Magnolia
-
Magnolia
-
Magnólia
Drama
USA, 1999, 188 min
Režie:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jon BrionHrají:
Julianne Moore, William H. Macy, John C. Reilly, Tom Cruise, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, Jason Robards, Alfred Molina, Melora Walters, Michael Bowen, Ricky Jay, Jeremy Blackman, Melinda Dillon, April Grace, Luis Guzmán, Henry Gibson, Felicity Huffman, Orlando Jones, Michael Murphy, Neil Flynn, Thomas Jane, Veronica Hart, Cleo King, John S. Davies, Neil Pepe, Meagen Fay, Natalie Marston, Clark Gregg, Matt Gerald, Paul F. Tompkins, Mary Lynn Rajskub, Jim Beaver, Ezra Buzzington, Robert Downey Sr., William Mapother, Scott Alan Smith, Miriam Margolyes, Michael Shamus Wiles, Patton Oswalt, Don McManusObsah
-
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...
Všechny příběhy se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, místem děje se stala ulice Magnolia vedoucí východozápadně přes losangeleskou předměstskou část San Fernando Valle (oficiální text distributora)
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...Komentáře uživatelů k filmu (629)
-
rado3105
zivot a jeho problemy ale cakal som od tohto filmu viac(8.9.2009)
-
Jurcekk
Film, ktorý musíte vidieť, kým zomriete(25.10.2009)
-
Mangus
Začiatok počas tituliek trochu chaotický a bál som sa, že hudba nikdy neskončí. Nakoniec hudba ale stíchla a už som nemal žiadne námietky do konca filmu. Stopáž nebola absolútne žiadnym problémom, aj vďaka napínavej hudbe, ktorá síce hrá asi celú tretinu filmu, ale drží vás v sedadle a vy si len užívate atmosféru filmu. Prelínanie toľkých príbehov, toľkých životných osudov a nestratíte sa v tom. V každom z nich máte citové zainteresovanie a zaujíma vás ďalší priebeh. Koniec je skvelý, aj keď trochu nadnesený. 10/10(29.12.2009)
-
dexempa
Beznaděj, vztek, pokrytectví versus naděje, odpuštění i pokání. Osudové příběhy lidí spojené dohromady někdy i pouze okrajově dávají dohromady celek, který na mě hluboce zapůsobil (stejně překvapivě jako herecký výkon Toma Cruise). Náhoda? To bude asi něco víc...tento film stojí za Váš čas.(31.1.2010)
-
Darknees
Pořád jsem si říkal, tak teď už mě to musí chytit..... když už to má takové hodnocení a dechberoucí komentáře, musí se to nějak rozjet, vtáhnout do děje, přikovat k sedačce a nedovolit dýchat, ale bohužel se to za celé tři hodiny nestalo. Nebýt opravdu dobře zahraných rolí, pronudil bych se do konce. Vlastně ne, já bych to nedokoukal. Film jako celek byl opravdu špatný. 40% Na Crash to v žádném případě nemá.(2.2.2010)
-
iamblichos
Stopaz totalne zabila akykolvek emocionalny dojem z filmu. Strasne vela hluchych miest, opakujucich sa dialogov a monologov....nuda a este raz nuda. * za frog massacre(6.3.2010)
-
Eluery
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nakonec dávám čtyří, ale s malým mínusem.... Líbí se mi nápad a snaha o propojení mnoha lidských osudů. Přesto bych čekala, že ve mně film zanechá větší dojem, i vzhledem k délce, která kupodivu byla nakonec únosná, ale nestalo se tak. Propojení hudby s probíhajícícm dějem a obrazem je někdy opravdu skvostné!(8.3.2010)
-
Yossaretix
Výborný film, je v něm vše, láska, život a smrt, odpuštění, zázrak a pochopení, délka vůbec nevadila, skvělé herecké výkony, John C. Reilly a Melora Walters excelují, na hudbě je vidět, že byla inspirací pro film, dokonale zapadá s dějem a emocemi, vždyť tóny závěrečné písničky s úsměvem Claudie, kterým říká ano, jsou nezapomenutelné.(17.8.2010)
-
pedrossa
Když pominu několik drobných zaváhání scénáře - konkrétně mám na mysli příliš brzké a zbytečně nápadné odkrývání karet - nemám co vytknout. Na tři hodiny jsem neodtrhl oči a tolik citlivých míst najednou ve mně už dlouho neznělo. Držáci jsou jasní - P. S. Hoffman, J. C. Reilly skvělí jako vždy. Ale jindy bezkrevná Julianne Moore a povrchní Tom Cruise - ti mě oddělali na místě. Cruise v nejlepší roli, v jaké jsem ho viděl. Moore v lékárně... Celkově zážitek z velmi silných. Nebudu se tvářit, že jsem pochopil alegorii žabího deště. Snad jako zásah vyšší moci - ale proč vlastně...? 4,4 hvězdy.(4.12.2010)
-
towlee
Musím říct, že vydržet dokoukat tenhle film až do konce pro mě nebylo vůbec lehký. Hlavním důvodem není ani tak stopáž, ale spíš fakt, že ten film je úplně o ničem. Tři hodiny naprostý nudy, co tímhle dílem chtěl básník říct mi naprosto uniklo. Herecké výkony sice fajn, bohužel mi ale nějak po většinu času přišlo, že herci nemají ani moc co hrát. Film se sice celou dobu tvářil, že je jako nabytý emocema a že v sobě skrývá spoustu pravd a životních mouder (umírající postavy, snažící se na poslední chvíli vyrovnat se svým životem, zlatokopka, co si uvědomí, že svýho muže miluje víc než jeho prachy....), ale mě to divadlo nechávalo celou dobu naprosto chladným. Navíc tolik vychvalovaný Tom Cruise je po celý film neuvěřitelně odpudivý a postavu P.S.Hoffmana (ač mám tohoto herce jinak velice rád) jsem měl chuť praštit pěstí, kdykoli se objevil na obrazovce. Navíc dialogy jsou naprosto o ničem, u konverzačního dramatu, které má přes tři hodiny, bych si představoval přeci jen něco trochu lepšího.(29.12.2010)
-
Vendem
Nemá smysl vinit režiséra Andersona z toho, že je jeho snímek kontroverzní, nedoslovný a tříhodinový, neboť to nejsou nic než jen adjektiva, která z autora v jeho generaci amerických filmařů činí vzácnou výjimku. Magnolii řadím do své soukromé kategorie tzv. odzbrojujících filmů, jejichž vtip spočívá v očišťování divákových smyslů a maximalizaci intenzity prožívání uměleckého díla. Je v podstatě slovy „neodvyprávitelná“, jedná se o ryze filmovou záležitost. Atmosféra, kterou snímku dodávají písně Aimee Mann nebo práce kameramana Roberta Elswita, je naprosto nezaměnitelná, kouzlo nevyprchává, jemné melodie snímání a hudby se v mysli usadí i po několikátém shlédnutí.____Příběh Magnolie spočívá na paradoxu: chceme žít dál a dál, kráčet kupředu a neohlížet se; přesto je naše vlastní minulost součástí našich charakterů, našeho chování, naší každodennosti. Postavy, které do příběhu vstupují, jsou vázány tu větším, tu menším dílem zodpovědnosti za prohřešky, které k nim minulost vyplavuje a žádá si definitivní zúčtování. Když jedna z postav cituje větu z Kupce benátského „hříchy otců se vyjeví na dětech“, již předznamenává, že každá postava bude nucena čelit nemilosrdné pravdě, ba co víc – bude ji muset přijmout a zodpovídat se. Ještě než k tomu dojde, prochází každá z postav fází odpírání, které působí jako krkolomná snaha odolávat echům minulosti a vyhnout se za každou cenu nepříjemné konfrontaci s „archiváři“, ať jimi jsou novinářka kladoucí záludné otázky „minulost ignorujícímu“ Franku Mackeymu; ošetřovatel plnící poslední přání umírajícího Earla Partridge; nebo televizní kvíz, za jehož gloriolou se skrývají skutečné osudy těch, kterým soutěž „změnila“ (či má změnit) život.____Není to laskavý pohled na lidi, kteří jsou vězni ve své každodennosti, neschopni obstát v testu sebereflexe a díky němu se posunout v životě dál. Jak se ale ukáže, jejich neochota znamená pouze umělé oddalování oné očistné kúry, která je stejně nevyhnutelná jako změna počasí. Režisér Anderson jde mnohem dál než by dokázala většina filmařů a postupně odkrývá odpověď na otázku, kudy vede cesta z této návykové každodennosti. Co je lékem na sebemrskačství, které svým iracionálním popíráním postavy zakoušejí? Je to znovu cosi, co vám pomůže zorientovat se ve vlastním bludišti. Nevracet se do stejných slepých uliček, neopakovat stejné chyby, poučit se. Je to mezní lidská zkušenost, díky níž máme možnost prozřít a neobnovovat spirálovitý chod našeho života. Ti, kdo pro sebe dříve nehledali chápavost a porozumění, je nyní přímo žádají; ti, kdo o ně od začátku prosí, je nyní dostávají. Každý zahaluje svoje nitro černým závojem a přitom v hloubi duše touží po tom, aby jeho chování nabralo svoji ztracenou spontánnost. Magnolie zvěstuje obrovskou naději, třebaže nedává rozhřešení ani neodhaluje smysl života. Je to naděje, že každodennost přes všechny pády a kotrmelce může být vystřídána mimořádností, která je buď dílem náhody, nebo se prostě děje. Jakoby i úzkostlivost vypravěče z prologu Magnolie byla najednou smířlivě vyvážena úvahou, že i mimořádné události mohou mít vnitřní nepochopený smysl a ti, kdo věří na čistou shodu okolností, jsou většími pesimisty. Déšť žab, který symbolizuje prvek deus ex machina, vlastně nástup mimořádnosti na úkor každodennosti korunuje. Skeptické postoje k fatalistickým úvahám o rozhodnutích shůry nenegují skutečnost, že jsou to všechno velmi vhodně zvolené umělecké symboly duševního znovuzrození. Jak jinak může film své postavy přimět k sebereflexi než tak, že je vystaví vlivu extrémních okolností, takže jsou najednou ochotni říkat si pravdu, litovat, odpouštět si, uvědomit si své chyby – zkrátka vzít si něco ze života!____Autor vyvíjí snahu jít až na dřeň. Když déšť ustane, aby se lidé vzpamatovali, zeptá se: „So now then?“ („A dál?“), jako by chtěl zdůraznit, že jsme připraveni obrátit list a příběh bude končit teprve tehdy, když se postavy rozhodnou vykročit s čistým štítem. Možná se to nepovede všem, zato každý dostal možnost nahlédnout do svého nitra a zřít svoje každodenní úsilí z pozice člověka absorbujícího zcela mimořádnou životní zkušenost. Portrétovat tuto renesanci na příběhu jedné hlavní postavy by nemělo tak silný účinek. Naopak sléváním osudů více vedlejších postav dosáhne režisér mnohem mohutnějšího vlnobití. Síla příběhu nespočívá v jedincově niterním vzdorování nepříznivým okolnostem, ale v kolektivně pojatém osudu – v číši, z níž si loknou všechny postavy. Když zazní otázka „proč jsme takoví?“, je to apel směrovaný ke všem. Stejné je to i s prosbou „nevěřte nikomu, kdo vám radí, abyste ničeho nelitovali!“. Lektvar Magnolie je jakýmsi morálně univerzálním léčivem: důvod lidského utrpení není ve všech případech jediný, je to celý labyrint lidských údělů, z nějž vede jediná stezka. Stejně jako po požití vysokých dávek morfia už není cesta zpět. Lidem nebude umožněno mechanicky pokračovat v jejich každodenních bolestech, strádání, odříkání a vytěsňování. Jsou nuceni zcela netypicky zauvažovat. To, čím jsme ke svým bližním odpovědní, si neuvědomíme ani tak pod tlakem společensky zaběhnutých pravidel, ale objevíme to v nás samých, v našich já, v naši minulosti plné chyb čekajících na to, až se z nich poučíme. Když Frank Mackey na svém semináři otevře kapitolu Form A Tragedy, nejspíš netuší, že jeho vlastní tragédie je již zpečetěna: je nucen předvádět se jako falešný pohodář. Je to tragédie všech, kdo jsou nuceni hledat svoji útěchu v blbostech. A televizní kvíz, v němž má údajně padnout rekord, je stejně laciným katalyzátorem vytěsňovaných tragédií.____Někomu může připadat zbytečné se v Magnolii při její triumfující originalitě formy tolik prohrabovat jejím obsahem, jedině tak lze ovšem zaznamenat nejvýraznější rysy díla v jeho komplexnosti. Mimo jiné i proto, že Anderson ve svých filmech v podstatě nezopakovává už jednou použité motivy (možná s výjimkou motivu určité sexuální apetence jako východiska z citové deprivace, případně motivu mamonu trhajícího základní mezilidské vazby – které se předtím objevují v Boogie Nights). Střemhlavý úvod, citlivě zvolené tempo, podmanivě mnohočetná scénografie, dobře načasovaná pointa – to vše napomáhá tomu, že tragické i zábavné výjevy ze životů postav Magnolie ústí v melodrama mimořádného účinku a přesahu. Vedle fenomenálních hereckých výkonů boduje hlavně Andersonova invence zavrhující klasicky americký filmový styl „přemýšlení za diváka“ a netrpící potřebou vysvětlovat každé gesto herce či herečky, natožpak konec filmu. Stejnými přednostmi si ostatně mé srdce získal i jeho o osm let mladší snímek Až na krev. Lyričtější Magnolie je beztak po všech stránkách úchvatná. Životní filmový zážitek!(13.2.2011)
-
P76B
Tento film mne bohužel nijak nenadchl a jeho přílišná délka uspávala. Nechápu tak velké ohlasy ostatních uživatelů.(26.2.2011)
-
babuca
Väčšinu filmu som sa nudil a to STRAŠNE ! Veľmi precenené hodnotenie na CSFD.(10.4.2011)
-
gerojmanus
Tak tyhle tři hodiny uběhly skutečně hodně rychle...Úžasnej film, kde se prolínají zajímavý osudy lidí ..A výkony herců jsou téměř dokonalý..od Toma Cruise (to jsem se moch chvílema pochcat smíchy..) a Julianne Moore počínaje až po Johna C. Reillyho a P.S. Hoffmana konče..A kdo přežije bez většího návalu slz Wise Up od Aimee Mann, tak toho, jako mě, ta poslední hodina vč. velkýho žabího finále roztrhá na kousky:-) Ten film snad nemá jedinou chybu...(24.7.2011)
-
noelgallagher
Moc dlouhé, příběh nic moc. Nudil jsem se.(25.7.2011)
-
papuchalk
Poprvé jsem film viděl před deseti lety. Dnes jsem zjistil, že si z toho nepamatuju téměř nic (kromě vynikajícího prologu a pár postav). Zvláštní, měl jsem vždycky pocit, že je to vynikající film. Jak je možné, že zapomenu ja to vlastně končí? Podíval jsem se na to znovu a musím přiznat lehké zklamání. Je to ukrutně dlouhý, což je velká nevýhoda když už jste to jednou viděli, protože byste nejradši některé scény přeskočili. Dále jsem čekal větší hloubku propojení jednotlivých příběhů, ale tohle mne zklamalo asi nejvíc. Že je Cruise vynikající herec víme i z jiných filmů (Narozen 4.července, Vanilla Sky), takže kromě pár nezapomenutelných scén nezůstává nic, na co by se dalo ještě někdy dívat. Těch pár scén je na takovou délku strašně málo!(25.7.2011)
-
Sathine
Jako prvotní komentář mě napadlo: "Proboha, co je tohle za kravinu?!" Když jsem ale nad tím pouvažovala více, tohle bych si v žádném případě o tomto filmu nemohla dovolit napsat. Ano, je to hodně zvláštní film, ta délka je na první pohled šílená, ale ve skutečnosti si po skončení tohoto snímku tyto dvě věci člověk vůbec neuvědomí. Jediné, co mohu říci je to, jen ať je co nejvíce takových filmů.(2.8.2011)
-
Simononer77
Oplatí sa prežiť rozpačitý začiatok.(27.8.2011)
-
lucy.lu
Výkony herců vynikající (bez debat), ale toho potenciálu utopenýho v tak nekřesťansky dlouhý stopáži... Škoda. A že tam těch momentů bylo.(28.8.2011)
-
Shaman::..
Film je to výborný, skvělé herecké výkony, dobrá režie, o tom není sporu. Jen prostě 188 minut jen samé deprese na mě bylo příliš, a proto katarzní závěr přivedl moje pocity a emoce někam do vzduchoprázdna... brrr... 4,5*(3.9.2011)
