Magnolia
-
Magnolia
-
Magnólia
Drama
USA, 1999, 188 min
Režie:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jon BrionHrají:
Julianne Moore, William H. Macy, John C. Reilly, Tom Cruise, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, Jason Robards, Alfred Molina, Melora Walters, Michael Bowen, Ricky Jay, Jeremy Blackman, Melinda Dillon, April Grace, Luis Guzmán, Henry Gibson, Felicity Huffman, Orlando Jones, Michael Murphy, Neil Flynn, Thomas Jane, Veronica Hart, Cleo King, John S. Davies, Neil Pepe, Meagen Fay, Natalie Marston, Clark Gregg, Matt Gerald, Paul F. Tompkins, Mary Lynn Rajskub, Jim Beaver, Ezra Buzzington, Robert Downey Sr., William Mapother, Scott Alan Smith, Miriam Margolyes, Michael Shamus Wiles, Patton Oswalt, Don McManusObsah
-
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...
Všechny příběhy se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, místem děje se stala ulice Magnolia vedoucí východozápadně přes losangeleskou předměstskou část San Fernando Valle (oficiální text distributora)
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...Komentáře uživatelů k filmu (629)
-
KOZEL84
Skoro dokonalé drama.Propojení postav písničkou je geniální stejně jako Tom Cruise ve své nejlepší roli.(7.2.2009)
-
PollyJean
Výborný film. A snad jediný, kde se dá o Tomu Cruisovi prohlásit, že je skvělý.(19.6.2009)
-
jamalka
Opravdu jsem nevěřila, že se na tříhodinový film vydržím dívat se zaujetím a bez nudy, ale Magnolii se to podařilo. Rozhodně stojí za tu námahu:). Filmu s podobnou tématikou ( propletenec mezilidských vztahů, kde osud jednoho je nám neznámou nitkou propleten s mnoha jinými a navzájem se ovlivňují) existuje mnoho, Magnolia však patří mezi ty povedené ( i když na mých oblíbených 21gramů nemá). Překvapivý je také Tom Cruise, který nepatří mezi mé oblíbence, ale tady je opravdu úžasný ( ostatně stejně jako jeho kolegové).(19.8.2009)
-
iXtr3m3
Duchovný predchodca snímkov ako Crash, Babel a im podobným. Kto pozná a páčili sa mu, bude sa mu páčiť aj toto. Ja som sa bohužiaľ dokázal prinútiť k zhliadnutiu Magnolie až po projekcii dvoch spomínaných lahôdok, tak moje prvé pocity nie sú až na takej vysokej úrovni, ako mohli byť, keby som to bol vzal chronologicky...(30.12.2009)
-
crha
Pár dojmů to ve mě po těch třech hodinách zanechalo. Třeba touha šikanovat toho malého tlouštíka z TV soutěže (kdyby byla k dispozici i Julianne Morre, tak bych se nezlobil). Dále, že 188 minut je fakt docela doba. Že Cruise je vlastně borec. A že Crash je stokrát lepší. Takže celkově docela poučné. 60%(3.4.2010)
-
Kali4
Co je příčinou našich trápení? Co nás dohání k šílenství? Co nás stresuje takovým způsobem, že už to jednoduše nemůžeme vydržet, až vybuchneme v neřízený cholerický záchvat? To lidé, všelijací lidé v našem okolí a především ti, které nejvíce milujeme. A jak lze dosáhnout klidu a spásy? Opět prostřednictvím těch, jež milujeme. Cesta za vykoupením je ale zatraceně složitá a může se stát, ba se i mnohdy stává, že v okamžiku prozření, který vždy na nově nastoupené cestě, která má náš život změnit k lepšímu, přijde, nás paradoxně náš vlastní zdravý rozum přivede na bizarní křižovatku absurdity, z níž není návratu a na níž se tiše a nenápadně střetávají osudy navzájem cizích lidí. Pokud ovšem... A tady přichází zlomové „ale“, okamžik, kdy P. T. Anderson diváka doslova a do písmene drtí, neboť to, co přijde, nelze dost dobře předpokládat, pouze v osudný moment s otevřenými ústy sledovat. Má cenu vůbec rozebírat herecké výkony? O tom, že Cruise zde podává možná nejlepší výkon kariéry a právem lapal po Oscarovi (a jen taktak, že jej nezachytil), že Philip Seymour Hoffman a Julianne Moore jsou úžasní jako vždy a že William H. Macy je smolař k pohledání, netřeba diskutovat. Mnohem zajímavější je například fakt, že John C. Reilly zde od samého počátku podává naprosto fantastický a typově zcela přesný výkon, za který bych ho spolu s Tomem také nominoval na zlatou sošku. Skvělá je také kamera, obzvlášť pokud se jedná o detailnější záběry na obličeje, a střih. Scénář by měl dle mého také sedět skoro každému, neboť je na rozdíl od jiných, na symbolech daleko více postavených snímků značně doslovný. Moc pěkné, dokonce bych se nevyhýbal ani označení „malý filmový klenot“.(5.6.2010)
-
Crackonosc
Emocí narvaná mozaika, která na ploše tří hodin vyšťaví i nejotrlejšího diváka a stejně se k ní budete rádi vracet. I přes obrovskou délku se děj nijak zásadně nerozvíjí a vše se zaměřuje na deptání figur v rámci malého časového úseku. Herci jsou všichni skvělí, atmsorféra těžko krájitelná nejnovějšími noži Horsta Fuchse a konec tak WTF, až je to vlastně jedno :-D(1.7.2010)
-
sona123
Jeden z mála filmů, které ráda uvidím podruhé a ještě budu koukat s otevřenou pusou. Famózní Cruise a potom ten zbytek (bože, všechny mé lásky - Seymour, Macy, Moorová, Felicity ze Zoufalek a další a další...), který bohužel zůstává v jeho stínu (a to hrají své podivíny a "loosery" bravurně!). Neskutečná jízda, opus, který už Anderson nepřekonal a obávám se, že ani překonat nemůže.(9.11.2010)
-
uiu
Film, jehož nejsilnějšími stránkami jsou začátek a konec (a musím uznat, že tak originální nápad jsem už dlouho neviděla, zvláště, co se týče konce.) Nádherná podívaná, ke které jsem se dostala až po 11 letech od vzniku filmu a od dnešního dne budu jedině doporučovat všem známým, aby i je film zahřál u srdce. PS: Nebojte se šílené stopáže 3h 5min ;)(17.11.2010)
-
Amputace
Na úvod mohu hned a bez okolků prohlásit, že tohle byl jeden z nejlepších filmů a v rámci filmové tvorby devadesátých let patrně vůbec nejlepší film, jaký jsem měl doposud možnost vidět. Magnolie je v podstatně jednou velkou audiovizuální montáží, která se vtírá i do scén, u nichž by si divák snad i vyhrazoval právo jisté intimity, možnosti být jen a pouze s postavami a jejich dialogem. Brionova hudba není sama o sobě nikterak výjimečná, v některých momentech připomíná svým repetitivním charakterem než hudbu filmovou, spíše kompozici pro počítačovou hru, nicméně její využití ve filmu bere dech. Paul Thomas Anderson, který bezesporu patří k těm nejtalentovanějším současným tvůrcům (kdepak přeceňovaný Nolan), ostatně již ve svém prvním "velkém" filmu Boogie Nights ukázal, že ve využití hudební složky a jejím prokombinování s obrazem patří k těm vůbec nejlepším režisérům (všech dob?). To co ovšem předvádí v Magnolii, tomu se vyrovná snad jen Kubrickova mistrovská práce s hudbou v Mechanickém pomeranči. V propojování obrazů pomocí hudby nicméně připomíná jiného významného tvůrce, sice Miloše Formana a jeho opus magnum z roku 1984. Vybavujeme si scénu s nejslavnější árií Mozartovy Kouzelné flétny "Der Hölle Rache kocht in meinem Herzen" - celá scéna začíná obrazovým příměrem vysokého pěveckého hlasu k otravnému breptání matky Mozartovy manželky Konstance. Obrazový přechod si lze přitom vyložit také narativně - matčino breptání probudí v géniovi inspiraci, na jejímž základě árii zkomponuje. Rovina obrazu a narativu je tedy přímo úměrná. Velmi podobně postupuje také Anderson při scéně, kdy chlapec ve vědomostní soutěži odpovídá na otázku vztahující se k Bizetově Carmen - její nejznámější pasáž začne sám zpívat (bez hudby), načež se přidává také hudba z této opery, obraz však přechází do scény s motivem soutěže již nekorespondujícím. Rovina obrazu se, na rozdíl od Formana, s rovinou narativní rozchází. Forman v Amadeovi využívá famózních audiovizuálních kompozic, kdy nesmrtelnou Mozartovu hudbu projektuje do obrazů mnohdy s tou kterou hudbou skutečně související (například scéna, ve které Salieri listuje partiturami Mozartových děl a spolu s tím, jak obrací stránky, mění se také hudební kulisa, nebo využití skladby Requiem, která je, jak známo, skutečně spjatá s Mozartovou smrtí) a většinou se tedy pohybuje v intencích konvenčního (třebaže nápaditého a originálního) využití hudby ve filmu. Dalo by se zjednodušeně říct, že hudbu nechává znít pouze tam (nepočítáme-li operní scény, pochopitelně), kde postavy nepotřebují prostor k dialogu či výraznější herecké akci (vhodným příkladem je scéna, kdy Mozart právě komponuje Dies Irae z Requiemu, jehož tóny a současně Mozartovu práci přeruší svým voláním Konstance). Ne tak Anderson. Ten velice originálně a v rámci filmové hudby a jejího využití snad až podvratně naopak umožňuje hudbě zasahovat do momentů velmi dějových, chce se říct, do momentů, kde přítomnost hudby ani nemá smysl. Vůbec už nerozlišuje mezi sériemi obrazů, ke kterým se hudba hodí a ke kterým ne, podkresluje jí celý obrazový proud a vytváří sled audiovizuálních montáží, které člení film v podstatě na několik delších sekvencí (scéna jako taková zde prakticky ztrácí význam). Obraz se beze zbytku podřizuje hudbě, nikoli naopak. Hudba je v tomto případě tím hlavním vypravěčem, přitom nelze říct, že by byla také hlavním původcem emocí. Daleko více emocí, než samotná hudba, v divákovi vyvolá přesně načasovaný střih, který načíná a ukončuje emocionálně silné momenty s pozoruhodnou nepředvídatelností. Nahlíží na jednotlivé dialogy z pozoruhodných úhlů, přerušuje dialogy, drolí hereckou akci, štěpí velké momenty silných emocí na drobné momenty, jejichž emoce na divákovi pomalu ulpívají a dostávají se mu pod kůži.(18.4.2011)
-
Piškotka
Krásná a citlivá souhra lidských osudů, co spolu úzce souvisí nebo se potkávají náhodně. Pojí je touha po odpuštění, lásce a lidském teple. Nejvíce mě zaujal Tom Cruise, který se opravdu nevšedně vpravil do své role a autenticky zahrál muže, pod jehož slupkou sebevědomého macha se skrývá raněné dítě. Dokázal to hlavně mimikou a gesty. Zajímavý byl i osud věřícího policisty a zázračného dítěte. Moment apokalypického deště žab asi přinesl své poselství, že pohár přetekl a donutil tak některé více zapřemýšlet. Tohle se mi moc líbilo a celý film to ozvláštnilo. Z herců byl výborný T. Cruise, W. H. Macy, J. C. Reilly a charismatické dítě J. Blackman.(2.5.2011)
-
Itar
TOP100 || Tíživý, těžce stravitelný snímek, který mě definitivně utvrdil v tom, že Paul Thomas Anderson je jedním z nejlepších režisérů. Výborně hrající známí i neznámí herci, citlivě napsané dialogy, lehká absurdita, netradiční kamera a příjemně nevnucující se soundtrack Jona Briona řadí tohle dílo hodně vysoko na seznamu nejoblíbenějších filmů.(11.6.2011)
-
JohnnyCrash
Mám trochu dilema. Vůbec nevím zda mám tento film zařadit do mé nedotknutelné TOP10 a nebo ho nechat jen kousek od ní. Pro mě naprosto dokonalý film, je to sice drama, ale stejně jsem se docela dost nasmál, jako drama to fungovalo tak jak má správné drama fungovat. Naprosto mě šokoval Tom Cruise, nečekal bych, že mě tenhle chlapík tolik překvapí, jedna z jeho nejlepších rolí. Ale ostatní rozhodně nezaostávají. Skvělá Julianne Moore. Anderson mě tímto filmečkem velmi překvapil a já se rozhoduji jestli neruším hegemonii své TOP10. Jinak déšť žab nemá chybu a hudba je také skvělá.(11.11.2011)
-
Erinye
Sveď a smeť. To je snad poprvé, co mi Tom Cruise ve své roli připadal přirozený, kdy nepřehrával. Nechci vůči němu být nespravedlivá, ale momentálně se mi žádný jiný film, ve kterém by se mi tolik líbil, nevybavuje. V tomto filmu se prolíná mnoho silných příběhů, mnoho osudů, lidé nad propastí, lidé v koncích. Co herec, to samostatný příběh. Místy je hodně drsný jako sám život. Zvlášť bych chtěla vyzdvihnout Julianne Moore, která v roli zoufalé manželky zavislé na lécích opravdu excelovala. A rozhodně nebyla jediná, sešli se tu opravdu dobří herci. Jediné, co jsem nemohla pochopit, jak mohly z nebe padat žáby, tak jsem si to vygooglila a pochopila. A líbil se mi nejen film, ale i hudba, kterou poslouchám, když se chci odreagovat. Rozhodně tento snímek neřadím mezi oddychové, ale je to film, který Vám vleze pod kůži a nutí Vás přemýšlet. Film s poselstvím. "Nic není náhoda".(28.1.2012)
-
hacho
Jak nemam Cruise rada, za tento vykon mu konecne patri pochvala! Jinak tezky film s uzasnymi momenty.(9.7.2003)
-
Lord Fuck
Bože (P.T. Andersone :) díky ti za takovýhle filmy! Neskutečně, neskutečně vynikající scénář, kamera, režie, ... sakra všechno tam bylo kurevsky dokonalý, no a ty padající žáby-mlask!(13.2.2004)
-
Block
Divné věci se opravdu dějí pořád. Jako třeba to, že se někdo v Americe rozhodne natočit tříhodinový film o životě ve městě a žádný producent mu to nezatrhne. Neuvěřitelné - stejně jako tenhle výjímečný snímek, který stylově uzávírá první americké filmové století.(4.1.2006)
-
asinus
Dobře natočené, příběhům nechybí síla, ale po fantastickém úvodu se mi kromě toho dostalo hodně zbytečných, opakuji zbytečných, vulgarit, které pro film neměly žádný význam. Nebo mě mělo šokovat, že někdo mluví tolik sprostě? Nevadí mi sprosťárny jako takové, vadí mi jejich samoúčelnost.(1.2.2007)
-
markul
Vynikající film, výborní herci, úžasná hudba. Prostě nemám co vytknout. Nejlepší film na téma více se prolínajících příběhů. I přes ohromnou délku mi vůbec nepřipadalo, že bych u monitoru strávil více než tři hodiny.(17.2.2007)
-
ne0
But it did happen...(5.2.2008)
