Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (249)
Pane bože, co tohle mělo sakra být! Vydržela jsem sledovat hodinu. Pak už to nešlo, protože další sledování tohoto šíleného panoptika postav by mě zcela určitě zabilo. Raději jsem vzala psa na procházku a vyrazila do sněhu. Další sledování tohoto skvostu už raději nechci zažít. Jedna zkušenost bohatě stačila. Takže mám vystaráno. ()
Vladimír Páral je autor s osobitým stylem fabulace. Jeho knížky jsem četl celkem rád, ale zase nepatří mezi ty, ke kterým bych se vracel. Milenci a vrazi odráží (tu více, tu méně realisticky) dobu politické nesvobody a její různé podoby cest za úspěchem či postavením. Film mě arci zklamal. Zaměřil se hlavně na několik motivů, zejména si libuje v sexuálních scénách (to se dnes dobře "prodá"), vytratila se satira či kritičnost, zbylo jen nedůstojné a plytké zesměšňování lidského zoufalství, šílenství či dokonce vraždy. ()
Ve filmu, kde je hlavní příběh, ale vidíme více sexu, nežli dějových zápletek a rozuzlení, je něco špatně. Scénárista a následně režisér si zkrátka s Páralovým tématem vůbec neporadili..chtěli všechno a nemají nic. Herecké výkony některých herců velmi toporné a dokonce jsem objevil chybu, kdy na zdi jde vidět silueta (stín) někoho ze štábu, což by se v post-produkci nemělo stát. A postava Juldy v podání Ondřeje Serafína působí jako pěst na oko. Jestli si autor myslí, že když diváku ukáže Juldu jak seká trávu a zavolá doktorku a ona si ho zamiluje, je na velkém omylu. Juldova smrt nemůže vadit (což je samozřejmě špatně) nikomu. Zkrátka a dobře..sečteno a podtrženo, chcete-li si spravit chuť, hurá na knihu! :) ()
Od úvodní hudby ♫ (Svoboda-nesvoboda) se dá tušit zrada. Co dál, že by retro-muzikál ? Filmová expozice kvalit seriálové znělky -"Ahoj, Juldo." -"Ahoj Romane", atd. Prostě film, jehož tvůrci řeší základnější problémy než převod Párala do filmové řeči. "Proč mě chceš zabít, Románku ?" Návrat Zl.Adamovské do páralovské role s generačním odstupem aneb Tak se kalilo (v) Ústí ()
Zase jeden z českých filmů, jaké se nafukují ambicemi a množstvím obsazených hvězd praskají ve švech, aby krátce po uvedení splaskly a vyšuměly k zapomnění. Škoda toho, co je na Milencích a vrazích dobré, když se to stejně utopí v banalitě. Film si z Páralova košatého románu bere vesměs vnějškově efektní scény, chce působit dravě a provokativně a přitom je povrchní a místy (hlavně v závěru "po letech") přímo trapný. Co je platné, že třeba Zlata Adamovská hraje s léta nevídanou bravurou, je-li obklíčena karikaturami Žilkové, Vetchého a spol.? To není kritika herců, ale scénáře (zjevně hodně přepisovaného), který jim víc nedovolil. 30% ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
- Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
Reklama