poster

Ničeho nelituji

Dokumentární

Česko, 2003, 83 min

Scénář:

Theodora Remundová

Producenti:

Jiří Ptáček

Střih:

Zdeněk Marek
(další profese)
  • EpsilonZet
    *

    Moji mysl to v úžas rozhodně nestrhlo, a ani mi to nepomohlo porozumět mým vlastním životním situacím. Podělané vztahy jsou všude kolem nás. Nevidím jediný důvod, proč si je pouštět v televizi.(5.5.2015)

  • DearS
    *****

    Theodoře Remundové se podařil husarský kousek. Natočila totiž dokument celovečerní délky, který rozhodně stojí za vidění a pro který se navíc podařilo najít distributora-kamikadze, uvádějícího tak silně nekomerční záležitost v kinech (což je téměř zázrak). Obě samostatné části STANDARD i NIČEHO NELITUJI jsou pravdivé, výmluvné, zajímavé obsahově i formou. Každá z nich představuje jednu rodinu, která o sobě v upřímných výpovědích leccos prozradí, leccos si divák může domýšlet a skládat jednotlivé střípky k sobě. NIČEHO NELITUJI je bezprostředně „zábavnější“, víc se smějeme. STANDARD je mrazivější ( a podle mě přece jen silnější), hodně se mluví, ale ještě víc mlčí. Tři generace žen s třemi diametrálně odlišnými pohledy na život a jedna na druhou. Emoce vyplouvají na povrch pomalu, ale jistě. Různé stupně pocitů nepochopení, nedorozumění, křivdy se zdají hodně blízké a osobní i divákovi, který může mít podobnou zkušenost (byť ta jeho rodina je třeba „perfektní“). Mám jen jednu radu, vyčíhejte si okamžik, kdy se jediná kolující kopie N.n. vyskytne v okolí vašeho bydliště a JDĚTE DO KINA! Člověk nevidí dokument v kině každý den a pokud nevěřící Tomáše nepřesvědčí k návštěvě kinosálu můj zmatený chvalozpěv ani chválou nešetřící kritiky, tak doufám, že zvědavost ANO. Buďte si jistí, dokument nerovná se suchopárná záležitost.(9.3.2004)

  • Matty
    ****

    Bolestivě pravdivé. 75%(21.4.2005)

  • Oskar
    *****

    Všichni jsme viděli hromadu dokumentů o lidech, z nichž musel autor každou odpověď půl hodiny páčit a uměle hrotit situaci nepříjemným rejpáním. Theodora Remundová postupuje jinak. Vybrala si aktéry, kteří se naopak rádi předvádějí, vyhřívají se na výsluní jejího zájmu, stylizují se před kamerou a sami netuší, že právě tím o sobě prozrazují víc, než by chtěli. A je jedno, jestli jde o nemilosrdnou stařenku v prvním filmu nebo o bodrou požitkářku ve druhém. Tohle mají oba filmy společné. 100 %(18.3.2005)

  • Slarque
    ****

    Hodnotit film složený ze dvou částí je poněkud složitější. Zatímco první část mi přišla silnější, konfliktnější a díky pouhé trojici protagonistek dramaturgicky sevřenější, druhá část je poklidnější a tím i zdlouhavější. Standard za pět, Ničeho nelituji za čtyři – průměr by měl být uprostřed. Doporučuji nejen těm, co si myslí, že dokument je to, co točí Michael Moore. Tohle totiž narozdíl od jeho filmů působí zcela autenticky.(9.10.2004)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace