Hlasy padlých studentů: Poslední kamarádi
-
Kike wadatsumi no koe Last Friends
Drama / Válečný
Japonsko, 1995, 129 min
Režie:
Masanobu DemeObsah
-
Japonský válečný film, v němž se vysokoškolský student ze současnosti ocitne mezi mladíky odvedenými na vojnu během 2. světové války. Přes tento fantaskní prvek jde o realistický popis hrůz válečné mašinérie. Snímek je remakem černobílého filmu z roku 1950, který vznikl na motivy knihy sestavené z dopisů a deníků padlých japonských frontových vojáků. Paralelní příběhy kamarádů, kteří bojují na souši i ve vzduchu, se proplétají s osudy hlavního hrdiny, jenž uniká před armádou. Jde přitom o jeden z mála japonských filmů, kde je zobrazeno násilí fašistických dobyvatelů na okupovaných územích. Jeho protiválečné poselství ho řadí k nejvýznamnějším válečným filmům japonské kinematografie. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Big Bear
Tento snímek je dost zvláštní. Jednak je to jeho doba vzniku rok 1995 (k výročí 50 let od ukončení druhé světové války) a jednak je to forma jeho příběhu a fakt, že je barevný. Viděl jsem původní černobílý originál a tohle bylo přeci jen záživnější. Student rugbyového týmu se při tréningu hry na stadionu náhle octne mezi stejně starými hráči a studenty v době císařského Japonska. Je rok 1943 a studenti (nedostudovaní vysokoškoláci) jsou povoláni na frontu. Sledujeme tak 3 linie příběhu. Jeden student zběhne, dva jdou k letectvu a jeden je u pěchoty. Válka zavane každého jinam. Dezertér se skrývá blízko domova, pátrá po něm vojenská policie a sousedi mají pro rodinu jen slova pohrdání. Hoši u letectva se dobrovolně přihlásí do formujících se jednotek kamikadze (zprvu dobrovolných). Pěšákův transport je torpédován a on se s hrstkou zraněných (sám postřelený) nachází na jednom z ostrovů v tichomoří, kde je naštěstí japonská vojenská nemocnice. Na rozdíl od japonských snímků podobného zaměření z šedesátých a sedmdesátých let je zde vidět určitý posun k sebereflexi. Studenti-vojáci si kladou při sledování a zažívání válečných krutostí otázky proč vlastně Japonsko zahájilo válku a má -li smysl. Tyto úvahy jsou často konfrontovány s brutálním chováním japonských důstojníků a veteránů, kteří pro studenty mají jen slova pohrdání. To je věc celkem nevídaná. Přesto si ale film drží klasickou japonskou linii, která znázorňuje nesmírné útrapy vojáků - zejména pěšáka. Ačkoliv všichni 3 vojáci s válkou nesouhlasí, všichni svorně padnou za vlast jako hrdinové... Film zmiňuje i zvěrstva okupační armády na civilním obyvatelstvu a kanibalismus u prchajících jednotek - to je skutečně značný posun vpřed. Ohledně bojových scén toho k vidění včak moc není. Z amerických jednotek uvidíme všeho všudy 6 vojáků a věž tanku Sherman (aspoň že tak :-) ) . U japonské nemocnice jezdí americký náklaďák, který sloužil Amíkům až Vietnamu... Spojenci se tak spíše projevují formou různých blízkých či vzdálených výbuchů, z nichž některé působí dosti lacině. Z letadel uvidíme dvě nádherná Zera a Hellcat. Jinak si tvůrci pomáhali klasickými dobovými záznamy bojů. Japonci si vždy berou velké sousto, když se snaží natočit film o svých jednotkách, točí o celé válce... To je samozřejmě velmi složité, náročné a nákladné. Omezené rozpočty však takovéto filmy spolehlivě znehodnocují. Závěr snímku byl velice zvláštní a znovu mne jen utvrzuje v tom, že pro Japonce jsou jejich vojáci stále ti mladí a krásní hrdinové....Je to ale stějně divné, jako kdyby Německo neustále točilo filmy o svých mladých a statečných chlapcích z wermachtu a jednotek SS...(31.7.2011)
-
Tclaw
Předně musím říct, že jsem dokoukal do půlky a pak vypnul. Přesto však nemůžu říct, že by to bylo na odpad či jednu hvězdu. Film je to totiž zajímavý, sice trochu divný začátek, který by mohl být i vynechaný a ničemu by to neublížilo, nicméně dále je již vše v rámci snesitelnosti. Snímek vypráví o nelogickém a bestiálním chování japonských důstojníků a od nich to přebírajících vojáků v konfrontaci s novými posilami, jimiž jsou vzdělaní studenti vysokých škol. Ti vidí všechny ty hrůzy, ale těžko něco nadělají. To vše jsem pochytil za tu hodinu koukání, po které se mi ale začalo zdát vše natahované, syrové a bez šťávy. Takže abych to shrnul - příběh dobrý, zpracování pokulhává.(3.6.2011)