Osama

Postavení žen v Afganistánu za vlády Talibanu = postavení židů za doby nacistického teroru v Evropě a jelikož je toto postavení součástí příběhu, tak jsem při sledování bijáčku Osama v sobě cítil slušnej vánek emocí. Ona celá ta situace a to že Talibové používali, tedy spíš zneužovali Korán k teroru vlastního obyvatelstva a myšlenka, že tomu tak skutečně bylo (a dle zdrojů co mám i stále někde je ) mě chutná asi jako zkažený vajíčko. Zajímalo mě kde pan režisér točil tento film a jestli neměl či nemá problémy ve své rodné zemi ? Je velká škoda že nemohl přiletět na festival osobně a uvést tento snímek. Ano z hlediska filmařskýho se jedná o průměr, ale z hlediska emocí se jedná o silný zážitek. Napadá mě co takhle naše televize zařazovat podobný snímky do svých programů.......aha, tam už jsou pořady o tom která naše celebrita má hezčí ponožky. (12.01.2013)

Znalost Koránu a společenských měřítek, společně s pochopením úplně odlišné mentality afghánského národa, asi budou při sledování Osamy nezbytnou pomůckou, při jejímž použití se divák bude ve filmu a jeho dějově-tematických peripetiích, pohybovat s elegancí baletu. S absencí každého výše vypsaného faktu se hranice pochopitelnosti automaticky radikálně snižuje. Nebudu tvrdit, že jsem se ve filmu orientoval s naprostou lehkostí, ale základní dějová struktura, jeho síla, emoční náboj a hlavně myšlenka mi v hlavě utkvěly. Jednoduchá forma se dá shrnout tím, že kromě střídavě roztěkané a statické kamery s televizně naladěným filtrem, se nedočkáme ničeho zajímavého, nedej bože převratného. V čem tedy spočívá síla Osamy ? Dohromady v ničem, protože ač na první pohled působí jako výkřik jedné dívky v tisícihlavém davu chlapců, nakonec stejně zůstane „překřičen“ davem a i přes svou naléhavost bude platný asi tak, jako jedno plivnutí do moře. (10.07.2005)

║Rozpočet $46,000║Tržby USA $1,270,904║Tržby Celosvetovo $3,888,902║ (12.01.2010)

Jeden z mnoha výkřiků do tmy mladé dívky Osamy ze země, která je pro mě svým postojem, zneužíváním Koránu a to všechno ještě za vlády Talibanu, zcela nepochopitelným jevem. Absolutně si to nedovedu představit ve velkém měřítku, ale žel to je skutečnost a my jí tady nijak neovlivníme. Jen to množství naprosto nesmyslných obřadů mě šokovalo a to bylo jen malé zrnko v písku, co jsem viděla a nebo co mám možnost sledovat ve sdělovacích prostředcích. Ani jsem nevěděla, jestli se mám smát při obřadném mytí "semeníku"....třikrát vlevo, třikrát vpravo..........a nebo brečet. Všechno je to jedna velká šílenost a já jsem vážně ráda za ten koutek, v kterém žiji i když tady dávají lišky dobrou noc. Já jen tiše doufám, že tam jsou snad i nějaké krásné věci, pro které stojí za to žít. (14.05.2015)

Nemám rád Islám, nemám rád společenské poměry v Islámských státech, neuznávám Korán. Vždy jen kroutím hlavou, když v televizi vidím záběry nebo čtu články v novinách z těchto bohem zapomenutých oblastí.. Nedokážu si v tamních podmínkách představit život tak, jak jsem jej doposud znal (samozřejmě bych mluvil jinak, narodit se tam). Osama ukazuje každodenní obraz života v Kábulu za nadvlády Talibanu. Ano, je to tragický příběh, ale podán strašně fádním způsobem, stejně fádním, jaké jsou životy afghánských obyvatel. I když je poselství filmu hrozivě skutečné, já se docela nudil. (28.10.2008)

Ani ne tak šokující jako bezútěšný příběh mladé dívky, která je za doby talibanské zlovůle nucena změnit identitu. Z dívky se stává chlapcem, aby její rodina vůbec měla co do úst. Plachost, neustálý strach z prozrazení a dívčí rysy jí ve chlapecké škole přinášejí posměch, neustálé podezírání a šikanu. Siddiq Barmak zachytil na tomto nekomplikovaném a tolik žalostném příběhu talibanský režim, jenž metodou zastrašování a prosazováním ultraortodoxního islámského práva prakticky rozložil tamější společnost. Ženy pozbyly jakékoliv možnosti na seberealizaci a staly se loutkami v rukou slepé a fanatické víry. Polodokumentární způsob natáčení dosazuje ději surovou emocionální korunku. (11.06.2004)

Osama je vlastně úplně obyčejný film - jeden z masy dalších podobných, jaké vznikají v rozvojových zemích. Z této masy jej vyzdvihuje jen celosvětová distribuce a téma - snad nemá cenu dodávat, proč mnoho západních diváků skočí raději po snímku z tálibánského Afghanistánu, než by sledovali sociální drama z Bangladéše. Naději na zajímavou filmařinu dává působivý prolog, v němž je kameran přímo jednou z postav filmu, ale režisér záhy tento nápad opustí (byť se s oním kameramanem ještě jednou setkáme), aby rozjel ničím nevybočující a ve smyslu filmařské stylistiky decentní obžalobu zrůdného režimu Tálibánu, který několik let vymačkával poslední zbytky sil z afghánského obyvatelstva, jež od sedmesátých let trpělo pod náporem válek a občanských nepokojů... Jako memento afghánského utrpení funguje film dobře, jsem ovšem docela na pochybách, zda může nabídnout ještě něco víc a jak jej vůbec může západní publikum příjmout. Osama totiž vesměs zpodobňuje afghánskou realitu pouze tak, jak si ji všichni představujeme ze zpráv na Nově. Obávám se tedy, že pro většinu diváků se Osama stane jen prostředkem v utvrzení zkresleného názoru na "ty islámské země tam kdesi v pozadí světa" a jakémusi sebedojímání na tím, jak dokáží jejich obyvatele olitovat a oplakat. (08.08.2009)

Autorský film Siddiq Barmak klade zásadní otázky. Je lepší býti děvčetem nebo chlapcem? Komu hrozí větší nebezpečí? Je lepší úumřéívt hlady nebo ve válce? (05.03.2019)

Tálibán je islámské konzervativní hnutí "hledačů pravdy", které zesílilo v Pákistánu mezi afgánskými uprchlíky Paštúny a v letech 1994 - 6 obsadilo větší část Afganistánu a ustavilo tam přísný islámský režim, který byl svržen za vydatné pomoci USA až v roce 2001. Něco takhle stručného se dozvíme v některé z encyklopedií, ale teprve po shlédnutí LOVCE DRAKŮ a OSAMY jsem si udělala alespoň matnou představu, co to tam za hrůzy museli zažívat a to nejen ženy, ale všichni normální nezfanatizovaní lidé a to v té době byl mír, jak to tam asi muselo vypadat v období válek...OSAMA byl pro mě opravdu silný zážitek, díky za něj, člověk si alespoň na chvíli uvědomí, jak se má vlastně dobře. (26.09.2008)

Na příběhu mladé afghánské dívky nám film přibližuje pouhé střípky toho, jakých zvěrstev byli Talibanáni schopni vůči vlastním lidem a jak dobře víme, nejen vůči nim. Není to věru pěkná podívaná, ale rozhodně stojí za to, se na tento snímek podívat! [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] (16.04.2015)

Není to žádná velká filmařina. Jednoduchoučký příběh sloužící jako podklad pro téměř dokumentární snímek, jak vypadá vláda Tálibánu z pohledu těch, kterých by se v podstatě ani neměla týkat. Zrůdnost, bezcitnost, patologičnost, hrůza. (09.02.2019)

Toto velmi silné drama mě bavilo zhruba do poloviny, kdy se Osama rozhodla, že bude neustále vyluzovat kvílivé zvuky, posmrkovat a slzet. Chvíli mi jí bylo líto, po chvíli jsem chápala slzy, ale naprosto jsem nechápala její okolí, že je schopno poslouchat její kvil a neukamenovat ji. Já bych tak učinila s velkou radostí. Škoda, nebýt pazvuků vycházejících z hrdla hlavní hrdinky, byl by to vynikající film. Ale tohle bylo příliš rušivé. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (01.04.2015)

Sociálno kritická depka z Afganistanu. Berte alebo nechajte byť. Osama sa však časom stáva tak obľúbeným detským filmom, ktoré nám menej násilným spôsobom na festivaloch prinášajú sondy do iných kultúr. Film potom nie je tak explicitne násilný, ako keby sme pozerali nájazdy a vraždenie Talibánu, ale iba smutný. Formou ani scenárom nie je nijak zvlášť vybočujúci, nič tu negraduje, proste kamera akoby iba zaznamenávala pomaly plynúcu realitu života v Afganistane a Talibanskom tábore, pričom ale vyberá iba udalosti, posúvajúce dej vpred. Neodporúčam odporcom americkej zahraničnej politiky, film týmto zachytením reality volá po zmene, ale ako som spomenul, nie neustálym zobrazovaním páchaného násilia. Na druhú stranu si možno poviete, že miešať sa do ich záležitostí a kultúry nemá zmysel, že stáročné tradície, akokoľvek pre nás nepochopiteľné, proste nijako nezmeníme. (25.02.2015)

Dávám 4* hlavně za politickou a humanitární důležitost, protože na to co se děje v Afgánistánu je potřeba upozornit a je lepší to udělat skrze Afgánský film než nějakou americkou adaptaci. Jiinak te film sám o sobě by byl tak za 3*. (22.05.2008)

Film Osama reflektuje celkem důvěryhodně těžký úděl žen v Afghánistánu, když se k moci dostalo hnutí Taliban, a sice na příkladu dívky, která se musí ve společnosti ovládané muži převlékat za jednoho z nich. Celý film se nese v pochmurném a bezvýchodném tónu, a když skončila poslední scéna, tak jsem si jako český a mužský divák řekl, že jsem rád, že nejsem z podobných poměrů jako hlavní hrdinka. Film, který se celkem nenásilně otírá jak o problematiku náboženství, tak o věčný spor ohledně rovnoprávnosti obou pohlaví. (22.12.2014)

Osama, príbeh dievčatka s týmto menom nie je príbehom o odvážnej hrdinke, ale pasívnej obeti tyranského režimu, akýmsi symbolom tamojších utláčaných žien. Obraz spoločnosti pod fundamentalistickou nadvládou Talibanu podáva režisér až dokumentaristicky a s použitím nehercov mu dodáva život. Malý príbeh, zničujúci vo svojej jednoduchosti neponúka príjemné pozeranie, ale treba ho vidieť. (03.06.2014)

Jedna z mnoha tváří fanatismu a následného utrpení aneb Afgánská depka. (07.04.2019)

61. Zlatý Glóbus za rok 2003 - cena (1) - *Nejlepší cizojazyčný film - Afgánistán (06.12.2008)

Tento snímek si mě naprosto získal svou hlubokou výpovědní hodnotou. Člověk nemusí být znalcem Koránu, aby pochopil, že některé věci jsou vlastní všem kulturám, a to láska a nenávist, přátelství a zrada, moudrost a hloupost... to všechno lze v Osámovi najít zabaleno do reality talibanského režimu, který si z Koránu pravděpodobně vzal hlavně to, čím by mohl obhajovat své radikální činy. Nejlépe to vystihuje babička hlavní hrdinky, která zažila různá období v historii Afgánistánu, která glosuje situaci slovy: muži a ženy jsou si rovni, přičemž to vždy dokládá nějakým mytickým příběhem... (16.01.2013)

Hodně filmů je založeno na vydávání se za opačné pohlaví. Žádný z nich ale asi není postaven na tak smutné a kruté pohnutce... Ačkoliv (nebo možná právě proto?) jde o polodokumentární zpracování, nedokázal jsem se do filmu nijak vžít. Je to pro evropana prostě neskutečně neuvěřitelné... :-( Což určitě není dobře. Je to stejné, jako při sledování zpráv o hladovění v Africe situaci se smutkem okomentovat a zakousnout se do salámu... (04.09.2005)