řečeno v nehybnosti, v intonaci, v názorech... ano, jednalo se Karla Pelikána. Na to, jak byli stejní, to v jejich vztahu pěkně jiskřilo ("Ty si dáš ještě jeden krajíc k večeři? Opravdu? Ty si dnes troufáš";"pojďte se mnou k tetičce, ta vám poví, jak jsem neškodný";"jednou viděl natahovat žížalu a omdlel"). Marie Glázrová hrála taky zajímavou postavu...i když měla pěknou siluetu, byla to slušná holka, a navíc projevovala zájem o mimoně Homolu, což se mi jeví jako jediná nerealističnost ve filmu. Naproti tomu Máček a Kalabis působí velice uvěřitelně, protože když mají takový problém s rozeznáváním pohlaví (pletou si psy s fenkami), nelze se jim divit, že i ve čtyřiceti zůstali svobodní a musí to táhnout spolu, což člověku na rozhledu a na psychice nepřidá. Jedinou postavou, která film poněkud kazí, je inspektor ztvárněný Marvanem, jehož proslovy o kytičkách a o kočkách ("na zahradě mi chodí černá kočka. Budu jí říkat černá mimi") se tedy moc nepovedly a i dobře vytopená místnost nedokáže zabránit tomu, aby se člověk kvůli nim na chvíli cítil jako jisté domácí ptactvo. (02.03.2014)

Příjemná kriminální komedie, trošku samozřejmě zamotaná. Marvan opět hraje policejního komisaře. To už beru jako klasiku, ale role policajtů mu seděly pěkně. O většinu zábavy se zde stará komická dvojka Plachta a Neumann. Ti měli více štěstí než rozumu a ke všmu pčišli jako slepí k houslím. Ještě takový malý drobný detail, kterého si všimne i méně pozorný divák, Máčkův a Kalibisův jezevčík Matylda nebyla fenka ale pejsek, i když oni na něj mluvili jako na fenečku. (01.08.2012)

Tento film na mně dýchnul atmosférou starých časů podobně jako ostatní pamětnické filmy. Jejich diváci je buďto nekriticky milují stejně jako já, nebo nevšímavě ignorují, jako dávno překonanou historii.To bude asi dáno věkem. Starých detektivek je málo a těch vyšperkovaných humorem ještě míň. Tato je moc milá. Duo Plachta – Neumann je kouzelně naivní a Miroslav Homola se zase překvapivě dobře zhostil hlavní dvojrole. A to jsem málem zapomněla na pěknou vloženou písničku. Je to jeden z filmů na který se určitě někdy znovu podívám. (15.12.2011)