Krevní pouto (festivalový název)
-
Next of Kin
Horor / Thriller / Mysteriózní
Austrálie / Nový Zéland, 1982, 89 min
Hudba:
Klaus SchulzeHrají:
John Jarratt, Alex ScottPlakáty
Obsah
-
Hrdinkou vyprávění je Linda, mladá žena, která se po letech vrací do rodného hnízda kdesi v australské pustině, kde má převzít dědictví po matce. Rozlehlé rodinné sídlo již léta slouží jako domov pro seniory. Vstupem do domu se dívka ponoří do živného roztoku vzpomínek, které jen pomalu vyplouvají na povrch. Kdysi se tu něco stalo a paměť místa jako kdyby začala prosakovat zdmi do současnosti. Snímek představuje unikátní kombinaci gotického hororu se slasherem, jeho nejvlastnější kvalitou je pak mistrovské filmové zpracování, promyšlené do posledního detailu. Režisér a autor scénáře Tony Williams zjevně do projektu vložil veškerou svou invenci i energii a žádný další film už nenatočil. Soustředěně buduje atmosféru a kamera využívá každého zákoutí domu, který se mění v magický prostor, v němž může být vše dílem nadpřirozené síly stejně tak jako jen zjitřené představivosti hrdinky. Zmínit je třeba i hudbu německého experimentátora Klause Schulzeho. Výsledkem je hypnotická bdělá noční můra, komplexní dílo, připomínající vybroušený diamant, jehož každá ploška přispívá k celkovému strhujícímu dojmu. Přes různé odkazy ke klasickým vzorům jde o film důsledně svůj a jedinečný. Vyznavače rychlé akce asi neohromí, milovníky rozkošnicky pomalého dráždění však odmění intenzivním vyvrcholením. (Festival otrlého diváka)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
J*A*S*M
Skvěle natočený australský horor, v několika sekvencích má vážně velmi dobrou atmosféru, až jsem cítil náznaky strachu. Naneštěstí se (nejen) ze začátku poměrně dost vleče.(23.6.2011)
-
hirnlego
"Music: Klaus Schulze" v úvodních titulcích navnadilo velmi - a oprávněně. Právě hutný hudební doprovod je to, co tenhle mysteriózní horor se skvělou atmosférou vyšvihlo skoro k dokonalosti. Vážně moc příjemná záležitost, mám sto chutí dát plný počet. (4,5*)(5.2.2011)
-
obitus
Kvalitní horror ze "staré školy", který viniká především nádhernou atmosférou. Tu skládají rovným dílem prakticky všechny složky filmu, i když nejzásadnější je asi nádherná kamera. Oscilace mezi realitou a možným nadpřirozenem pak nechává diváka v příjemném napětí, které s přehledem vydrží až do skvělého finále.(15.3.2008)
-
JFL
Plíživý rozklad racionality objevující se ve všech australských hororech ze zlaté éry "ozpolitation" je zde přetažen do grotesknosti a vyšinutosti coby zastřešujících principů a prostředek k vyvolání diváckého znepokojení. Úchvatně atmosferická australská variace na giallo s fenomenální kamerou.(3.4.2011)
-
fauxthum
Nezaspouženě zapadlý snímek, který jsem objevil díky dramaturgii letošního festivalu Otrlého Diváka. Z formálního hlediska geniální, vynalézavé a obsahující místy docela vtipné momenty v jinak dost přímočaré dějové lince. Skutečně jsem si to užíval. O Otrlém divákovi jsem se více rozepsal zde: http://www.indiefilm.cz/2011/02/12/strashne-filmy-ohlednuti-za-festivalem-otrleho-divaka/(14.2.2011)
-
Bloody13
Tak tohle je skutečně pecka! Next of Kin je skvěle vystavěný horor, který si svou atmosféru buduje hezky zvolna a přes náznaky tušené hrozby. Začátek se sice trochu táhne, postupně ale diváka vtahuje do svého přímočarého příběhu (řádný příklad toho, že v jednoduchosti je síla), který v posledních dvaceti minutách nemilosrdně nabere na otáčkách, až se nestačíte divit. Zařezaný do sedačky jsem se nedovolil pohnout a vlastně ani nadechnout. Rozlehlý dům, nález několika mrtvol, všude samá tma a tajemný vrah, co se v ní ukrývá: takhle nějak má fungovat poctivý horor. Do karet nahrává filmu zvláštní hudba a hlavně kamera, která často kouzlí a vytřískala z napětí maximum. Trochu se tu nabízí porovnání s nedávným The House of the Devil, který ale zase nesedl každému, takže tím vás nechci odradit. Next of Kin je totiž trochu ztraceným klenotem, jenž dokáže diváka odměnit intenzivním prožitkem děsu.(20.6.2011)
-
strougy
Kvalitní atmosférický horor, který i přes závěrečné "racionální" vysvětlení předchozích událostí spadá do oblasti filmů s tématikou strašidelných domů ala The Amityville Horror. Potěšily nápaditě ztvárněné lekačky, jako většinu ostatních i mě nadchla hudba od Klause Schulze a vychutnal jsem si i solidní využití obvyklých žánrových atributů jako jsou zničehonic se zavírající či otvírající se dveře, nenadále se z temnoty vynořující postavy a obligátní kočka. A nemohl jsem si pomoct, ale snové sekvence mi strašně připomínali Kubrickovo Osvícení...(6.2.2011)
-
Quikeyed
Nádherně natočené, vynikajíci atmosféra... Prostě úžas.(17.4.2010)
-
aichwald
odpad!Zase jsem se nechal nachytat vysokým hodnocením zde om mých horrorových kolegů!!! Zmiňujete zde neskutečnou mrazivou atmosféru a ona žádná není,vraždy taky ne a tím horror vlastně taky ne. Místo toho nuda,nuda, nesympatická hlavní hrdinka a vrah z první pomocný,fakt vás tady nechápu!!!(26.5.2012)