Magnolia
-
Magnolia
-
Magnólia
Drama
USA, 1999, 188 min
Režie:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jon BrionHrají:
Julianne Moore, William H. Macy, John C. Reilly, Tom Cruise, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, Jason Robards, Alfred Molina, Melora Walters, Michael Bowen, Ricky Jay, Jeremy Blackman, Melinda Dillon, April Grace, Luis Guzmán, Henry Gibson, Felicity Huffman, Orlando Jones, Michael Murphy, Neil Flynn, Thomas Jane, Veronica Hart, Cleo King, John S. Davies, Neil Pepe, Meagen Fay, Natalie Marston, Clark Gregg, Matt Gerald, Paul F. Tompkins, Mary Lynn Rajskub, Jim Beaver, Ezra Buzzington, Robert Downey Sr., William Mapother, Scott Alan Smith, Miriam Margolyes, Michael Shamus Wiles, Patton Oswalt, Don McManusObsah
-
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...
Všechny příběhy se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, místem děje se stala ulice Magnolia vedoucí východozápadně přes losangeleskou předměstskou část San Fernando Valle (oficiální text distributora)
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...Komentáře uživatelů k filmu (629)
-
J*A*S*M
Upřímně mě udivilo, nakolik jsem se já - odpůrce přehnaných stopáží - u takhle dlouhého filmu bez souvislého našlapaného děje bavil. Když jsem si před projekcí přečetl obsah a uviděl "devět příběhů", tak jsem si hned představil, jak to bude složité, spletité, jak se budu v ději ztrácet, nebude mě to bavit atd... Nicméně on je každý z těch devíti příběhů celkem jednoduchý, přímočarý, dal by se popsat pár větami. Scénář je proplétá nenásilně, uvědoměle, přehledně, nesnaží se zbytečně diváka mást ani podvádět. Magnolia zkrátka patří k těm filmům, které i přes ne úplně nejjednodušší děj nevyžadují tři hodiny naplno šrotující mozek, ale spíše divákovu emoční empatii. Prostě se těm postavám zkuste vcítít do jejich příběhů a máte s Magnolií vyhráno. Jinak - film má čtyři vrcholy - úplný začátek, dlouhou a neuvěřitelně dobře gradovanou sekvenci bezprostředně po polovině stopáže, zpívanou scénu a závěrečnou žabí příhodu. Díky těmto čtyřem momentům dávám pět hvězd. 90 %(9.9.2010)
-
DaViD´82
Osm zdánlivě nesouvisejících hlavních dějových linií a k tomu pár vedlejších, které je protínají? Tří hodinová stopáž? Hrající Tom Cruise? Nemožné režijně ukočírovat? Ale jděte. Evidentně jste zatím neviděli Magnolii. Má své mušky, ale celkový dojem je neskutečně silný a výmluvný. Podpořený navíc výbornými herci a skvělým scénářem. K tomu sem tam scéna, která na vás zapůsobí jako kdyby začaly žáby padat z nebes... Atmosféra a vůbec celková krása snímku je slovy nepopsatelná. Pracovně jsem si jí pojmenoval jako magnoliodní.(21.1.2005)
-
mandes
rozpočet : $37 million tržby celosvetovo : $48,451,803(13.2.2007)
-
Nathalie
Things fall down. People look up. And when it rains, it pours.(24.1.2009)
-
hirnlego
Náhoda? Osud? Vyšší moc? Blbost? ... Utrpení. Láska. Nenávist. Smíření. Zatracení. Odpuštění. Smrt... Život. Kupa sraček, ve které se však i přesto občas dá brodit s úsměvem - když má člověk s kým. Andersonova režie je neskutečná - tři hodiny nenudí, tři hodiny rozehrává před divákem geniální koncert všech charakterů filmu a tři hodiny člověka tlačí do sedačky zvláštní tíživostí toho, co je dotyčný nucen sledovat. Herci jsou dokonalí - především Tom Cruise jako "odporné šovinistické prase" předvádí skvostnou podívanou (že by využití zkušeností s fanatismem ze sekty?) - sexuální Führer jedna báseň! Pár vad na kráse by se našlo ("hromadné" zpívání stejné písně, příliš okaté hraní na city v závěru soutěže), avšak ani ty nedokáží vymazat fakt, že tahle kultovní záležitost je prostě vážně něco extra. (4,5* zaokrouhleno nahoru za začátek a konec)(28.8.2007)
-
Boss321
Překrásná mozaika několika lidských osudů, které spolu úzce či vzdáleně souvisejí, se odehrává během jednoho dne v ulici s magickým názvem Magnolia. Začátek mě upoutal do křesla a za další tři hodiny jsem byl naprosto přesvědčen, že na světě zkrátka náhody neexistují :). I přes dlouhou stopáž jsem se nenudil ani vteřinu. P.T.Anderson je jeden z největších talentů současnosti a myslím, že každý jeho film je hodně kvalitní. Všichni herci bez vyjímky předvádějí to nejlepší co umějí (hlavně Tom Cruise, kterému jsem nikdy moc na chuť nepřišel, hraje na výbornou). Škoda je, že snímek nebyl nominován na více Oscarů (minimálně PTA za režii by si určitě nominaci zasloužil). BTW jen ty žabičky jsem nějak nepochopil :-)......."Takové věci se prostě stávají"........(12.4.2008)
-
movie
Úžasný a nádherný snímek. Julianne Moore tu předvádí asi nejlepší ženský herecký výkon, jaký jsem kdy viděl - scény s ní jsou většnou přímo strhující! A těch 188 minut vám uteče jak voda!(19.12.2002)
-
Marius
Andersonov "to-sa-proste-stáva" masterpiece. Týmto filmom si nastavil latku veľmi veľmi vysoko. Po Interview s upírom sa jedná o najlepšiu úlohu a výkon Toma Cruisa, hviezdou filmu je ale Julianne Moore, ktorej postava začína chápať, že peniaze nie sú v živote všetko a niektoré veci za ne skrátka nekúpite. Celkovo veľmi očisťujúci film, i keď určite nie pre bežného diváka.(27.12.2004)
-
KarelR
Znáte ty filmy, o kterých můžete psát do aleluja, ale dokud je člověk neuvidí, nepochopí? Tak tohle učebnicový příklad.(25.11.2007)
-
Kulmon
Tak tahle perla mě fakt nedostala. Tom Cruise jasně přehrává a je mi ještě odpornější než celá jeho scientologie. Jen závěr s padajícími žábami z nebe je fascinující, ale zbytek nenahradí.(29.5.2007)
-
zputnik
Zajímalo Vás někdy téma náhody či kauzality? Máte někdy pocit, že minulost je za Vámi, ale stále Vás ovlivňuje? Myslíte si, že člověk se může dostat z „bludného kruhu“ životních problémů? Přesně tyto a mnohé další otázky si ve snímku MAGNOLIA klade Paul Thomas Anderson. A odpovědi, které P. T. Anderson divákům předkládá jsou jedním slovem geniální. Ona geniálnost nespočívá pouze v tom, co P. T. Anderson předkládá, ale (a to hlavně) jak to předkládá. Andersonův způsob prezentace myšlenky není nepodobný skládání puzzle. Zprvu má divák pocit, že ta hromada zdánlivě nesouvisejících záběrů a dějových úseků nedává dohromady žádný smysl. Při bližším zkoumání a postupem času však divák zjišťuje, že vše do sebe přesně zapadá. Závěrečné minuty filmu pak P. T. Anderson poskládá všechny tyto fragmenty, střípky a úryvky dohromady a vzniká z toho vynikající dílo – vynikající díky myšlence samotné, předložené formě, postupné a neúprosné gradaci děje, hereckým výkonům, hudební stránce atd. Na závěr snad ještě jedna „perlička“: až budete při sledování přemýšlet, jestli existuje souvislost mezi třemi úvodními příběhy a závěrečnou „katarzí“, pak vězte, že ano (rozřešení hledejte v číslech 8 a 2). Vše přesně dle slov z filmu: „Existují příběhy o shodě okolností a náhodě, o křížení cest a podivných úkazech A vypravěč se skromně domnívá, že divné věci se stávají pořád.“ Shrnuto a podtrženo: Paul Thomas Anderson předkládá divákům strhující, vynikající a nadčasové dílo, a to nejen co do obsahu, ale také co do předložené formy.(2.9.2003)
-
B!shop
No, popravde receno, cekal jsem vic. Po ty spouste chvaly jsem cekal holt neco vic nez jen nekolik pribehu pospojovanejch do jednoho filmu. Zvlast, kdyz ty jednotlivy pribehy nejsou nic originalniho, co by tu uz nebylo. Navic me ten uvod s nahodama docela naladil. Tim nechci rict, ze by to bylo spatny, film je to sviznej a zajimavej, obcas sice clovek nevi, jesli se ma smat nebo ne, ale to je fuk. Taky filmu dost pomaha pekna hudba a hlavne uzasny herecky vykony v cele s Julianne Moore a Tomem Cruisem, ale za zminku stoji i Seymour Hoffman, William Macy nebo Alfred Molina. Mozna bych dal i tech 5*, ale driv jsem videl Crash a to je o tridu lepsi, navic je tenhle film zbytecne dlouhej a konec Anderson fakt nezvlad a Opili laskou se mi od nej libilo vic. Ale rozhodne nadprumernej film, kterej stoji za skouknuti.(27.7.2007)
-
novoten
Kdybych měl Magnolii hodnotit objektivně, nemohl bych dát nižší hodnocení než to nejvyšší. Naštěstí můžu hodnotit čistě podle sebe a i přes bezchybnou Andersonovu režii se nemůžu ubránit pocitu, že tři hodiny prostě jsou moc a to celkem zbytečně. Samozřejmě všechny linie jsou provázané a jednotlivé postavy by se nedaly vyškrtnout, ale celé dění okolo soutěže, moderátora a geniálního mladíka mi přišlo hrozně nudné a těšil jsem se až se příběh dostane zase k někomu jinému, to samé platí pro bývalého soutěžícího Macyho. Naopak Cruise, Hoffman a Reilly jsou úžasní jakoby se pro své role narodili a když se kdokoli z této trojky dostal k tomu, aby předvedl své herecké umění, pravidelně mě mrazilo.(16.9.2006)
-
Melies
10 / 10 Magnólia je ďalší z filmov, o ktorých sa veľmi ťažko niečo píše bez toho, aby ste ho neurazili - herecké výkony, hudba, réžia, scenár... to všetko ťahá za správny koniec a z plných síl a nám nezostáva nič iné len spokojne pokyvkávať hlavou. Ďalšie slová by už boli zbytočné - neváhajte ani sekundu, pozrite si to a urobte si svoj vlastný názor.(7.5.2005)
-
Brouk
To je ale "divnej" a dlouhej film řekne si mnohý divák... ať už v kině nebo doma u "bedny"... Ale on vůbec ani trochu není divný, on je totiž naprosto nádherný... Ale proč si tohle kdekdo řekne, že je divnej... ne není divnej, je totiž pro lidi, co tohle říkaj (vl.zkušenost s doprovodem v kině) NEPŘÍJEMNEJ... A hodně! "On", to jako ten film donutí přemýšlet... A přemýšlet o minulosti... O vlastní minulosti... A to se hned tak někomu nemusí líbit... Ale ten film za to nemůže, on je prostě dokonalý a s exelentními hereckými výkony, které berou dech... Jo jo, traumata z dětství, znamenají zpravidla velkej průser v dospělostii... :-((1.4.2005)
-
H34D
Nádherné dílko o zdánlivě nesouvisejících příbězích lidí, které však když se spojí ve skromném zpěvu "It's not goint to stop, 'till you wise up", pochopíte jak i přes depresivní atmosféru a smutné charaktery je Magnolia krásný film. Paul Thomas Anderson odvedl jako scénárista i režisér obdivuhodnou práci, Magnolia totiž nemá žádný určitý cíl, přesně danou pointu, či květnatý děj, je v ní ale něco zvláštního, citlivého, abstraktního, ale přesto skutečného - zkrátka dost dobře nepopsatelného, co jí dělá originálním a nezapomenutelným filmem, u kterého si i po 3 hodinách povzdychneme, že bychom klidně snesli i víc. Samotnou kapitolou navrch jsou pak herecké výkony, mezi kterými kraluje Tom Cruise ("Respect the cock!"). 10/10(5.6.2008)
-
mysicka
tolik žab a tolik lidí s depkou pohromadě jsem snad jestě v žádném filmu neviděla..(4.12.2003)
-
brit84
Nic až tak závratného jsem na filmu nenašel. Čekal jsem větší propojení os příběhů. Jistě, herecké výkony byly výborné, ovšem příběh se mi zdál celkem průměrný.(29.12.2010)
-
Kryšpín
(Můj školní rozbor filmu, který si chtělo přečíst pár lidí, tak jsem ho dal sem. Je to jen část. Obsahuje spoilery!)___Tématem Andersonova filmu Magnolia může být mnoho věcí, protože film je přes tři hodiny dlouhý. A kdyby se Paul věnoval jen jednomu tématu, tak by to bylo neúnosně nudný. Z těch mnoha malých témat, by se dalo složit jedno velké. Je to jako rozebrané puzzle, které po složení dá jeden velký a hlavně znatelný obrázek. Nejspíše proto se rozhodl režisér dát film název Magnolie, což je strom s velice krásními květy na kterých je spoustu okvětních lístků. Stejně jako květ, má film spoustu hlavních postav a spoustu různých, a přece tolik si podobných lidských osudů. Které se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, konkrétně . Na konci dokonce režísér ústy policejního strážníka Jima Kurringa (John C. Reilly) vysloví téma filmu: jak moc těžké je odpustit druhému člověku? Jedním slovem se téma dá nazvat „odpuštění“. Všechny postavy se musí vyrovnat s překotnými událostmi jednoho mimořádně nepovedeného dne, a pokud se zítřejšího rána nad nimi rozklene dočasné příměří, neznamená to, že je dobojováno. Odnášejí si však možná to nejcennější - další šanci. Aby bylo odpuštěno všem, musí se během filmu stát několik náhod. K tomu vzniklo na začátku filmu i předtitulková sekvence, v níž nás vypravěč prostřednictvím groteskních příhod ujistí, že neexistují "obyčejné" náhody. Ty náhody se táhnou celým filmem - samotářský policista Jim se během výkonu služby seznámí s dívkou, na niž se už ani neodvažoval myslet, neodbytná televizní redaktorka odhalí v rozhovoru s úspěšnou mediální hvězdou jeho tajené rodinné rozpory právě ve chvíli, kdy se s ním na smrt nemocný otec, se kterým se neviděli deset let, snaží přes svého ošetřovatele spojit, malý Stanley Spector se v závěru slavné televizní soutěže vzepře estrádnímu zneužívání rozumově nadaných dětí; ve stejném okamžiku Donnie Smith - bývalé zázračné dítě téhož televizního pořadu ze šedesátých let - v sobě najde odvahu a veřejně vyzná lásku milovanému barmanovi. Rodiče se snaží udobřit se svými potomky, dvojice se potkávají a míjejí, tváří v tvář blížící se smrti vycházejí najevo kruté pravdy minulosti a aby všichni odpustili všem, musí z nebe spadnout něco daleko neobvyklejšího, než jen obyčejné dešťové kapky.____Téměř každý z protagonistů Magnolie prožívá jedny z nejtěžších chvil svého života a snaží se porvat s minulostí. Každý, jak nejlépe umí. Otcové by rádi napravili své prohřešky a chyby a usilují o usmíření se svými ukřivděnými a zatrpklými potomky. Ti jsou však již natolik zklamaní životem i rodiči, že přijmout jejich napřaženou pravici pro ně není zase tak samozřejmé a jednoduché. Někteří se snaží dávné křivdy ignorovat, vymazat ze svého života jak je, tak i osoby, které je způsobily (Frank), jiní zase odmítají na veškeré zlo zapomenout a vláčí je sebou jako těžký kámen, jenž je táhne ke dnu (Claudia). Všichni se zmítají v pochybnostech, hledají lásku a odpuštění. Emoce vyplouvají napovrch. Mo těchto slovech je jednoznačné, jaký žánr tento film obsahuje. Magnolia je hlavně melodramatem v nichž jsou opravdu malé střípky, kde se zasmějeme nebo něco parodují.___Než začneme mluvit o filmové řeči z technické strany, zmínil bych se nejdříve o skvělém scénáři, který je skvěle napsaný. Autorovi a zároveň režisérovi se podařilo zvládnout i v takové šíři filmového materiálu nezakopnout. Je vidět, že film je postaven na silném scénáři a tak to má být. Světová kinematografie potřebuje víc a víc autorských režisérů, protože když se to tak vezme, film režíruje režisér nejlépe právě podle svého textu. Jak už jsem se zminil o použité hudbě zpěvačky Aimée Mann, tak nejlépe byla použita ve scéně (dá se říci muzikálové), kdy všechny postavy (včetně téměř nemluvícího Earla Partridge na smrtelné lóži) zpívají její smutnou píseň Wise Up o kříži, který si nese každý z nás. K tomu se střihově po nich střídají záběry. Toto živé propojení filmové hudby s dějem funguje už od dob Stanleyho Kubricka. V poslední scéně policejní strážník Jim promlouvá ke Claudii, která má slzy v očích a sleduje ho. Pak najednou pohlédne přímo do kamery na dívaka, usměje se, začne hrát hudba, zatmívačka, titulky a konec. Kupodivu mě překvapili téměř experimentální střihy s hudbou. Jeden obraz končí a druhý začíná. Přesně tak i s hudbou. Žádná hudební prolínačka, prostě rázně jedna skončí a druhá začne. Zajímavé bylo vtipné využití hudebních motivů - nástup Franka T.J. Mackeyho na scénu za doprovodu Straussovy symfonie „Tak pravil Zarathustra“. Schéma skládání střípků z příběhů jednotlivých protagonistů si Anderson tak trochu "vypůjčil" ze slavných Prostřihů Roberta Altmana, spojuje je však s dech beroucí filmařskou virtuozitou, na kterou v kinech hned tak nenarazíte. S kamerou provádí přímo divy. Opravdu minimálně používá statické záběry, prakticky vůbec. Neustále střídá nejrůznější úhly, prudké nájezdy, krásné a klidně pomalé záběry a hlavně ruční kameru. Díky střihu má každá postava stejně velký prostor a čas. Tím hlavní role v podstatě neexistuje. Díky režisérem zvolené filmové řeči se po celé tři hodiny filmu udržuje divákova pozornost a pokud po druhé hodině film ze svého rychlého tempa přece jen trochu poleví, pak to lze brát jako pouhé nadechnutí před jedinečnou závěrečnou scénou se žábami.___Začátek snímku se dá nazvat dokumentem nebo spíše rekonstrukcí. Rekonstrukce případů, které se staly (jen jsou poupraveny na náhody – to s potápěčem se skutečně stalo, ale s řidičem s letadla se vůbec neznali a ani se v žádném casinu nesetkali. Skok ze střechy a jeho náhodné postřelení se také skutečně stalo, jenže střílející nebyl rodič.), kdy v tomto případě hrála hlavní roli náhoda, podivná shoda okolností, jež "nemohla být pouhou náhodou", že to přeci muselo mít nějaký význam a hned potom... Devět různých lidí, devět různých a přece tolik si podobných osudů. Režisér se nijak nerozpakuje a ve zběsilém tempu nám servíruje všechny ústřední postavy hned po rekonstrukcí náhod. V podobných případech se často stává, že méně pozorný divák se brzy ztratí ve změti postav, Andersonovi se podařilo prostřednictvím dokonale pravidelného střihu a stejně velkého prostoru, který všem hrdinům věnuje, tomuto riziku vyhnout a orientaci maximálně usnadnit....(16.2.2004)
-
Psema
Anderson a jeho pointy... k nezaplacení.(27.2.2009)
